Dobrá vůle – Ženy na vedlejší koleji (2015)
Inženýrky, učitelky, právničky, obchodnice, novinářky z bývalé Jugoslávie vyprávějí, jak u nás zestárly. Spojuje je to, že skoro bez výjimky přišly s nadějí, že válka brzy skončí a ony tady i s dětmi pobudou jen krátkou dobu. Mezitím uteklo více než dvacet let. Jsou v předdůchodovém věku nebo už přišel čas, aby přestaly pracovat a požádaly o důchod v Česku a ve svých původních státech. Jak jim to jde? S čím se potkávají a s jakými pocity žijí? Připravila Goranka Oljača. Dramaturgie a režie Lenka Svobodová. Mistr zvuku Roma Špála.
Natočeno 2015. Premiéra 19. 12. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 26. 12. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.) společně s rozhovorem (Pavla Hradečná); 13. 8. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 28. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). K poslechu zde.
Lit.: anonym: Dobrá vůle – Ženy na vedlejší koleji. In web Migrace.com – Sdružení pro integraci a migraci, b. d. (anotace + odkazy na nahrávku). – Cit.: K letošnímu Mezinárodnímu dnu migrantů přinášíme na první pohled poněkud nezvyklé, ale v kontextu nedávných událostí vlastně velice příhodnou výpověď žen z první uprchlické vlny do České republiky.
Inženýrky, učitelky, právničky, obchodnice, novinářky z bývalé Jugoslávie vyprávějí, jak u nás zestárly. Spojuje je to, že skoro bez výjimky přišly s nadějí, že válka brzy skončí a ony i s dětmi tady pobudou jen krátkou dobu. Mezitím uteklo více než dvacet let. Jsou v předdůchodovém věku nebo už přišel čas, aby přestaly pracovat a požádaly o důchod – v Česku a ve svých původních státech. Jak jim to jde? S čím se potkávají a s jakými pocity žijí? Vypraví jedna z nich, autorka pořadu – Goranka Oljača.
Lit.: anonym: Ženy na vedlejší koleji… Imigrani z bývalé Jugoslávie mají i po mnoha letech práce u nás problémy s penzí. In web ČRo 2 Praha, prosinec 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Migrantky-seniorky z bývalé Jugoslávie říkají, že jsme je u nás potichu odstavili na okraj společnosti. Většina z nich dostala kvůli věku výpověď, i když by chtěly pracovat. Jejich penze je totiž i kvůli počtu odpracovaných let tady obvykle velmi malá. Čeká něco podobného za pár let Ukrajince?
„Migrace je jako bývalý manžel, otec vašeho dítěte. A vy se jí nikdy nezbavíte,“ říká ve své anonymní zpovědi jedna z respondentek dokumentu Goranky Oljači. Do ČR přišla s dcerou během války v Bosně a Hercegovině. Když válka v roce 1996 skončila, ze zdravotních důvodů se domů nevrátily.
Téměř od začátku pracovala ve svém oboru (což se málokomu podaří) a byla „ukázkovým příkladem“ dobře zvládnuté integrace do české společnosti. Dcera mezitím vystudovala Karlovu univerzitu, našla si zaměstnání a vdala se za Čecha.
42 let práce pro nic
Jenže její maminka se zaslouženého klidu na konci úspěšné profesní a životní dráhy nedočkala. Ze dne na den dostala výpověď a jako 60letá se ocitla na samém dně. Bez zaměstnání, bez zdravotního pojištění a perspektivy.
„Štve mne, že celý život, 42 let, pracuji. A teď, když jsem stará, nemůžu z toho žít. To je vlastně to nejhorší,“ říká jiná migrantka-seniorka. Vyjadřuje tím jádro problému, s kterým se imigrantky potkávají.
Projekt SIMI
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) uznalo, že ženy imigrantky v předdůchodovém a důchodovém věku jsou ve specifické a nezáviděníhodné situaci a že jim příslušné české služby a předpisy spíše komplikují život, než aby jim pomáhaly. Ty v původních zemích oplývají lhostejností.
Ve svém projektu Ženy na vedlejší koleji, se SIMI rozhodlo zmapovat jejich situaci a udělat kvalitativní výzkum první válečné vlny žen z bývalé Jugoslávie. Rozhodlo se poskytnout jim právní i sociální poradenství a také otevřít společenskou debatu na toto téma včetně prosazování legislativních změn.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku