Dostihy Stalinových pancéřových koní (2015)

Přidal: Premek |

Červen 11, 2015

V neděli 6. května 1945 odpoledne zahájila vojska 1. ukrajinského frontu maršála I.S.Koněva operaci k obsazení Prahy. V tu chvíli se tato vojska nalézají před Drážďanami, přibližně 200 kilometrů od hlavního města Československa, zatímco Američané jsou ve stejné chvíli mnohem blíž – před Plzní. Rozkaz k operaci vydal maršál J.V.Stalin a žene unavené tankové i pěší jednotky Rudé armády až k Praze… Jaké byly motivy této operace a co všechno bylo „ve hře“ popisuje desátý díl z dvanáctidílné série „Hrdinové z barikád“ s podtitulem „Dostihy Stalinových pancéřových koní“. V pořadu jsou použity archívní snímky povstaleckého vysílání rozhlasu z roku 1945 a vzpomínky posluchačů na poslední dny války. Pořad v režii a dramaturgii Bronislavy Janečkové připravili Martin Čáp a Jindřich Marek. Dramaturgie a režie Bronislava Janečková.

Natočeno 2015. Premiéra 10. 6. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 27 min) v cyklu Hrdinové z barikád – 10. díl. K poslechu zde.

Lit.: Marek, Jindřich – Čáp, Martin: Vsadili byste si na Stalina? Interaktivní mapa: Sledujte dostihy armád SSSR a USA při osvobozování Prahy. In web ČRo 2 Praha, červen 2015 (článek + interaktivní mapa + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po vypuknutí Pražského povstání měly největší šanci dosáhnout Prahy jako první jednotky 1. ukrajinského frontu. Tvořily ji dvě tankové armády s téměř 100 000 muži. Sověti se báli jenom jednoho. Ne že Praha bude zničená nacisty. Ale že do ní jako první přijdou Američani.

Sověti původně plánovali zahájení tzv. Pražské operace na 7. května. Dosažení a obsazení našeho hlavního města předpokládali až 13. května 1945. Toto datum je důležité připomenout vždy, když někdo bagatelizuje odvahu pražských povstalců a mluví o „alibistické akci na poslední chvíli“.

Dostihy Stalinových pancéřových koní: Sověti plánovali dobytí Prahy až na 13. května. Povstalci ale už 8. května podepisují protokol o odsunu německých vojsk. Stalin se bojí, že v Praze nebude první.

O den dříve

V neděli 6. května 1945 ukrajinské vojsko maršála Koněva asi 200 km vzdušnou čarou od Prahy zahajuje masivní operaci k jejímu obsazení. V té době jsou Američani už šest hodin v Plzni. Od Prahy je v případě sovětského souhlasu dělí jen několika málo hodin.

Směrnice maršála Koněva zní jasně: „Nepočítejte s únavou vojsk a jinými překážkami. Rozvíjejte útok tempem 30 i 40 km za den a noc. Tanky musí dosáhnout tempa 50 kilometrů. Útočte i v noci… Za několik dnů bude konec války a vojska si pak odpočinou. Vynaložte nejvyšší úsilí!“ (…)

Němci podepsali bezpodmínečnou kapitulaci v Remeši v pondělí 7. května 1945. Sověti si ale kvůli prestiži vynutili opakování tohoto aktu další den v Berlíně.

Ale pravda. I na sovětské straně musíte rozlišovat dva rozdílné postoje. Na jedné straně cynický postoj sovětských velitelů k životům vlastních vojáků. A na druhé straně upřímnou snahu řadových důstojníků a vojáků pomoct Čechům proti nenáviděným nacistům.

Zuřivý reportér Polevoj

Politikaření v případě Prahy se ale krásně projevilo i na otázce, kdo ze sovětských novinářů bude jako první referovat o vstupu sovětských jednotek do Prahy. Sovětští váleční korespondenti byli totiž mobilizovanými vojáky. Podléhali přímo politickým oddělením Rudé armády s mnohem větší cenzurou.

A tak o dobytí Prahy nesměl referovat „obyčejný“ novinář, který se na místo činu trmácel na tanku v první linii, ale přímo redaktor hlavního stranického tiskového orgánu, spisovatel (a tehdy podplukovník) Boris Nikolajevič Polevoj.

Marie Majerová v kroji

Polevoj dostal na splnění úkolu „správné reportáže“ k dispozici i kurýrní letoun. Ve středu 9. května bez problémů přeletěl nad Krušnými horami a před Prahou předstihl i sovětské tankové kolony.

Po letech na tento den Boris Polevoj vzpomínal způsobem, který u některých detailů způsobuje oprávněnou nedůvěru: Sotva se vysoukal z letadla, už v jedné z prvních pražských ulic potkal v národním kroji komunistickou spisovatelku Marii Majerovou atd.

Radiodokument