Blankytné jeskyně plné eurytmických andělů aneb Stvořitelé nadčlověka, umělci a proroci (2015)

Přidal: Premek |

Září 30, 2015

Komponované pásmo, ve kterém navštívíme Goetheanum, antroposofické středisko ve švýcarském Dornachu a pražskou výstavu ve Veletržním paláci NG nazvanou Umělci a proroci. Poznámky na téma Oblouk proti pravému úhlu k architektonickým návrhům a stavbám těchto tvůrců paralelních a nových světů. Připravil Jiří Kamen.

Natočeno 2015. Premiéra 3. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:20 h.; 100 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava. Repríza 15. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:15 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: -jk- (= Kamen, Jiří): Mystická avantgarda ve Víkendové příloze. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek). – Cit.: V hlavní části sobotního dopoledne uslyšíme na Vltavě komponované pásmo, ve kterém navštívíme Goetheanum, antroposofické středisko ve švýcarském Dornachu a pražskou výstavu ve Veletržním paláci NG nazvanou Umělci a proroci.(…)

V dvouhodinovém pořadu Blankytné jeskyně plné eurytmických andělů aneb Stvořitelé nadčlověka, umělci a proroci nejdříve navštívíme místo, vzhledem k titulu našeho pořadu zvláštní, totiž galvanickou zinkovnu v Olomouci. Založil ji na začátku devadesátých let minulého století otec básníka, historika umění, kurátora Davida Vody. Ten se po smrti svého otce ujal řízení podniku.

V zinkovně jsem se Davida Vody, kurátora letošní výstavy v Olomouci Aenigma, s podtitulem Sto let antroposofického umění, vyptával, jak poznáme antroposofické umění, na souvislosti české architektonického kubismu právě s antroposofickým uměním. Po tomto takříkajíc vstupu do antroposofické problematiky se vypravíme do švýcarského Dornachu, kde ve dvacátých letech dvacátého století vzniklo zvláštní, ojedinělé architektonické dílo, monumentální antroposofický chrám z betonu, Goetheanum. Někteří historici umění mu přiřazují nálepku: expresionistická stavba.

„Antroposofie promlouvá k našim duchovním rozměrům,“ prohlásil Hans Hasler. „Naším současným cílem je znovunalezení duchovna, spirituality. Někomu se může zdát, že tím, co chceme nalézt, se antroposofie trochu blíží k církvi. Ale právě to antroposofie nechce. Nehodlá být náboženstvím. Chce ale přijít na stopu duchovnímu světonázoru a duchovnímu vývoji křesťanství. Protože, samozřejmě, duchovní vývoj – především v Evropě je svázán s vývojem křesťanství…“

Východiskem pro architekty byl model stavby Rudolfa Steinera reflektující ideál souborného díla – Gesamtkunstwerku. V době, kdy Rudolf Steiner začal se stavbou Goetheana, měl už zformulované základy svého antroposofického učení. Navazoval na romantické tradice a dílo J. W. Goetha, s nímž ho spojovalo hledání estetických zákonitostí umění ve studiu přírody. Podobně jako německý básník chtěl v umění rozvíjet metamorfózy zákonitostí organického světa, napsal Ake Fant ve studii Impuls Rudolfa Steinera v dějinách moderní architektury.

Architektonický koncept Goetheana se také inspiroval teorií organické architektury Miese van der Rohe, jež představovala typ funkční architektury, u níž vnějšek a struktura budovy jsou podmíněny způsobem využití jejích vnitřních prostorů. Steinerova osobnost fascinovala Franze Kafku nebo básníka Christiana Morgensterna, k jejím vyznavačům patřil i fotograf František Drtikol.

Průvodcem autorů pořadu byl v Goetheanu Hans Hasler, vedoucí poslední přestavby Goetheana. O této fascinující stavbě v širších souvislostech moderního a avantgardního umění dále pohovoří olomoucký historik umění David Voda.

V další části Víkendové přílohy se ve společnosti historičky umění Markéty Ježkové vypravíme do Veletržního paláce NG v Praze na výstavu Umělci a proroci. Schiele, Hundertwasser, Kupka, Beuys a další. Tato výstava svým způsobem navazuje na předešlou část Přílohy, znovu se objeví například téma Gesamtkunstwerku.

V literární části pořadu se zaměříme především na vztah malíře Františka Kupky k excentrickému filozofovi, předchůdci alternativních forem života – německému malíři Karlu Wilhelmu Diefenbachovi.

Radiodokument