Ten jedině správný 14. sjezd KSČ (2016)

Přidal: Premek |

Květen 28, 2016

Připravil Pavel Hlavatý. Jak je možné, že Komunistická strana Československa měla dva 14. sjezdy? Který z nich byl ten pravý? Ten z roku 1968, nebo jeho reparát o tři roky později? A na kterém hovořila herečka Jiřina Švorcová? Dozvíte se v Archivu Plus.

Natočeno 2016. Premiéra 27. 5. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h) v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.

Pozn.: Dva sjezdy KSČ, které měly ve svém názvu číslovku 14: První z nich se konal jen několik hodin po okupaci Československa v roce 1968, druhý o téměř tři roky později, v květnu 1971. Který byl ten „správný“? (anotace)

Lit.: Hlavatý, Pavel: Ten jedině správný 14. sjezd KSČ. In web ČRo Plus, květen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dva sjezdy KSČ, které měly ve svém názvu číslovku 14: první z nich se konal jen několik hodin po okupaci Československa v roce 1968, druhý o téměř tři roky později, v květnu 1971. Který byl ten „správný“?

Ten první byl jaksi provizorní. Původně se měl sejít na počátku září 1968 a dokončit vítězství dubčekovského křídla ve straně. Právě kvůli němu vlastně k invazi došlo – poté, co by reformátoři stranu plně ovládli, by byl návrat neostalinistických pořádků obtížnější (byť samozřejmě nikoliv nemožný).

Vysočanský 14. sjezd

Když k invazi v noci z 20. na 21. srpna 1968 došlo a klíčoví reformátoři (první tajemník strany Dubček, premiér Černík, předseda parlamentu Smrkovský, předseda Národní fronty Kriegel a další) byli okupačními jednotkami zatčeni, internováni a dopraveni do Sovětského svazu, byla svolána porada delegátů 14. sjezdu, která se následně prohlásila 14. sjezdem. Tento sjezd, zvaný též podle místa zasedání Vysočanský, byl vzápětí v rámci takzvaného Moskevského protokolu (kapitulačního dokumentu, který naši představitelé, s čestnou výjimkou Františka Kriegla, podepsali 26. srpna v Moskvě) anulován.

Od počátku normalizace pak byl tento sjezd jedním z hlavních propagandistických terčů coby nelegální a kontrarevoluční aktivita zlých revizionistů a oportunistů. Současně začal být chystán ten jedině správný 14. sjezd KSČ – po stabilizaci strany v letech 1969 až 1970 prostřednictvím mocenských přesunů a rozsáhlých čistek.

Ten správný 14. sjezd

Došlo k němu ve dnech 25. až 29. května 1971 v Praze. V té době byla již společnost zcela umrtvena, svobodnější média zlikvidována, kultura se ocitla v troskách, hospodářská reforma byla zastavena a označena za jeden z projevů kontrarevoluce. Někteří reformátoři byli odstaveni, jiní naopak tvořili součást normalizační garnitury.

Na sjezdu zaznělo až obsedantně rituální děkování Sovětskému svazu (a dalším bratrským zemím) za internacionální pomoc, jak se až do roku 1989 nazývala sovětská okupace. Hromy a blesky byly svolávány na pravicové oportunisty, revizionisty, voluntaristy a další.

Obrat Gustáva Husáka

Je pozoruhodné, jak se první muž strany Gustáv Husák, sám v 50. letech vězněný jako buržoazní nacionalista, musel zcela identifikovat s gottwaldovskou linií strany jako tou jedině správnou domácí komunistickou tradicí. Nebylo to ostatně nic nového, stejně se již před ním chovali v Polsku Wladyslaw Gomulka a v Maďarsku János Kádár. Shodou okolností stáli oba tito muži v čele svých stran, a tedy i zemí, v době invaze do Československa.

V pořadu Archiv Plus uslyšíte propagandistické odsouzení 14. Vysočanského sjezdu i unikátní zvukový záznam okamžiku, kdy se setkání delegátů 14. sjezdu prohlašuje 14. sjezdem. Dále zde zazní ukázky z vystoupení na normalizačním sjezdu v roce 1971. Prezidenta Ludvíka Svobodu i stranického šéfa Gustáva Husáka svým řečnickým umem i nasazením zcela zastíní herečka Jiřina Švorcová, jinak též členka Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Radiodokument