Výlety s Vltavou – Tajemné hory a kopce Východních Čech 1/5 (2015)

Přidal: Premek |

Červenec 13, 2015

Výpravy za dalekými výhledy i geologickou minulostí, do skalních labyrintů i na svahy sopek, za drahými kameny, kultovními místy i pověstmi. Připravila Eliška Pilařová. Mistr zvuku Leoš Sedláček. Režie Pavel Krejčí.

Nastudoval Hradec Králové v roce 2015. Premiéra 6. – 10. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 5 x 15 min). Repríza 3. – 7. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.).

Obsah: 1. Kozákov – 2. Ostaš – 3. Žaltman – 4. Trosky – 5. Kumburk.

Lit.: Pilařová, Eliška: Výlety s Vltavou: tajemné hory i slavné boudy. In Týdeník Rozhlas 28/2015 (článek).- Cit.: Ani letos v prázdninovém vysílání nechybějí oblíbené Výlety s Vltavou. Připraveno je osm sérií, z nichž dvě úvodní vznikly v Českém rozhlase Hradec Králové. Od pondělí 6. července tak stanice Vltava nabídne pětidílné putování po tajemných horách a kopcích východních Čech. Týden nato posluchači navštíví slavné krkonošské boudy.

Výlety s Vltavou zavítají na tajemné Trosky i stolovou horu Ostaš. Přiblíží také osudy slavných krkonošských horských bud (na snímku Vosecká bouda dříve a nyní, Vlašské boudy a dobový pohled na Erlebachovu boudu). Výlety s Vltavou zavítají na tajemné Trosky i stolovou horu Ostaš. Přiblíží také osudy slavných krkonošských horských bud (na snímku Vosecká bouda dříve a nyní, Vlašské boudy a dobový pohled na Erlebachovu boudu).

Za dalekými výhledy i geologickou minulostí, do skalních labyrintů i na svahy sopek, za drahými kameny, kultovními místy i pověstmi – tam všude se Výlety s Vltavou v úvodní sérii vypraví. Tajemné hory a kopce východních Čech představí geolog Vlastimil Pilous. Posluchače čeká „král Českého ráje“ Kozákov, stolová hora Ostaš, vrchol Jestřebích hor Žaltman, Trosky s keltskou i středověkou minulostí a vulkán Kumburk.

Z Kozákova na Kumburk

Vrch Kozákov (6. července) by díky své geologickou stavbě, možná nejsložitější ze všech českých hor, mohl sloužit jako učebnice. Na jednom místě tu najdeme bezpočet zajímavostí: zdejší polodrahokamy už za Karla IV. zdobily pověstné florentské mozaiky, ve svazích se dolovalo uhlí a z temene hory lze obhlédnout téměř čtvrtinu Čech. Ostaš (7. července), tabulová hora „rovná jako stůl“, vévodí celému Policku. Nalezneme tu obrovské pískovcové bloky, skalní město plné bizarních tvarů, útvary spojené s pověstmi i vyhlídky na mimořádně rozmanitou krajinu Broumovska. Žaltman (8. července) je hora mnoha přívlastků: hory Jestřebí, uhelné, araukaritové i „Brendy“, známé z pohádek Karla Čapka, rodáka z blízkých Malých Svatoňovic. V zapomnění neupadly ani historky o zdejším loupežníku Salzmannovi, jehož jméno zůstalo v názvu Žaltman. Mohutný hřeben je krajem zkamenělých karbonských plavuní a přesliček i tajemných slojí, ale také rozvodím řek Metuje a Úpy.

Na Trosky zavítají Výlety s Vltavou 9. července. Dva sopečné vrchy s věncem pískovcových skal jsou symbolem Českého ráje. Zároveň je to kultovní mezník letního slunovratu, na jejich úpatí se nachází jeskyně s keltským pokladem a na obou vrcholech středověký hrad s vřeteny sopečných pum v základech.

A konečně Kumburk (10. července) – mohutný „vulkán“, jehož čedičové sloupce posloužily stavitelům gotického hradu. Tato dominanta Jičínska a Novopacka patří k nejkrásnějším rozhledovým místům celých Čech. Ze zříceniny Kumburku se rozhlédl i Karel Hynek Mácha a o příběhu nešťastné lásky Elišky Kateřiny Smiřické dodnes zpívá jedna z nejznámějších lidových písní.

