Bitva o Holešovice aneb Němá barikáda trochu jinak (2015)
Boj o Trojský most a o Holešovice patřil k nějvětším bitvám Pražského povstánív květnu 1945. Skutečnost byla jiná než jak ji popisuje film Němá barikáda podle povídky Jana Drdy. Pátý díl cyklu Hrdinové z barikád vychází z nalezených dokumentů a svědectví skutečných postav těchto bojů, tentokrát především štábního kapitána Jaroslava Cabicara. I tentokrát jsou použity autentické zvukové snímky z revolučního rozhlasového vysílání. Pořad připravili Martin Čáp, Jindřich Marek a Bronislava Janečková. Dramaturgie a režie Bronislava Janečková.
Ukázky čtou Jan Vlasák, Bronislava Janečková a další.
Natočeno 2015. Premiéra 6. 5. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 27 min) v cyklu Hrdinové z barikád (5. díl). Repríza 7. 5. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Čáp, Martin – Marek, Jindřich: Němá barikáda v Holešovicích – film vs. skutečnost. In web ČRo 2 Praha, květen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Divácky úspěšný snímek Otakara Vávry pokřivil v duchu socialistického realismu historická fakta. A tak i naše vnímání toho, co se skutečně stalo. Stejně jako Vávra přepsal historii, přepsal i Jan Drda několikrát svou knižní předlohu tak, „aby se líbila“.
Z velitele obránců Trojského mostu, bývalého poručíka bratislavského 6. ženijního pluku, Jaromíra Hoška se stal ve Vávrově „uměleckém“ opusu komunista-zámečník Hošek. Dělnickou třídu pak v Němé barikádě zastupoval i fiktivní divoký uhlíř nebo dokonce španělský interbrigadista Franta Kroupa.
Španělští brigadisti
Bývalí „španěláci“ byli ale na barikádách raritou. Na 400 jich padlo ve Španělsku, stovky umučili nacisti a ostatní byli na jaře 1945 buď v koncentrácích anebo v zahraničních jednotkách.
Pro film příznačně pak žádný skutečný Kroupa v řadách mezinárodních brigád bojujících v letech 1936–1939 na straně španělských republikánů nefiguruje. Na opačném konci Prahy v pankráckém úseku ale četě povstalců velel pravý kapitán španělské republikánské armády komunista Jiří Cetl.
Skuteční obránci Trojského mostu
velitel Jaromír Hošek, štábní kapitán Jaroslav Cabicar, nadporučík Jan Doubek, Marie Doubková, nadporučík jezdectva v záloze Bedřich Černík, kulometčík-četař v záloze Hradil, kulometčík-v civilu holešovický obchodník Bohuslav Tichý, šofér Josef Jelínek, rytec Miroslav Moser, slévač Antonín Vávra, strojník Jaroslav Žák, úředník Miloš Lhoták, průvodčí Růžena Kotrčová, námořník Christian Noorlandt, žižkovský občan Břetislav Kašpar, který zde padl stejně jako Vlasta Procházková.
Neanonymní Holanďan
I sám Trojský most měl ale skutečné „mezinárodní“ hrdiny. Jako třeba bývalého válečného zajatce Christiaana Noorlandta. Než se přesunul do Holešovic, bojoval na Vysočanech. Několikrát se tu vyznamenal jako střelec z kulometu v obrněném voze a později i jako střelec z pancerfaustu.
Anonymní Holanďan se sice objevil i v původní Drdově povídce Němá barikáda, ale po roce 1948 byl vyměněn za polskou dívku, která utekla z transportu. Bojovník z kapitalistického Západu nebyl tak vhodný jako příslušnice „lidově demokratického“ Polska.
Ženy se zbraněmi
Bojovat s okupanty chtěli i kluci a ženy. V nejbližším okolí Trojského mostu bojovaly ženy tři. Růžena Kotrčová, 31letá průvodčí tramvaje, mstila smrt manžela popraveného nacisty. Její jméno se omylem objevilo u mostu na první pamětní desce se jmény padlých. Zranění přežila.
Kluk z povídky Pancéřová pěst existoval
Panzerfaust byla klíčová zbraň povstalců. Už v předchozích dílech Hrdinů z barikád zaznělo, že z ní střílela i 15letá dívka nebo ještě klučina. Poslechněte si.
Míň štěstí měla Vlasta Procházková, která byla v bojích u mostu opravdu zastřelena. Marie Doubková zase na barikádách bojovala s manželem nadporučíkem Janem Doubkem. Sama zraněná prošla při hledání padlého manžela bojovými liniemi a oznámila holešovickému velitelství počet a rozmístění německých sil a techniky u mostu.
„Pušku jsme Vám nedali,“ píše o ní nadporučík Bedřich Černík ve své zprávě. „Dostala jste dva granáty a šla jste. Pušku jste později také měla, po padlém kamarádu, ale po něm jste pak převzala i jeho místo. Vrátila jste se nám se zraněnou rukou a bez manžela, který už nikdy nepřijde. S takovými, jako byl on, jako jste Vy, a jako bylo i mnoho jiných, s takovými lidmi jsme mohli čelit ohromné přesile, s takovými bojovníky jsme chránili a uchránili Trojský most…“
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku