Pavilon M (2015)

Přidal: Premek |

Prosinec 23, 2015

Andrea Hanáčková. Dokument o jedné z nejstarších dětských léčeben v České republice v Lužích – Košumberku. Dramaturgie Lenka Svobodová. Režie Radim Nejedlý.

Prožili a zaznamenali Andrea Hanáčková a Václav Hanáček. Ukázky čte a recituje František Derfler.

Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 25. 12. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:10 h). Repríza 27. 12. 2016 (ČRo Plus, 21:30 h) v cyklu Dobrá vůle Plus; 14. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:25 h.) v cyklu Dobrá vůle. K poslechu zde.

Upoutávka zde.

Pozn.: 2. místo na Report 2016, kategorie dokument.

Pozn.: Když desetiletého Václava Sedláčka /sic!/ srazilo auto a s vážným poškozením mozku ležel v kómatu, mohl to být další smutný a tragický příběh. Nebyl. Václav se postupně uzdravuje – také zásluhou dětské Hamzově léčebně v Lužích Košumberku a své maminky Andrey Hanáčkové. Ta navíc celý příběh zachytila na mikrofon a zpracovala do podoby rozhlasového dokumentu. Jmenuje se Pavilon M, vznikl v rámci cyklu Dobrá vůle, a velmi emotivní formou popisuje náročné období Václavova zotavování. Uslyšíte ale i další autentické příběhy malých pacientů a jejich rodičů. (anotace)

Lit.: Hanáčková, Andrea: Pavilon M: procházka po Hamzově dětské léčebně. In web ČRo 2 Praha, prosinec 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokument Andrey Hanáčkové o jedné z nejstarších dětských léčeben v České republice v Lužích – Košumberku. Průběh pomalého léčení a uzdravování dítěte s diagnózou poškození mozku zprostředkuje autorka pomocí deníku a průvodním slovem dítěte.

Doprovázela jsem syna, který po těžkém úrazu přijel na dlouhodobou rehabilitaci. Strávili jsme tady řadu dlouhých měsíců, během kterých se naše pozornost upínala k jednoduchým věcem – jak se najíst, jak si vzpomenout na správné slovo, jak se zvednout z vozíku, jak udělat krok. A když se zdálo, že z nejhoršího jsme venku, vzala jsem do ruky diktafon a začala natáčet.

„Jsme tady teprve pár dní, ale cítím, že vším, co nás obklopuje, se už léčíme.“, poznamenala jsem si do deníku krátce poté, co jsem v sanitce projela branou léčebny situované v malebné krajině východních Čech.

Odborná léčba

Do Pavilonu M jezdí děti v doprovodu rodičů. Často od nejútlejšího dětství na kratší i delší pobyty. Děti s diagnózami dětské obrny, Downova syndromu, kombinovaných poruch, neurologických potíží, děti po úrazech – těch mimochodem stále přibývá.

V mé paměti zůstávají hlavně světlé okamžiky. Třeba jak hrajeme celá parta petangue, z vozíku to jde docela dobře. Jak vymýšlíme fiktivní zábavné cesty přes celou zeměkouli, když se dětem na mechanoterapii nechce šlapat. Jak si zpíváme na koňském hřbetu při hipoterapii. Kolik zábavy nám nabídly hliněné špagety při kolektivní ergoterapii. A jak jsme byli co nejvíc venku.

Hamza a další

Celý unikátní prostor léčebny je dílem myšlenky a činů původně jediného člověka – MUDr. Františka Hamzy, který léčebnu založil v roce 1901 pro tuberkulózní děti. Čím déle jsme v léčebně pobývali, tím více mne tento člověk zajímal a byl mi jakýmsi duchovním průvodcem při dlouhém léčení mého syna Václava.

Pavilon M je jedna z nejstarších dětských léčeben v České republice. Nachází se v Lužích – Košumberku

Jsem vděčná za možnost zprostředkovat posluchačům jedinečné setkání se Zdeňkou Chvojkovou a její dcerou Terezkou, které Hamzovu odbornou léčebnu znají od Terčina útlého věku a umí hezky shrnout, co pro rodinu znamená život s handicapem. Radostné dny jsme poté trávili s Američankami Megan a Anabel. Uslyšíte i malého arabského pacienta Farise a jeho tatínka Mohameda.

