Svět ve 20 minutách – Zygmunt Bauman (2016)
Není možné donekonečna protahovat okupaci palestinských území Izraelem. Frustrace Palestinců vede k terorismu, říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Rusku se komplikují vztahy s turkickými zeměmi bývalého SSSR… Připravil Dušan Radovanovič.
Natočeno 2016. Premiéra. 6. 2. 2016 (ČRo Plus, 19:10 h).
Lit.: Radovanovič, Dušan: Moc je globální a politika lokální. To nemůže fungovat, říká sociolog Zygmunt Bauman. In web ČRo Plus, únor 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Britský sociolog polského původu Zygmunt Bauman je jedním z nejvýznamnějších vědců současnosti.
–Dnes už devadesátiletý Bauman se stal slavným díky analýze souvislostí mezi modernitou a holocaustem a také teoriemi o proměnlivé, individualizované ale zároveň globální současnosti, kterou nazývá tekutou modernitou.
Současnou světovou situaci označuje sociolog skepticky za jakousi metastázi demokracie. Jejím průvodním jevem je zhroucení důvěry vůči politice a politikům. „Lidé dospěli k názoru, že vůdčí politici nejsou jen zkorumpovaní nebo hloupí, ale jednoduše neschopní,“ říká Bauman.
Jakákoli akce vyžaduje schopnost rozhodnout se, co je třeba udělat, a pak konat. Jenže doba, kdy měl národní stát reálnou možnost jednat podle vůle svých obyvatel, je pryč. Moc – především ta ekonomická – se globalizovala, ale politika zůstává lokální tak jako dříve. Politici mají svázané ruce, nejsou schopní plnit své sliby a lidé tudíž ztrácejí víru v demokratický systém.
„Dobře to můžeme vidět na uprchlické krizi. Je to globální fenomén, ale my stále reagujeme provinčním způsobem. Naše demokratické instituce nebyly vytvořeny tak, aby si poradily se složitými vzájemně provázanými globálními problémy. Krize demokracie je proto především krizí demokratických institucí,“ vysvětluje Bauman.
Zároveň je třeba být si vědom obtížné slučitelnosti svobody a bezpečnosti. Pokud se chcete cítit bezpečně, musíte se vzdát významné míry svobody. Pokud chcete svobodu, musíte se smířit s tím, že riskujete.
Před čtyřiceti lety jsme na Západě byli přesvědčeni, že svoboda zvítězila a zahájili jsme doslova orgie konzumerismu. Všechno se najednou zdálo být dosažitelné – auto i bydlení. Stačilo si půjčit peníze s tím, že zaplatíte později. Probuzení do reality v roce 2008 bylo velmi hořké a bolestivé. Sociální kolaps zasáhl především střední třídu, která se dostala do velmi nejistého postavení.
Obyčejný člověk neví, jestli nepřijde o práci, neví, jestli se dočká vlastnictví toho, na co si kdysi půjčil a co dlouhodobě splácí. „Konflikt se už neodehrává mezi jednotlivými třídami, ale mezi každým jednotlivcem a společností. Nejde už jen o nedostatek jistoty, ale také o nedostatek svobody,“ popisuje Bauman.
Podle Baumana se nacházíme v jakémsi mezivládí. Pamatujeme dobu, kdy jsme měli své jistoty, ale zároveň vstupujeme do éry, kdy staré osvědčené postupy selhávají a nevíme čím je nahradit. Globální hnutí Occupy se po celém světě pokusilo ovládnout veřejný prostor a nahradit parlamentní procedury přímou demokracií. Mnoho nejrůznějších lidí tehdy bylo ochotno vzdát se rozdílných zájmů ve prospěch celku.
Jenže to nevydrželo dlouho. Politika škrtů v mnoha zemích pokračuje a nikdo ji není schopný zastavit. Přesto hnutí naznačilo jednu z možných cest. Výměna jedné strany za druhou už totiž žádný problém nevyřeší. Nejde o tom, že jsou politické strany špatné, ale že už prostě nejsou pány situace. Zásadní věci není možné vyřešit v rámci konkrétní země.
Sociální sítě mohou být nebezpečné
Řešení situace nepřináší ani nové technologie a možnost komunikace na sociálních sítích. Člověk už svoji předem danou identitu nedostává při narození, ale stojí před úkolem vytvořit si vlastní komunitu. To je ale velmi obtížné a sociální sítě nabízí lákavou náhradu. Můžete přidávat přátele, ale když na to přijde, můžete je stejně rychle smazat.
Lidé se na sociálních sítích pochopitelně cítí trochu lépe, protože největší hrůzu jim v dnešní době nahání osamělost. Jenže přidávat nebo mazat přátele je příliš jednoduché. Člověka to nevede k osvojení skutečných sociálních dovedností. Těch, bez kterých se neobejdete na ulici nebo v práci, kde potřebujete smysluplně komunikovat s celou řadou lidí.
Bauman dává za vzor papeže Františka. „Když Františka zvolili papežem, první rozhovor poskytl italskému novináři, který se sám označuje za ateistu. Byla v tom důležitá symbolika. Ten skutečný dialog se totiž neodehrává mezi lidmi, kteří si myslí to samé. Jenže sociální média nás k dialogu nevedou, protože je příliš jednoduché vyhnout se neshodám.“
„Většina lidí nepoužívá sociální sítě k tomu, aby se spojovala nebo aby si rozšiřovala obzory, ale naopak k tomu, aby si vytvořila pohodlnou bublinu, kde zazní jenom to, co chce slyšet. Jenom ozvěnu vlastního hlasu. Sociální média mohou být velice užitečná, ale jsou také nebezpečnou pastí,“ říká sociolog Zygmunt Bauman pro špalnělský list El País.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku