Osudy – Lubomír Martínek 1/10 (2015)

Přidal: Premek |

Leden 10, 2016

Rozhlasové vzpomínky spisovatele a překladatele. Připravil Jiří Vondráček. Technická spolupráce Jiří Slavičínský.

Natočeno 2015. Premiéra 11. – 15. 1. a 18. – 22. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 10 x 30 min).

Lit.: anonym: Osudy Lubomíra Martínka. In web ČRo 3 Vltava, leden 2016 (článek). – Cit.: Literární texty spisovatele Lubomíra Martínka, narozeného 9. května 1954 v Českých Budějovicích, jsou v pořadech Českého rozhlasu poměrně dobře zastoupeny: v roce 1991 zde byla uvedena desetidílná četba na pokračování z autorovy prvotiny Představení (vydal Index v Kolíně nad Rýnem, 1986), vystavěné ještě, na rozdíl od řady pozdějších prací, na zřetelně vystupujícím, lineárně vyprávěném příběhu a inspirované jeho zážitky z období před odchodem do exilu (1979), kdy působil jako kulisák v Divadle Na zábradlí (1976-1979).

Ve stejném roce (1991) to byly Schůzky s literaturou nazvané Přibližování, věnované spisovatelově osobnosti a tvorbě. V průběhu dalších let se v našem vysílání pravidelně objevovaly autorovy eseje z jeho knih Mys dobré beznaděje (Praha 1994), Nomad’s Land (Praha 1994) a Palimpsest (Praha 1996) i četba na pokračování z románu Opilost z hloubky a četba z prózy Mezi polednem a půlnocí. Zkušenost exilu a s ní nejúžeji spjaté poznatky a prožitky hledání identity – životní, sociální, jazykové a pod., schopnost či neschopnost zakotvení v určitém prostředí, představují hlavní témata Martínkovy dnes už značně rozsáhlé románové i esejistické literární tvorby, jejíž úryvky i celá díla publikoval v časopisech Svědectví (Paříž), Revue K (Paříž, od roku 1987 řídil knižní Edici K, založenou při tomto časopise), Literární noviny, Prostor, Revolver revue, a po roce 1989, kdy stále častěji pobývá v Čechách, knižně zejména v nakladatelstvích Český spisovatel, Prostor a Paseka, kde vydal: Mimochodem (Paseka 2000 – eseje), Opilost z hloubky (Prostor 2000 – próza), Mezi polednem a půlnocí (Paseka 2001 – próza), Dlouhá partie biliáru (Paseka 2004 – román v dopisech), Olej do ohně (Paseka 2007 – povídky), Mýtus o Lynkeovi (Paseka 2008 – eseje), v Revolver revue Otrava krve (s Karlem Halounem, 2009) autobiografické záznamy a úvahy inspirované cestami do Indonésie Muškátový oříšek (2012), soubor povídek Let želvy (2013).

Ve vyprávěných memoárech nahlíží Lubomír Martínek do svého dětství i do doby dospívání a mladých let, ovlivňovaných životem v Čechách a v komunismu. Z kritického pohledu vyvěrá jeho touha dál se vzdělávat, cestovat, poznávat. To samozřejmě v té době znamenalo odejít do exilu. Lubomír Martínek si vybral Francii a Paříž, o níž dovede hodiny zaujatě vyprávět, stejně jako o cestách do nejrůznějších končin světa, o mořeplavectví, o svých přátelích a dalších zájmech. V posledních kapitolách se zaměřuje na své návraty do Čech i opětovné výpravy do jihovýchodní Asie.

Radiodokument