Osudy – František Hamza 1/5 (2015)

Přidal: Premek |

Říjen 23, 2015

Připravila Andrea Hanáčková. Životopisné pásmo o lékaři a humanistovi Františku Hamzovi, zakladateli dětské léčebny v Luži u Litomyšle. Ústav funguje už 114 let. Portrét zakladatele dětské léčebny v Luži, lékaře a humanisty. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Technická spolupráce Jiří Vavrda. Dramaturgie a režie Michal Bureš.

Účinkují Dita Vojnarová a Stanislav Šárský.

Nastudoval ČRo Olomouc, říjen 2015. Premiéra 2. – 6. 11. 2015 (ČRo Vltava, 11:30 h.; 1 díl cca 21-24 min.).

Lit.: Hanáčková, Andrea: Osudy Františka Hamzy. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2015 (článek). – Cit.: Portrét zakladatele dětské léčebny v Luži, lékaře a humanisty. Hamzovo jméno jsem poprvé viděla z okénka sanitky. „Hamzova odborná léčebna pro dospělé a děti“ stojí na vstupní budově velkého areálu v Luži. Přijela jsem sem s těžce zraněným synem brzy poté, co ho odpojili od přístrojů, jen co se dokázal nadechnout a polknout. Dětský neurolog v pavilonu M ho poplácal po ramenou: Tady tě postavíme na nohy! Měli jsme před sebou spoustu času na léčbu a rehabilitaci. A v lipové aleji, kde syn zkoušel znovu první kroky, jsem se u pamětního kamene začala zajímat, kdo byl doktor František Hamza a proč léčebna nese jeho jméno.

Takto osobně zahajuji týdenní seriál ve vltavské řadě Osudy, který bude od 2. listopadu 2015 věnován člověku, jenž přinesl revoluci v boji proti tuberkulóze a dal nový obsah pojmu léčebná péče. Už v léčebně jsem se ptala mnoha lidí, pacientů, zaměstnanců a obyvatel Luže, co v obecném povědomí o doktoru Hamzovi zůstalo. Postupně se mi tak skládal obraz člověka, který postavil jednu z nejprogresivnějších evropských léčeben, stál na počátku tatranských ozdravoven a založil v Čechách obor sociálního lékařství.

S velkým vděkem a zájmem jsem sepsala jeho životní příběh jako vyprávění s množstvím autentických dokladů z Hamzova díla, korespondence a dalších historických materiálů.

Jako nesmírně obětavý a schopný organizátor společenského života se projevil František Hamza už jako student medicíny. Jeho učiteli byli v devadesátých letech 19. století kromě vyhlášených lékařů i sociolog Masaryk, filozof Goll nebo zoolog Frič. Hamza studoval deset let a během nich stihl nejen obrovskou práci pro národní a vzdělávací spolky, ale především si promyslel svůj životní úkol – postavit se čelem mnohahlavé hydře, která požírala tisíce a miliony životů, tuberkulóze v její zákeřné formě dětské skrofulózy zvané krtice.

Vyhlédl si k tomu specifické místo ve východočeské Luži a s vydatnou pomocí věrné životní družky Julie zde začal budovat první české léčebné sanatorium. Aby dosáhl podpory místních lidí, staral se o jejich blaho nejen jako lékař, ale záhy i jako starosta obce. Množství obecních reforem, které provedl, mu zajistilo přízeň pro jeho rozsáhlé stavební plány. V letech 1901 – 1919 vytvořil v Luži jedinečný koncept léčení dětské skrofulózy s výbornými výsledky a přitom zavedl do praxe zcela inovativní metody, které se dodnes využívají v rehabilitaci.

Záslužné bylo i jeho následné působení na ministerstvu zdravotnictví i pedagogická práce na brněnské Masarykově univerzitě. Seriál akcentuje nejen samotný Hamzův příběh, ale také dobový kontext – atmosféru nadšeného budování nové české vědy a medicíny na přelomu staletí, kosmopolitní desátá léta v unaveném Rakousku-Uhersku, pro lékaře nesmírně náročnou dobu 1. světové války, veliké vzepětí sil v prvních letech masarykovské republiky. Hamzův příběh taky dobře ukazuje, že ještě těžší než prosadit originální myšlenky bývá dlouhodobě ji udržet při životě.

Druhá generace lékařů a vedení lužské léčebny se s Hamzou rozkmotřila natolik, že zakladatel už po své padesátce do léčebny nevkročil. Odejmuté životní dílo zůstalo pro něj hlubokou, nikdy nezhojenou jizvou. O to větší zažívám radost, když se začátkem března u pamětní desky Františka Hamzy v Luži pravidelně objevuje kytička sněženek jako výraz vděku a příslib pokračování v jeho ušlechtilých, pokrokových a dodnes platných myšlenkách.

Radiodokument