Angažmá pro Beatles (2015)

Přidal: Premek |

Říjen 28, 2015

Ivan Studený. Dokument. Školu David opustil dávno, ale v žádné profesi zatím kořeny nezapustil. Rodné hnízdo je mu těsné, ale své vlastní zázemí zatím nevybudoval. Jeho touha po kariéře muzikanta je stále palčivější ale sen jejího naplnění rozmazala mlha vzdušných zámků. Naposled se pokusil napřít veškerý um a tvůrčího ducha do téměř nesplnitelného úkolu. Přiměje legendární kapelu Beatles, aby nazpívala jeho vlastní song. Že to nejde, že už mrtví hudebníci z hrobu nevstanou? Ale co když je jiná cesta…

Natočeno 2015. Premiéra 1. 11. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 40 min).

Lit.: Kamberský, Jakub: Obětovat se pro Beatles. In Týdeník Rozhlas 48/2015 (recenze). – Cit.: Pro starší generaci bude asi překvapivé zjištění, že mezi mladými lidmi se najde mnoho příznivců filmů, mluveného slova, a především hudby z šedesátých let. Takto „postižené“ lidi můžeme s nadsázkou rozdělit na badatele, sběratele a nekritické obdivovatele. Jedno ale mají společné. Jsou to tak trochu podivíni. Autor recenze moc dobře ví, o čem mluví, sám mezi ně patří.

Podivínem je i protagonista dokumentu Angažmá pro Beatles z autorské dílny Ivana Studeného (vysílala Dvojka 1. listopadu).
Dokument nastiňuje příběh mladého muže Davida Novotného, který má touhu prorazit jako hudebník, a navíc usiluje o splnění snu zahrát si se slavnou skupinou Beatles, navzdory tomu, že z původních čtyř členů už dva nežijí. Plán je jasný: David složí hudbu, tu s kolegy muzikanty nahraje, zpívat budou Beatles. Vtip je v tom, jak k tomu všechny „brouky“ přimět. Třeba tak, že David rozstříhá jejich zpěv na prvočinitele a ty poskládá tak, aby celek tvořil smysluplný text i melodii.
Ivan Studený pod pečlivou dramaturgií Dana Moravce buduje strukturu dokumentu natolik poutavě, že posluchač, byt‘ si občas může ťukat na čelo a celou věc vnímat jako znesvěcení tvorby Beatles, se zájmem sleduje, jak celé toto kuriózní počínání dopadne.

Zvuková složka je nesmírně propracovaná. David v jednom momentě kupříkladu popisuje, jak je nucen občas hlasy zrychlovat nebo zpomalovat. Načež autor tento motiv vtipně zakomponuje do intermezz, poskládaných z vět hlavního aktéra.
Hezkým momentem je i zvukový experiment, kdy autor přiměje Davida, aby řekl tutéž větu na historický mikrofon, který Beatles používali pro nahrávání, a na současný přístroj, bude-li v tom nějaký rozdíl. Za vnímavé posluchače mohu potvrdit, že rozdíl byl zásadní.

Za ocenění určitě stojí, že autor dává prostor i blízkým Davidovým spolupracovníkům, například zvukaři českobudějovického rozhlasu, ale i nejbližšímu člověku – otci, od kterého se David už v dětství „nakazil“ láskou k hudbě šedesátých let. Ivan Studený už i v jiných dokumentech dokázal, že nejde jen po povrchu, ale dovede proniknout do nitra aktérů. Nejvíc patrné to snad bylo v dokumentu Podej ruku, kdy autor projevil snahu socializovat mladého muže, vyloučeného na okraj společnosti. S niternými momenty se setkáme i zde, kdy člověk až žasne nad naivní vírou zasněného umělce Davida, že poskládané sekvence jednotlivých skladeb Beatles budou k nerozeznání od původních nahrávek, či že by neměl mít autorskoprávní problémy, když dal výslednou píseň volně na internet. Doufejme, že pokud si zbylí dva Brouci najdou tento pozoruhodný dokument na webu Českého rozhlasu, budou uznalí či aspoň shovívaví, a zároveň se těšme na další pozoruhodný příběh, který nám Ivan Studený přiblíží.

Radiodokument