Pro a proti – Prospívá oligarchizace demokracii? (2016)

Přidal: Premek |

Duben 18, 2016

Prospívá oligarchizace demokracii, jak tvrdí filozof Václav Bělohradský? Čím italskou politiku pozvedl Berlusconi a jakou roli nyní hraje v české politice Andrej Babiš? V Pro a proti se utkají dva filozofové – Václav Bělohradský a Daniel Kroupa. Ptá se Renata Kalenská.

Natočeno 2016. Premiéra 18. 4. 2016 (ČRo Plus, 9:35 h.; 25 min).

Lit.: Kalenská, Renata – Čihák, Ondřej: Oligarchie: vláda zkažených menšin, nebo vůdcovských elit? In web ČRo Plus, 18. 4. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Oligarchizace do politiky patří. S těmito slovy vystoupil na své přednášce pro think-tank hnutí ANO filozof Václav Bělohradský. Jaké jsou jeho argumenty? Může demokracie fungovat bez oligarchů? Jak prospěl italské politice Silvio Berlusconi, a jak prospívá té české Andrej Babiš?

„Slovo oligarchie musíme vnímat neutrálněji, než jak se to děje,“ radil v pořadu Pro a proti filozof Václav Bělohradský.

Podle něj už samotné slovo oligarchie říká, že je to vláda menšiny. „Existuje jen demokratická oligarchie, monarchistická oligarchie a ekonomická elita.“

Systémy jsou vždy řízeny nějakou elitou, nikdy nevládnou všichni. „Demokracie má dvě dimenze, jedna je horizontální, tu my všichni dobře známe jako rovnost, druhá je vertikální, o té se mluví, jako by to byl vetřelec do demokracie z minulých dob.“

„Ale naopak: vertikální dimenze demokracie je stejně legitimní jako ta horizontální. Když podrobíme vertikální dimenzi demokracie tlaku nějakých hodnot, tak vznikají elity,“ vysvětlil Bělohradský.

A oligarchie se může stát buď mafií, nebo se stane elitou. „To záleží na kvalitě společnosti,“ dodal filozof.

Bělohradský: „Když řeknete, že oligarchie k demokracii patří, tak říkáte, že k demokracii patří leadership, která získala legitimnost v očí těch, které vede… Demokracie je systém, který více než všechny ostatní potřebuje velké lídry, protože přirozenou tendencí demokracie je rozvracet všechny autority, tato kritika vyvolává úzkost, kterou musí velcí lídři proměnit v něco dobrého.“

Filozof Daniel Kroupa by chápání výrazu oligarchie oprostil na rozdíl od Bělohradského od politologických pojmů. „Oligarchie byla v klasickém období vláda nejen menšiny, ale i zkažené menšiny.“

Kroupa: Oligarchie byla chápána jako zvrhlá vláda menšiny. Tak to chápeme i u nás, když se ohrazujeme proti tomu, že se do politiky dostali bohatí lidé, kteří tam nejdou pro to, aby jednali k obecnému prospěchu, ale aby si zjednali výhody pro své soukromé podnikání… Toho jsme byli svědky v případě Věcí veřejných, a nyní je to hnutí ANO a pan Babiš.“

„Byl to protějšek aristokracie, kdy vládla menšina, ale byli i to lidé ušlechtilí.“

V klasickém myšlení platilo, že méně záleží na tom, kdo vládne, jestli jedinec, menšina nebo většina. „Ale více záleželo na tom, jestli někdo vládne k obecnému prospěchu, to znamená ne pro svůj vlastní, a zda se podřizuje zákonům,“ upozornil Kroupa.

Ten vnímá z tohoto hlediska vývoj České republiky za posledních 25 let jako tří fáze korupčního úpadku. „První fáze byla lobbistická, kdy různí podnikatelé obcházeli ministerstva a parlament, a upláceli jednotlivé politiky. Druhá fáze byla klientelistická, kdy do politických stran dostali své lidi, a ti se starali o jejich zájmy.

„A nyní jsme ve třetí fázi oligarchické, kdy tito velcí podnikatelé, kteří nejen ovládají průmysl ale i média, šli do politiky sami… A já se domnívám, že to není správné a demokracii to poškozuje,“ shrnul Daniel Kroupa.

Radiodokument