Zaostřeno na Amazon (2014)

Přidal: Premek |

Leden 28, 2016

Připravil Tomáš Jelen.

Natočeno 2014. Premiéra 15. 5. 2014 (ČRo Plus).

Lit.: Jelen, Tomáš: Zaostřeno na Amazon: rozhlasová reportáž pro Český rozhlas Plus. Brno: Masarykova univerzita, 2014 (bakalářská práce).

Lit.: Jelen, Tomáš: Bude v Brně Amazon? In web ČRo Plus, květen 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bude Amazon investovat v Brně nebo ne? Tak na tuto otázku definitivně americká společnost odpoví v řádu týdnů. Developer a vláda jsou i přes několikaměsíční jednání, která nakonec skončila krachem, přesvědčeni, že třímiliardovou investici se podaří zachránit.

Internetový obchod plánoval v průmyslové zóně na jihu Brna postavit distribuční centrum pro střední a východní Evropu. Šachovou partií, kterou politikové s developerem a investorem hrají, se zabývá Zaostřeno, které připravil Tomáš Jelen.

Plán postavit v Brně logistické centrum internetového obchodu může do moravské metropole přinést 1500 pracovních míst, naproti tomu ale také stovky kamionů denně projíždějících kolem bytových domů či nesoulad s územním plánem.

Developerská firma CTP, která pro Amazon má brněnské distribuční centrum vybudovat, za stavbu bojuje a u politiků lobbuje už víc než půl roku. První krok směrem ke stavbě udělalo Brno loni v prosinci.

Zastupitelé tehdy schválili společný postup s developerem směrem k vybudování skladu. Zároveň také stavbu podmínili napojením průmyslové zóny na dálnici D1. A zbývalo jen prodat developerovi městský pozemek.

Brněnští zastupitelé ale třikrát odmítli prodat městské pozemky pro distribuční halu, a proto se americký gigant rozhodl město opustit. A začal se poohlížet po jiných lokalitách v okolních zemích. Důvody byly jak ekologická zátěž, tak nesoulad plánů stavby s územním plánem.

Šéf CTP Remon Vos se tehdy vyjádřil, že se jedná o výraznou nekompetentnost města Brna a že jde taktéž o špatný signál pro potenciální investory.

Taktéž Raiumnd Paetzmann, ředitel Amazonu pro evropské investice, shrnul, že po tolika odmítnutích se ve městě necítí jeho společnost vítána.

A dva týdny potom, tedy napočtvrté, brněnští zastupitelé prodej pozemků posvětili. Jihomoravská metropole se ocitla v kuriózní situaci. Prodávala pozemky pro investora, který plán přijít do Brna už opustil. I přes to jednání o projektu stále pokračují a není jasné, jak dopadnou.

Největším obhájcem projektu je primátor Roman Onderka z ČSSD, který odmítá argumenty, že Brno si má počkat na lepšího investora. Ten tvrdí, že „je potřeba říct, že Brno směřuje do zaměstnanosti s tou vyšší přidanou hodnotou, to znamená, vývoj, výzkum, inovace a firmy s tím související. Ale v Brně nežijí pouze profesoři a doktoři.“

„Z 22 tisíc nezaměstnaných v Brně je pouze tisíc vysokoškoláků. To znamená: Brno se musí postarat o všechny. Z tohoto pohledu je přidaná hodnota jednoznačná: 1500 pracovních míst, v sezóně dokonce 2500 pracovních míst. Investice v období recese, ve které se nacházíme ve výši zhruba 2,7 miliardy. To jsou všechno finance a podněty, které jsou velmi důležité pro město Brno,“ argumentuje Onderka.

„Amazon je americká firma, která má světové jméno, je známá, je to určitý signál do spojených států. Pokud se podíváte na města, kde Amazon působí, tak ty města dávají i v té Evropě signál ostatním firmám takového světového ražení: Ano, tady je výjimečné zajímavé podnikatelské prostředí, bezesporu to je značka a signál do dalších zemí pro další investory,“ dodává primátor.

„Když tedy zvážíte všechny plusy a mínusy: na jedné straně pracovní místa a zviditelnění města a na druhé straně velké dopravní a ekologické zatížení nebo nestálá pracovní místa. Co u vás vítězí? Vítězí ty pozitiva, jsem o tom přesvědčen a to je důvod, proč prosazuji tuto investici ve městě Brně,“ uzavírá Onderka svou argumentaci, proč by měl Amazon v Brně budovat.

