Magazín Leonardo – Luciferův efekt (2015)

Přidal: Premek |

Prosinec 5, 2015

Člověk je nadán specifickým a od zvířat zcela odlišným druhem agrese. To už před více než 50 lety zjistil rakouský etolog Konrád Lorenz. Kde se v člověku bere bezdůvodné zlo? A jaké jsou nejnebezpečnější metody manipulace lidské mysli? Magazín Leonardo připravila Markéta Ševčíková.

Natočeno 2015. Premiéra 1. 12. 2015 (ČRo Plus, 10:30 h;. 20 min.).

Lit.: Ševčíková, Markéta – Zýková, Hedvika: Co to je Luciferův efekt a kde hledat kořeny lidské agrese. In web ČRo Plus, prosinec 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 1963 napsal zakladatel světové etologie a rakouský nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Konrad Lorenz knihu Takzvané zlo. Srovnává v ní chování jednotlivých druhů zvířat, poukazuje na určitou analogii lidské a zvířecí rasy, ale nachází jeden podstatný rozdíl: člověk je agresivní ze zcela jiných důvodů než zvířata. Mezitím další vědci dospěli k názoru, že příčinou všeho je náš mozek. Respektive fakt, že jsme v jádru zůstali zvířaty řízenými pudy, ale náš mozek se vyvinul příliš rychle a vnesl nám do života kromě poznání také dost zmatku.

Metody manipulace mysli

Obchodníci a reklamní stratégové už dlouho využívají technologie, jako je sledování pohybu očí, srdečního rytmu, dýchání nebo elektromyografie tváří zákazníků v naději, že pomohou posunout hranice marketingu a vývoje produktů. Této technice se říká neuromarketing. Vznikla zhruba v 50. letech ve Spojených státech a čerpala už z dřívějších poznatků psychoanalýzy.

Původně kamery v supermarketech sledovaly nákupní chování zákazníků, jejich návyky, preference určitých druhů zboží, pohyb atp. Dnes už se používají sofistikovanější technologie: např. v reklamních billboardech, umístěných na ulici, jsou skryté kamery, které zachycující výrazy tváří kolemjdoucích. Záběry jsou okamžitě odesílány do počítačového centra, které vyhodnotí jejich citové reakce, jako je štěstí, překvapení, hněv, nechuť, strach či smutek. Podle nich pak upravuje produkt zákazníkům na míru tak, aby ho ještě víc chtěli. Jde v podstatě o velmi efektivní metodu manipulace.

V dnešní době získal neuromarketing novou, eticky spornou, dimenzi: neuropolitiku. Volební štáby prezidentů a premiérů na nejméně třech kontinentech si najímají vědecké konzultanty na skenování mozků, těl a tváří lidí, a to vše s cílem zvýšit svou emoční rezonanci s voličstvem. Nejde navíc o tak zcela žhavou novinku – v Mexiku lidé, kteří pracují pro prezidenta Enriqua Peñu Nieta, zapojili nástroje na měření mozkových vln, kožní galvanické reakce, srdečního tepu či výrazu obličeje už při prezidentské kampani v roce 2012. Ve Spojených státech neuromarketingu využívá – ačkoliv to popírá – i kandidátka na prezidentku Hilalry Clintonová.

Radiodokument