Příběhy slavných – Jiří Sovák 1/5 (2016)

Přidal: Premek |

Březen 14, 2016

Dominika Hvorecká. Herec, který sršel energií a vtipem už od kolébky. Diváci ho milují dodnes, syn Jiří Schmitzer mu ale neodpustil nikdy. Režie Bela Schenková.

Účinkují Veronika Kubařová a Lubor Šplíchal.

Natočeno 2016. Premiéra 14. – 18. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min).

Díly: 1. Ochotnické začátky, 2. Válka, vojna a setkání s Miroslavem Horníčkem, 3. První film a malý Jirka, 4. 60. léta a vrchol kariéry, 5. Nešťastná nehoda.

Lit.: Hvorecká, Dominika – Luptáková, Věra: Už ve 30 hrál dědky. Diváci ho milují dodnes. Syn mu neodpustil nikdy. In web ČRo 14. 3. 2016 (anotace). – Cit.: Už od narození měl Jiří Sovák čerta v těle. Ukecaný neposeda vymýšlel samé lotroviny. Otec doufal, že se Jiří aspoň na hotelové škole zklidní a převezme rodinnou restauraci. Marně. Jiří na škole dlouho nevydržel. Brzo si přivydělával jako úředník a taky u ochotníků, což se líbilo hlavně mamince.

V 19. letech si na protest proti německé okupaci změnil občanské příjmení Schmitzer. Jeho ochotničení ve spolku D-tvář málem překazilo v roce 1941 předvolání k totálnímu nasazení. Měl ale štěstí: zůstal v továrně v Jinonicích a účinkoval pak v poloamatérském kabaretu Živé jeviště (spolu s Martinem Růžkem nebo Jaroslavem Šterclem).

Z dřiny v továrně ho osvobodilo až angažmá v Divadle práce a v Horáckém divadle Třebíči. Po válce dostal Sovák povolávací rozkaz. A zase měl štěstí: potkal se s vojenským písařem Armádního uměleckého souboru Miroslavem Horníčkem. Po vojně to vzal přes Jihlavu do Prahy.

Angažmá mu nabídl sám E. F. Burian. Byla to drsná škola… Sovák ale tehdy začal dostávat i velké role jako třeba ve hře Otec Goriot. Bylo mu 30 a už hrál hlavně „dědky nad hrobem“. Oženil se a narodil se mu syn Jirka. Klukovi byly jen dva, když otec rodinu v tichosti opustil. Jiří Schmitzer mu to prý nikdy neodpustil.

V roce 1955 se Sovák dostal do Divadla Na Vinohradech a taky začal mít úspěch u filmu (např. jako Kuba v pohádce Dařbuján a Pandrhola). V 60. letech byl na vrcholu. Pomohla spolupráce s Janem Werichem (třeba TV film Uspořená libra). Za svůj život natočil přes 120 filmů a televizních inscenací.

S celoživotním kamarádem Vladimírem Menšíkem vystupoval na různých estrádách a objížděl republiku. Přišla i nabídka do Národního divadla. Hrál tam pak 17 let. Jenže v roce 1983 ho nedaleko Národního srazilo auto. Zotavil se sice, ale ne úplně, kulhal. Z divadla odešel do penze. Až do své smrti (6. září 2000) ale dál filmoval a hrál v rozhlase.

Radiodokument