Host Radiožurnálu – Iva Janžurová (2016)

Připravil Michal Ježek.

Hovoří Iva Janžurová.

Natočeno 2016. Premiéra 19. 5. 2016 (ČRo 1 Radiožurnál).

Lit.: Ježek, Michal: „Někdy musím zašťourat ve vlastním nitru,“ říká jubilantka Iva Janžurová. In web ČRo Archiv, 19. 5. 2016 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: Jedna z nejslavnějších českých hereček zazářila v mnoha filmech, televizních i rozhlasových rolích. Rozhlasový archiv nabízí pohled do jejího díla, ale i citlivé herecké duše. Legendární „Janžurka“ oslavila 75. narozeniny. Říká o sobě, že často tvoří ze svého života a přiznává, že to s ní režiséři někdy nemají jednoduché.

„Někdy musím ze svého nitra vydolovat materiál pro roli, ale jakmile si schválím, že je použitelný, vrátím se k té své profesi a trošku si ho zase odcizím,“ prozradila jako Host Radiožurnálu v roce 2010. Být hercem v jejím případě znamená excelovat před kamerou a na divadelních prknech zároveň. Se zážitky svého života ale pracuje podle toho, kde právě hraje.

„Na divadle vlastně nemůžu přesně říct, kdy to jde z vlastní krve a vlastních životních ran, někdy čerpám z událostí, aniž si to uvědomuju. Ale ve filmu to zpracovávám tak dlouho, až ze mě něco tvůrčího vyroste, a pak se to už mele někde jinde, už je to trošku mimo vlastní bytost,“ dodává a uvažuje, že za tím nejspíš stojí skutečnost, že před kamerou necítí přirozenou odezvu diváka. Proto se zřejmě musí více snažit, aby předávala něco ze sebe.

„Jsem herec tvořivého typu.“

„Někdy to se mnou režiséři nemají jednoduché. Ale měla jsem štěstí, že jsem narazila na dobré režiséry, kteří chápali, že nemůžou s hercem pracovat diktátorským způsobem, a přijali můj způsob,“ vzpomínala tehdy na Radiožurnálu, kde bývá pravidelným hostem. Někdy je podle ní těžké vypátrat vlastní zásady tvorby, nakolik jde spíš o talent nebo spíš o přípravu. Herec si ale podle ní potřebuje věřit, musí mít odhodlání, že roli zvládne.

Ivě Janžurové se to daří od šedesátých let, ať už v komediálních nebo vážných rolích, na prknech, na plátně či televizní obrazovce. Herečka Národního divadla je držitelkou Ceny Alfréda Radoka i Ceny Thálie za roli Winnie v inscenaci Samuela Becketta Šťastné dny. Za nejlepší ženský herecký výkon pak obdržela dvě sošky Českého lva, nejdříve za film Co chytneš v žitě, druhou si pak odnesla za postavu ovdovělé matky ve snímku Výlet, tehdy ještě začínající režisérky Alice Nellis. Za svůj mimořádný přínos české kinematografii pak sklidila úspěch minulý rok, kdy se stala laureátkou Ceny prezidenta Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)