Vot kultúra! Perly z archivu Svobodné Evropy (2016)

Přidal: Premek |

Květen 11, 2016

Před pětašedesáti lety začala z Mnichova vysílat rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Zajímavé nahrávky z jejího archivu pro vás vybral a v pořadu Archiv Plus okomentuje Pavel Hlavatý.

Natočeno 2016. Premiéra 6. 5. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 29. 9. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.); 8. 9. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Perly z archivu Svobodné Evropy. In web ČRo Plus, květen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V období komunistického režimu u nás, kdy byla země informačně důkladně uzavřena a cenzurně (s krátkou výjimkou let 1968 až 1969) sešněrována, představovaly zahraniční rozhlasové stanice, které vysílaly česky a slovensky, velmi důležité narušení tohoto informačního monopolu.

Již 2. světová válka, která pro nás znamenala rovněž informačně i myšlenkově zcela izolovanou realitu Protektorátu, v této oblasti potvrdila důležitost informovanosti občanů v okupovaných zemích.

V pořadu Archiv Plus uslyšíte ukázky z delších rozhovorů s Juliem Firtem a Janem Čepem, část vystoupení redaktora RFE Jiřího Kovtuna v diskusi, která proběhla v červenci 1968 mezi redaktory Svobodné Evropy a novináři z tehdejšího Československa, ukázku z rozhlasového záznamu procesu se slovenskými buržoazními nacionalisty v roce 1954 (zazní zde i hlas odsouzeného Gustáva Husáka, pozdějšího nejmocnějšího muže strany), výpověď dlouholetého politického vězně a v roce 1965 čerstvého exulanta o průběhu amnestie z roku 1960, ukázky ze dvou rozhlasových dramatizací RFE (románu Arthura Koestlera Tma o polednách a protokolů z procesu s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1979) a další zajímavé zvuky. Připravil Pavel Hlavatý.

Stanice rušící informační monopol

Stanic, které vysílaly česky a slovensky (případně pouze slovensky), fungovala v letech 1948 až 1989 celá řada. Životnost některých se počítala na měsíce (Biela legia, Radio Gama ad.), jiné vysílaly po celou nebo téměř celou dobu komunistické diktatury u nás.

Několik z nich působilo značně absurdně – čínské či jugoslávské vysílání, a hlavně pak albánské Radio Tirana, vesměs produkty různých roztržek v nerozbitném socialistickém táboře. Řada důležitějších stanic byla spojena s významnými zeměmi (francouzské, západoněmecké, kanadské, italské či španělské vysílání), další měly náboženský charakter (Rádio Vatikán, TWR). Dvě nejzásadnější stanice (nepočítáme-li RFE), které měly v Československu vysokou poslechovost a je nutno je uvést samostatně, byly Hlas Ameriky a BBC.

Rádio Svobodná Evropa a její osobnosti

Svobodná Evropa (Radio Free Europe) však měla zcela jiný charakter. Zatímco všechny ostatní zahraniční stanice vysílaly pouze malou část dne (a některé menší pouze několikrát týdně), vysílala RFE denně mnohahodinový program, jehož rozsah se v průběhu let měnil. Také proto byla soustavně rušena a ukončení tohoto rušení na konci roku 1988 fakticky znamenalo konec tehdy již velmi vratkého informačního monopolu komunistické moci.

S existencí Svobodné Evropy spojila svůj osud řada osobností, které přestavovaly kontinuitu s první Československou republikou. Uveďme alespoň ty hlavní: Ferdinand Peroutka, autor řady zásadních statí a několika knih, šéfredaktor týdeníku Přítomnost a vězeň nacistických okupantů, který musel bezprostředně po únoru 48 uprchnout do zahraničí. Divadelní kritik, režisér a dramaturg Josef Kodíček (jeden z pátečníků), který za první republiky inscenoval řadu významných divadelních her a napsal několik ceněných odborných textů. Za války působil v Londýně jako redaktor československého vysílání BBC, po skončení války se již do Československa nevrátil.

Nakladatel a politik Julius Firt vydal v prvorepublikovém období asi 500 titulů. V době 2. světové války působil v Londýně, po válce se do Československa vrátil a znovu emigroval po únoru 48. Talentovaný prozaik Jan Čep vydal v době první republiky a pak až do roku 1948 řadu ceněných povídkových a esejistických knih (a jeden román). Do exilu odešel v roce 1948.

Archiv Svobodné Evropy

Archiv zvukových nahrávek pořadů RFE se dochoval ve velmi fragmentární podobě a kolísavé zvukové kvalitě. Dochována je řada kompletních pořadů, ale často také pouze jejich částí věnovaných důležité osobnosti či tématu. Velmi zajímavou součástí dochovaných nahrávek je monitoring Svobodné Evropy, tj. důležité pořady – nebo jejich části – vysílané v komunistické éře Československým rozhlasem. Většina z nich se přitom ve zvukovém archivu Českého rozhlasu nedochovala – téma či zúčastněné osoby byly pozdější cenzurou uznány závadnými a záznam byl prostě smazán. Nevýhodou těchto nahrávek je jejich snížená technická kvalita.

Rádio Svobodná Evropa - historie - Foto: Český rozhlas