Proti příchodu Amazonu se postupem času stále více profilovala brněnská ODS, konkrétně radní Libor Šťástka. „Pokud jde o náš názor, tak jsme nikdy nepatřili k bezvýhradným podporovatelům příchodu této společnosti respektive vybudování obřího skladiště v lokalitě Černovické terasy a to především proto, že by se zcela negativně projevila v dopravní situaci a v kvalitě života lidí v jižní části města Brna.“

Šťástka také zdůraznil, že členové ODS nebyli přesvědčeni, že tato lokalita je ta nejlepší. Dle nich má Černovická terasa svoji historii, jsou do ní soustředěni investoři, kteří se zaměřují na výrobu, rozvoj, moderní technologie a skladiště tam dle něj nepatří.

„Také vzniká velké riziko, že pokud nebude územní plán změněn, respektive nebudou naplněny všechny smlouvy mezi developerem a městem, tak developer se může domáhat svých nákladů, které do své investice vložil a pak je logické, že za škodu budou zodpovídat ti, kteří ji zavinili, resp. hlasovali tak, že ji bezprostředně zapříčinili,“ vymezuje Šťástka možné komplikace.

Současně Libor Štástka nevěří vládním slibům o vystavění sjezdu z D1, který brněnská ODS považuje za jednu z hlavních podmínek pro možnou stavbu.

Regionální šéf developerské společnosti CTP Tomáš Budař s magistrátem města Brna, s konkrétními zastupiteli i potom na zasedáních orgánů města o projektu Amazonu v Brně diskutuje už půl roku.

„Ta samotná jednání o podmínkách v té smlouvě byly ze začátku poměrně přímé, jasné. Nicméně s postupem času se začaly komplikovat. Podpora ze strany ČSSD byla jasná od samého začátku, co se týče ODS, tak jsme si mysleli, že po splnění jejich podmínky vykoupení pozemků pod novým sjezdem z dálnice D1, tak že plníme požadavek, který je překážkou pro ODS. Nicméně den před zastupitelstvem v březnu opět změnili svůj názor,“ shrnuje svůj pohled Budař.

„To znamená, že pak jsme se dostali do situace, že jsme už nevěděli, co se od nás očekává, jednání pak s odstupem času nebyly vedeny od některých politických stran napřímo a nevěděli jsme, jaké podmínky máme splnit.“

Budař se také se vyjádřil k otázce zpolitizování tématu. „Je otázka, jak jednotliví politici toto téma uchopí. Někteří ho uchopili pozitivně, a někteří ho uchopili tak, že to je hnusné překladiště, kde budou pracovat Ukrajinci, ať si na to udělá každý volič sám, zdali to přinese body pozitivní nebo negativním slova smyslu.“

Politolog Stanislav Balík z Fakulty sociálních studií MU upozorňuje i na další rozměr sporu. „Celá řada místních politiků začíná mít strach rozhodovat, s ohledem na jejich možná stíhání policií za zneužití pravomoci veřejného činitele.

Tady jde o ten problém, že současný územní plán nepočítá s využitím pozemku pro skladovou činnost – a že by se musel teprve změnit. Nicméně to je přesně ta situace, které se v poslední době chytá policie a státní zastupitelství, zda nejde o účelovou změnu, a jestli tím pádem to není zneužití pravomoci veřejného činitele, z čehož má řada politiků strach a tak vlastně nerozhodnou nijak.

Opozice v tuto chvíli ztělesněná Liborem Šťástkou, podle mě nemůže uvažovat a neuvažuje v intencích zisku politických bodů, protože mediálně to musí vždycky prohrát. To, že brání vzniku 1500 pracovních míst a vždycky jí to otluče Ano a Zeman o hlavu, že tomuto brání, a ona argumentuje něčím politicky naprosto neprodejným – dodržováním pravidel, rovným přístupem. Na tomhle se politické body dělat nedají.“

Celostátní přesah kauzy komentoval Balík takto: „Tady se z konkrétní věci, která má celou řadu technických parametrů, které nejsou shora z hradu nebo Strakovy akademie nejsou viditelné, tak se stal symbol. Symbol, který je jedno jaký má obsah, tak prostě tím způsobem funguje.

A tady ten symbol je ta snaha vytvořit nová pracovní místa, a ta pozice, že jakékoli pracovní místo je lepší než žádné pracovní místo a že úkolem veřejné sféry je povzbuzovat tvorbu pracovních míst. No a ve chvíli kdy se ten výklad stal takto jednoduchým, tak se už jednoduše zavelí do boje a na barikády.“

Nejbližší týdny ukážou, jestli se do Brna Amazon vrátí, nebo ne. Musí dobře zvážit, jestli časový náskok, který má v Brně stojí – přes všechny problémy – za dokončení projektu tady, nebo se vyplatí začít od nuly jinde. Zároveň musí Brno upravit územní plán tak, aby byla stavba logistického centra vůbec legální. Tuto změnu by mělo projednat městské zastupitelstvo dvacátého května.

Radiodokument