Jan Werich – ikona živě (2015)

Přidal: Premek |

Říjen 30, 2015

31. října 1980, tedy před 35 lety, zemřel Jan Werich, jeden z našich neslavnějších a nejoblíbenějších herců. Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2015. Premiéra 30. 10. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.) v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Jan Werich: Začátky Osvobozeného divadla i napodobování Mao Ce-tunga. In web ČRo Plus, říjen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Herec, dramatik, textař, spisovatel a scénárista Jan Werich se narodil 6. února 1925 v rodině úředníka. Velmi záhy se na základní škole setkal a spřátelil s Jiřím Voskovcem, se kterým později napsal řadu divadelních her a písňových textů (většinou na americké umělé či lidové písně nebo s hudbou Jaroslava Ježka) pro jejich společné Osvobozené divadlo.

Před nacisty se Werichovi – spolu s Voskovcem a Ježkem, který zde zemřel – podařilo uniknout do zahraničí a válku strávil ve Spojených státech. Po návratu do vlasti v roce 1945 ještě krátce provozovali Divadlo V + W. Po Voskovcově odjezdu ze země působil Werich na různých scénách a v divadle ABC (které sám řídil) vytvořil ve druhé polovině 50. let hereckou dvojici s Miroslavem Horníčkem. Po nástupu normalizace nesměl veřejně vystupovat. Zemřel 31. října 1980.

Vytvořil několik filmových rolí – za první republiky s Voskovcem ve společných filmech (Pudr a benzín, Peníze nebo život, Hej rup!, Svět patří nám) i samostatně (U nás v Kocourkově), později pouze samostatně (např.: Císařův pekař a pekařův císař, Byl jednou jeden král…, Až přijde kocour).

Je autorem několika knih, mezi nejznámější patří jeho pohádky Fimfárum, Italské prázdniny či Jan Werich vzpomíná – vlastně potlach.

Záznamů s hlasem Jana Wericha je v rozhlasovém archivu poměrně dost, snažili jsme se vyhnout těm nejznámějším (včetně těch, které byly vydány na různých zvukových nosičích), zařazeny nemohly být ani ukázky z Werichova díla – ty by nutně překračovaly náš časový rámec.

A tak ve Werichově nezaměnitelném podání uslyšíte například o jeho rodičích, o začátcích Osvobozeného divadla, o tom, jak s Voskovcem v době své emigrace ve Spojených státech hovořili (nejenom) v Shakespearově Bouři čínsky, nebo třeba – z počátku roku 1968 v živém vysílání – jak se Werich chystá napodobit Mao Ce-tunga.

Radiodokument