Lit.: Hanáčková, Andrea: Jejího syna srazilo auto. V Pavilonu M se znovu učí jíst, chodit, mluvit… Poslechněte si osobní deník matky. In web ČRo 2 Praha, 14. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Doprovázela jsem syna, který po těžkém úrazu přijel na dlouhodobou rehabilitaci. V léčebně v Lužích – Košumberku jsme strávili řadu dlouhých měsíců. Pozornost upnutou k jednoduchým věcem – jak se najíst, jak si vzpomenout na správné slovo, jak se zvednout z vozíku, jak udělat krok. A když se zdálo, že jsme z nejhoršího venku, vzala jsem do ruky diktafon a začala natáčet.

„Jsme tady teprve pár dní, ale cítím, že vším, co nás obklopuje, se už léčíme,“ poznamenala jsem si do deníku krátce potom, co jsem v sanitce projela branou léčebny situované v malebné krajině východních Čech.

Světlé okamžiky

V mé paměti zůstávají hlavně světlé okamžiky: jak hrajeme celá parta petangue (z vozíku to jde docela dobře), jak vymýšlíme fiktivní zábavné cesty přes celou zeměkouli (když se dětem na mechanoterapii nechce šlapat), jak si zpíváme na koňském hřbetu při hipoterapii, kolik zábavy nám nabídly hliněné špagety při kolektivní ergoterapii a jak jsme byli co nejvíc venku.

Pavilon M Hamzovy léčebny

Rok po premiéře dokumentu

Dokument měl premiéru 25. prosince 2015. O rok později 28. prosince 2016 usedla jeho autorka i se synem do studia Českého rozhlasu Plus. Podívejte se na video.

Lit.: Svobodová, Lenka – Bartoněk, Jan: Když syn začal znovu chodit, mluvit a myslet, natočila jsem příběh o jeho uzdravení. In web ČRo Plus, 28. 12. 2016 (článek + nahrávka k poslechu + video). – Cit.: Václav a Andrea Hanáčkovi. Podívejte se na video v článku a poslechněte si celý jejich příběh.

DOKUMENT. Poslechněte si oceněný dokument z cyklu Dobrá vůle, který natočila Andrea Hanáčková, matka Václava. Ten po těžkém úraze skončil v kómatu a následně se léčil v pavilonu M, v místě, kde probíhá léčba dlouhodobě nemocných dětí.

„O poškození mozku se toho stále moc neví. Prognóza je od vegetativního ležáka až po téměř úplné uzdravení,“ zapsala si Andrea do svého deníku v době, kdy její syn ležel v kómatu. Šel ke kamarádovi a srazilo ho auta. Znovu se probral, dostal novou šanci. Několik týdnů ze svého života si už ale nepamatuje a jako „vzpomínka“ mu zůstala jizva po tracheotomii.

„Buďme vděční za každý den, který prožijeme. I když prší.“
Terezka (14 let), jedna z dlouhodobě léčených dívek.

„Pro někoho malicherná věc, ale pro mě něco, na co se těším od té doby, co se narodila… Oblékne si už sama ponožky, což znamená, že se oblékne. Je to směšné, ale pro mě je to velká životní meta.“
Matka Terezky

Pavilon M: Hamzova dětská léčebna

„Strávili jsme tady řadu dlouhých měsíců, během kterých se naše pozornost upínala k jednoduchým věcem – jak se najíst, jak si vzpomenout na správné slovo, jak se zvednout z vozíku, jak udělat krok. A když se zdálo, že z nejhoršího jsme venku, vzala jsem do ruky diktafon a začala natáčet,“ vzpomíná matka na pobyt v jedné z nejstarších dětských léčeben v České republice v Lužích – Košumberku.

Celý unikátní prostor léčebny je dílem myšlenky a činů původně jediného člověka – MUDr. Františka Hamzy, který léčebnu založil v roce 1901 pro tuberkulózní děti. „Čím déle jsme v léčebně pobývali, tím více mne tento člověk zajímal a byl mi jakýmsi duchovním průvodcem při dlouhém léčení mého syna Václava.“

Radiodokument