On Air Radia Wave – Demolice železničních dílen + Voi Doid (2015)
Ve středečním On Air Radia Wave na vltavských frekvencích se zaměříme na aktuální demolici starých železničních dílen v pražské Bubenči a v rubrice Východiska, která mapuje hudební underground střední a východní Evropy, si představíme ruskou hudebnici Voi Doid. Moderuje Veronika Ruppert.
Natočeno 2015. Premiéra 9. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 57 min).
Lit.: Zbořil, Jonáš: Historické dílny na nádraží Bubny jdou k zemi. Tratí na tom paměť i investoři. In web ČRo Rádio Wave, září 2015 (článek). – Cit.: „Nikdo nebourá žádné památky, žádné národní muzeum, žádné historicky cenné budovy. To jsou ruiny, kde se stahují bezdomovci a narkomani. Firma schválila finanční plán, tak dochází k tomu, co už dávno všichni vědí, že ta demolice tam proběhne,“ hájí Jan Burian, tiskový mluvčí skupiny CPI Property Group, právě probíhající demolici železničních dílen nádraží Bubny. Praha 7 přichází o 147 let starou budovu, která kolem sebe pamatuje pole.
Jan Burian tvrdí, že na nádraží Bubny nikdo nebourá žádné památky, ale skutečnost je složitější. Například o to, že dílny už status památky měly – do chvíle, než majitel pozemku Orco zažádal o odejmutí památkové ochrany a Ministerstvo kultury mu vyhovělo. Jeden z argumentů byl, že dílna v podstatě není žádná architektura.
„Celý ten areál je postavený podle typových předloh. Byly to první typové vzory v Rakousku-Uhersku, čili na té stavbě můžeme dokonale pozorovat proces racionalizace architektury, zvědečtění toho projektování. Je to prostě ukázka počátku železničního stavitelství a vlastně jeden z počátků moderní architektury,“ vysvětluje hodnotu areálu Bubny Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví na ČVUT.
Dodává, že specifičnost budovy spočívá i v tom, že dílny i celý zbytek nádraží očekávaly svoje zrušení už od 30. let. „Díky tomu se tam paradoxně nikdy příliš neinvestovalo, ty železniční dílny se dochovaly sice zchátralé, ale autentické, se spoustou původních detailů. Máme sice v Čechách asi pět železničních dílen, ale všechny se nějakým způsobem vyvíjely, byly modernizovány, upravovány. Ale tyhle bubenské ne, ty se dochovaly v podstatě tak, jak byly postavené v roce 1873.“
Šance, že by historické nádražní dílny vydržely déle, přitom existovala. Aspoň to tvrdí starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Majitel pozemku měl pět let povolenou demolici a na radnici bylo, aby ho šetrným způsobem přesvědčila, že nic k zemi posílat nemusí. „Pokud bychom podnikli kroky, aby to nebylo možné v budoucnu zbourat, majitel by to zboural okamžitě. To, že jsme se nepokoušeli zabránit z pozice úřadu nebo radnice té demolici, naopak umožňovalo dohodu, že budova zůstane,“ vysvětluje Čižinský. „Bylo pro nás velkým překvapením, že po celou tu dobu, kdy jsme se bavili o tom, že tam dílny mohou zůstat, byla ta demolice připravovaná.“ Jan Burian, mluvčí majitele objektu, žádná jednání nezmiňuje, nicméně překvapení vyjadřuje také – nad vášnivou reakcí Prahy 7.
Na místě dílen se vzhledem ke stavební uzávěře zatím nic stavět nebude. „Je to takové samoúčelné bourání, aby ta diskuse o tom, jestli se to bude bourat nebo nebude, byla ukončena. Ten krok skutečně považujeme za barbarský a vlastně hloupý. Protože každý majitel nějakého velkého území stojí o to, aby tam byla nějaká stavba, která bude zajímavá, která se ne extra vyplatí, ale kolem které budou chtít bydlet nebo budovat ostatní,“ říká Čižinský.
I budovu s tak specifickými dispozicemi, jako je nádražní dílna, přitom jde znovu využít. „Existuje docela slavný případ typologicky velmi podobné stavby. V Anglii ve Swindonu, což je taková anglická Česká Třebová, železniční křižovatka, je ve velmi podobné stavbě docela úspěšné nákupní centrum. Částečně samozřejmě tyje z toho, že je pod tím historickým krovem,“ tvrdí Lukáš Beran a připomíná i šetrný návrh, který do bubenské nádražní dílny umístil radnici.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku