Pro a proti – Lída Baarová (2016)

Přidal: Premek |

Leden 23, 2016

Kontroverzní osud české filmové herečky Lídy Baarové hodnotili novinář Stanislav Motl a básník a publicista Karel Sýs. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2016. Premiéra 22. 1. 2016 (ČRo Plus, 9:35 h.; 25 min.).

Lit.: -tpa- (= Pavlíček, Tomáš) – Čihák, Ondřej: Lída Baarová a Joseph Goebbels: Strach i omámení. In web ČRo Plus, leden 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na pohřeb jedné z nejslavnějších českých hereček Lídy Baarové v roce 2000 přišla hrstka lidí. I tehdejší ministr kultury vzkázal něco ve smyslu, že se nemůže zúčastnit připomínky umělkyně, která byla v kontaktu s nacistickými pohlaváry.

Její herecký kolega Svatopluk Beneš tehdy zavěštil, že za pár roků se budou všichni předhánět, aby o ní natočili film. A už je to tady: na začátku roku měl premiéru snímek dokumentaristky Heleny Třeštíkové Zkáza krásou, a teď přišel čerstvě do kin film Filipa Renče Lída Baarová.

„S Baarovou jsem se osobně znal, a měl jsem ji velice rád, proto asi nemůžu být objektivní,“ uvedl v pořadu Pro a proti novinář a autor knihy Prokletí Lídy Baarové Stanislav Motl.

Ten herečku vnímá jako ženu, kterou zničila nejen její krása, ale i její spoluobčané. „Dá se mluvit o závisti a nenávisti.“

Příběh Baarové je nadčasový, soudí novinář. „Hlavními aktéry jsou krása, láska, moc, touha po slávě a úspěchu, která ale může člověka vrhnout od propasti.“

„Baarová byla nejen krásná, ale i nesmírně pracovitá, pilná a talentovaná. A nebyla vůbec hloupá, jak se říkalo.“

Herečka se v roce 1934 se dostala do Německa, do společnosti UFA, která byla právem považována za evropský Hollywood . „A naučila se německy tak dokonale, že mluvila bez přízvuku. Tak se stala první českou evropskou filmovou hvězdou,“ připomněl Stanislav Motl.

Motl: „Zapomíná se na to, že vztah s Goebbelsem byla tragická roční epizoda jejího života. Joseph Goebbels si Baarovou vybral a začal kolem ní kroužit. Často ji někam zval, až to přerostlo bohužel ve vztah… V roce 1936 ještě nebyl válečný zločinec, to samé Hitler, to byli lidé přijímaní západními politiky. V Norimberku už to bylo i omámení, jak mi sama vypravovala, nejen strach.“

Básník a levicový novinář Karel Sýs je přesvědčen, že nemůžeme o nikom soudit, dokud se nedostaneme do jeho vlastní kůže a do situace, kterou takový člověk žil.

Sýs: „Baarová za prvé byla krásná, byla i chytrá, a věděla, že Goebbels rozhoduje o udílení rolí, tak už to v herectví bývá odjakživa. Mohla se i zamilovat, protože Goebbels nebyl obdivován jenom jí. Ale také ji pozval do Norimberka na sjezd NSDAP, kde křičel o židech, o bolševicích, a že je třeba je vyhubit.“

Jestli herečka kolaborovala, považuje Sýs za problematické. „To je taková česká oblíbená záhada: co je to vlastně kolaborace.“

„Ano, kolaborovala, ale byla také nejvíc vidět, kdežto třeba tisíce českých dělníků trhalo normy, aby Wehrmacht měl čím střílet a Luftwaffe na čem létat. Byli tam hrdinové, kteří se nechali zavřít a popravit, ale hrdinství není věc statistiky: převážná většina lidí prostě žila a pracovala v protektorátu, a de facto kolaborovat musela.“

Vehnal Baarovou do Goebbelsovy náruče strach? „Já bych to takhle neviděl. Myslím, že byla také naivní, to herečky někdy bývají, a chytrost a naivnost se často spojuje,“ tvrdí novinář.

Ten nevylučuje ani to, že i sám Goebbels byl do Baarové zamilovaný. „Když riskoval dokonce strašné scény s Hitlerem.“

„Vážnější věc je ta, že když židé začali mizet i v Praze, tak si herečka myslela, že odjeli do Ameriky. Já jejímu tvrzení věřím, ale na druhou stranu také věděla, že židé nesmí například do parku nebo do kina, a nesmí tedy vidět její filmy,“ upozornil na řadu nejasností kolem Lídy Baarové Karel Sýs.

Radiodokument