Kdo potrestá vraha? (2016)

Přidal: Premek |

Leden 25, 2016

Čtvrtý díl dramatizovaného dokumentárního cyklu „Historie českého zločinu“. Připravila Bronislava Janečková a dokumentátor Muzea Policie České republiky Petr Švec. Zvuk Petr Šplíchal. Režie Vít Vencl.

Účinkují Václav Rašilov, Pavel Rímský, Jan Szymik, Otmar Brancuzský, Marie Turková, Petra Hřebíčková, Simona Vrbická, Šárka Skaláková, Jiří Knot a další.

Natočeno 2016. Premiéra 27. 1. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 25 min.) v rámci cyklu Historie českého zločinu. Repríza 27. 7. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 25 min.).

Pozn.: Výstřely v centru Prahy vždycky vzbudí pozornost a stejné to bylo i večer 8. března 1974. Že to byl Mezinárodní den žen, nebylo náhodné. Naopak, pachateléloupež na Těšnovské poště na toto datum pečlivě naplánovali. V plánu však nebyla smrt strážmistra Jiřího Velíška. Ten po třech dnech podlehl střelným zraněním, která utrpěl při zásahu proti pachatelům loupeže. Případ, jehož vyšetřování se neúspěšně táhlo více než dvanáct let, je jedním z dosud nevyřešených „pomníčků“ československé kriminalistiky i přesto, že jména pachatelů jsou známá. Pravděpodobného vraha nakonec potrestal někdo zcela jinýnež soud. Kdo? (anotace)

Lit.: Janečková, Bronislava – Švec, Petr – Taud, Rostislav: Kdo potrestá vraha? Drama rodiny Velíšků. In web ČRo 2 Praha, leden 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vražda při loupežném přepadení pražské pošty v 70. letech ukazuje na možného vraha Františka Mrázka. A odhaluje podivnou hru „pitomé“ náhody v případu oběti reportéra Michala Velíška, zastřeleného v roce 2005 na Karlově náměstí.

8. března 1974. Mezinárodní den žen. Večer. U pošty na pražském Těšnově je hlášen zraněný. Brzy se ukazuje, že jde o loupežné přepadení. Začíná přestřelka. Jeden z pachatelů pálí neznámou zbraní. Strážmistr Jiří Velíšek, 24letý otec ročního dítěte, padá k zemi vážně zraněn.

Nejrozsáhlejší pátrání

Na poště tehdy ukradli na tehdejší dobu obrovský balík peněz: 47 000 korun. Vyslechnut byl rekordní počet svědků a podezřelých: kolem 10 000. Vytipováno bylo 47 podezřelých. Spis k případu obsahuje 65 objemných šanonů. Taky proto, že dva dny po přestřelce strážmistr Velíšek podlehl zraněním.

Střela ráže 9 mm, kterou byl do břicha zasažen, vyletěla z hlavně bez drážek. Takové se chovají nevyzpytatelně. Můžou rotovat a způsobit devastující zranění vnitřních orgánů… Velíšek utrpěl průstřel jater a tlustého střeva a měl rozsáhlé vnitřní krvácení. I dnes by byl problém ho zachránit.

Odborná expertiza

„Na povrchu pláště se nachází nepravidelný projev nestejně seskupených rýh vytvořených při průchodu hlavní… Je také možné, že původní hlaveň zbraně byla nahrazena amatérsky vyrobenou hlavní. Střela je deformovaná, zploštělá. Její deformace vznikla patrně ještě v hlavni, což by mohlo znamenat, že střela byla vložena do větší hlavně, která neodpovídá ráži 9 /08/. Tak došlo ke stranovým pohybům ještě v hlavni a rozkmitání střely, která pak u oběti střelby způsobí mnohem větší devastující zranění…“

Rozběhlo se velké pátrání. Nakreslené portréty dvou pachatelů byly uveřejněny v tisku i v televizi. Byl ustanoven pátrací a vyšetřovací tým. Spis k případu narůstal a dostal pracovní název „Kliďas“. Pachatele ale pořád ne a ne chytit. Pátrání bylo zastaveno pro nedostatek důkazů.

Pátrání i ve věznicích

Znovu ho otevřeli až skoro po 10 letech, v roce 183. Kriminalisté začali pátrat ve věznicích. Bylo totiž jasné, že loupež na Těšnově byla připravená skupinou zkušených pachatelů. A že někteří z nich se mezitím za jiné trestné činy dostali do vězení dostane. Odsouzení se rádi chlubí…

V letech 1945–1989 u nás ve střetu se zločinci zemřelo 150 policistů. Většinou jsou zapomenuti, protože dnes se málokomu chce umístit pamětní desku těm, kteří bojovali proti zločinu v uniformách SNB.

Bezpečáci ve věznicích neměli šetřit sliby za pomoc v pátrání. Dva bachaři z vnitřní ochrany věznice Na Mírově vládli široké pavučině mírovských udavačů. Věděli dobře, kdo je ochoten za nějakou „protislužbičku“ zmírnění trestu něco prásknout. Jeden mukl se nakonec rozmluvil.

90% jistota

A tak se do hledáčku kriminalistů dostává skupina zločinců pod vedením F. Klimeše: Josef Štancl, Antonín Bína, ale i dvě ženy Maslejová a Nováková. Vyšetřování se rozběhlo znovu. Šlo o skupinu pachatelů ze západních Čech, která si vzájemně svědčila, ale jejich svědectví a výpovědi si protiřečily.

V průběhu vyšetřování ale nebyla nalezena ani vražedná zbraň a jakákoliv podezření nebylo možné prokázat. Bylo to „jen“ na 90 %. Případ „Kliďas“ byl znovu odložen. Kriminalisté takovým nevyřešeným případům říkají pomníček. Nakonec to ale nemusí být soudce, kdo potrestá pachatele.

Vrah kmotra Mrázka

„Partička, která tehdy udělala těšnovskou poštu, pak jak už to tak bývá, zaučovala své nástupce, další generaci zločinců. No a mezi nimi byl jistý František Mrázek… Učil se dobře. Je to jméno, které je dnes pojmem české mafie… Podvodník ve velkém, který si objednával vraždy,“ popisuje JUDr. Petr Švec.

„Jedním z jeho terčů byl pak zřejmě nepohodlný učitel Bína, pravděpodobný vrah Jiřího Velíška. A jak se dědí řemeslo z generace na generaci, tak se i Bínův syn potatil. Dnes existují důvodné hypotézy, že právě on se rozhodl pomstít svého otce a je vrahem Františka Mrázka.“

Tragédie Velíškovy rodiny

I kdyby se případ „Kliďas“ znovu po více než 40 letech otevřel, není už koho vyšetřovat a soudit. Případ je ale podivným mementem a tragédií jedné rodiny. V roce 2005, 31 let od smrti strážmistra Jiřího Velíška, je v Praze na Karlově náměstí zastřelený jeho příbuzný Michal Velíšek, když brání napadenou ženu.

Taky kulkou do břicha. Taky zemřel v nemocnici. A podobně jako Jiří Velíšek i on zde zanechal sotva roční dceru. „Prostě, pitomá náhoda. Jeho vrah David Lubina byl odsouzen na 25 let,“ uzavírá Petr Švec.

Radiodokument