Pouť krkonošská

Putování po tajemných horách a kopcích východních Čech sice skončí ve sklepení hradu Kumburka, ale hned v druhém prázdninovém týdnu vystoupají posluchači Výletů s Vltavou až na hřebeny Krkonoš. Čeká je pět slavných horských bud, jejich osudy i lidé, kteří tvořili legendy, historii a kulturní krajinu nejvyšších českých hor.

Putování začne 13. července na Vosecké boudě. V nadmořské výšce 1260 metrů ji najdeme už v roce 1743 na Grauparově mapě jako boudu Františkánskou. Zda si tu vskutku hodlal zřídit poustevnu nějaký eremita, zůstává dodnes v rovině pověstí, první zmínka o prostém seníku ale pochází už z roku 1710. I když původní přístřešek posléze přestavěl Václav Kraus na Novou českou boudu, vyrábělo se zde proslulé máslo a sýry a v devadesátých letech 19. století už sloužila i turistům, Jindřich Ambrož ji ve svém průvodci příliš nechválí. Spalo se tu prý stále na seně. Teprve hrabě Jan Harrach se postaral o větší rekonstrukci a také o vybudování úseku horské cesty k Labské boudě. Dodnes Vosecká bouda nemá zavedenu elektřinu, zůstala jí tak atmosféra horské chalupy.

Sahlenbašské či Rokytenské dvorské boudy (14. července) v severní části Vlčího hřebene založila rodina Scheierů či Šírů v roce 1707. Roku 1893 Dvoračka vyhořela, spáleniště ale koupil hrabě Harrach a postavil zde novou boudu, dokonce i s pokojem pro sebe. Roku 1921 přešla Dvoračka do majetku státu, nájemcem tehdy už zanedbaného objektu se stala rodina Půhonných a legendární Ella Půhonná boudu posléze koupila. Krásná dáma nezdolné energie dokázala ze Dvoraček vytvořit podnik s vynikající pověstí a neopakovatelnou atmosférou, kam rádi jezdívali i Edvard a Hana Benešovi. Dvoračky s obnovenou Štumpovkou si zachovaly dobrou pověst a v nadmořské výšce 1140 metrů ohromí jedinečným výhledem do nitra Čech.

Erlebachova bouda pod Stříbrným hřebenem, kam mají Výlety s Vltavou namířeno 15. července, loni oslavila tři a půl století své historie. Jméno má po jednom z prvních majitelů, Františku Erlebachovi, horském vůdci, fotografovi a výrobci sněžnic. Na samostatnou knihu by vydal i příběh jeho dcery Karolíny a adoptovaného syna Františka Kukačky-Erlebacha, který vedl boudu až do roku 1961. Dnes má „Erlebaška“ svou poštovní známku, znak, zástavu s heslem a také nedávno postavenou kapličku přímo pod Malým Šišákem.

Lahrbusch, jedno z nejprudších stoupání pro pěší v celých Krkonoších a kdysi i součást prastaré Slezské cesty, spojil se světem enklávu Lahrovych bud (16. července). Dodnes je součástí lyžařských tras a od Hříběcí boudy i „nástupním místem“ do centrální části Krkonoš. Není už mnoho takových pamětníků, jakým byl zdejší Johann Adolf. Kromě péče o horské louky a hospodářství byl i zručným dřevařem, ševcem, vyhlášeným sedlářem, truhlářem a kolářem. Málokdo uměl vyrobit tak bytelné saně rohačky jako on, a ještě na nich svážet těžké náklady dřeva.

Na Vlašských boudách (17. července) budou Výlety s Vltavou hosty novodobých krkonošských hospodářů. Farma nad Velkou Úpou je možná nejvýše položenou u nás. Turistům už sice neslouží, ale David Sosna se svou ženou „na Valšovkách“, jak se v téhle části Krkonoš říká, hospodaří dodnes. Bez jejich přičinění by jedna z nejpěknějších horských enkláv s loukami plnými vzácných divokých orchidejí zanikla. Dodejme jen, že chalupě v nadmořské výšce 1020 metrů je nejméně dvě stě padesát let a že právě někde v těchto místech prý žili pověstní Vlaši, jejichž tajemné Vlašské knihy jsou údajnou kronikou prvních prospektorů – hledačů zlata, drahých kamenů a arzénových rud, nezbytných pro výrobu benátského skla.

Radiodokument