Ve sklenici aneb Kterak Václav Sisel poklad zachránil (2016)
Připravil Miloš Doležal. Dokument, ve kterém se dokumentarista a básník Miloš Doležal vydal po stopě básní Jana Zahradníčka napsaných ve vězení v 50. letech minulého století.
Hovoří Václav Sisel ml. a Jan Jakub Zahradníček.
Natočeno 2016. Premiéra 20. 7. 2016 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 20. 12. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 25. 12. 2023 (ČRo Plus, 19:05 h.). K poslechu zde.
Lit.: Doležal, Miloš: Jak čestný a citlivý dozorce zachránil literární poklad. In web ČRo Plus, červenec 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nepíše se o něm v žádných literárních učebnicích ani historických monografiích, přesto patří do české literatury 20. století – jako zachránce a uchovávatel. Nebýt jeho, česká literatura by kupříkladu neznala Zahradníčkovu básnickou sbírku Dům strach, která poprvé vyšla v roce 1981 v exilovém vydavatelství v Torontu. Václav Sisel, obyčejný vězeňský dozorce z pražské Pankráce. Rozhlasový dokument vypráví o dosud neznámém příběhu pomoci, který se odehrál v komunistickém vězení 50. let.
Na začátku dokumentu se s Václavem Sislem ocitáme v březnu roku 1968, kdy společně se synem Václavem vyjel na své motorce z Prahy. O pravém důvodu cesty mu zatím neřekl. Zamířili na svoji zahradní chatu, která stávala v Posázaví. Když dojeli, převlékli se do pracovního. Václav Sisel pak trochu záhadně chodil po zahradě, něco vyměřoval a nakonec začali kopat a hledat v zemi ukrytou sklenici. Sklenici s literárním pokladem.
Dozorce a vedoucí vězeňské tiskárny
Václava Sisla (1919 – 1984), rodáka z Benešova, zásadně určila autorita otce. Tak podstatně, že po 2. světové válce ovlivnila i jeho volbu povolání. Vyučený tiskař, který se v květnu 1945 vrátil z německého pracovního nasazení, pod dojmem čerstvých zkušeností, poválečné euforie i vypořádávání se s kolaboranty a nacisty, nastupuje jako pomocný dozorce Sboru uniformované vězeňské stráže do pankrácké věznice.
Jenže únorový komunistický puč převrátí vše naruby. Čestný a citlivý dozorce, v té době již otec tří dětí, je bezprostředním svědkem důsledků třídního boje – v celách se tísní zatčení faráři, váleční hrdinové, soukromí zemědělci, profesoři a také spisovatelé a básníci. Václav Sisel se v té době stává odborným vedoucím ve vězeňské tiskárně. A když jsou v roce 1953 do pankrácké věznice převezeni odsouzení spisovatelé Josef Knap, František Křelina a Jan Zahradníček, šťastně se dostávají na práci právě do tiskárny.
Básně z vězení
Postupně poznají pravý charakter vedoucího dozorce a především básník Zahradníček mu s důvěrou začne svěřovat rukopisy svých vězeňských veršů, které tam v roce 1953 až 1954 stačil napsat. Když byl pak o několik let později Václav Sisel propuštěn ze služeb Ministerstva vnitra, podařilo se mu rukopisy básní vynést z vězení a nejprve zakopat na otcově zahradě v Kunraticích a později, v zavoskované sklenici, na své zahrádce u Krňan v Posázaví. Vykopat je mohl, společně se synem, až v čase Pražského jara 1968 a odevzdal je do Památníků národního písemnictví.
Na jaře 2015 jsme se společně s Václavem Sislem, synem statečného dozorce, a Janem Jakubem Zahradníčkem, synem vezněného básníka, vydali na obě místa, ukrývající kdysi literární poklad. Po celou dobu natáčení se mi stále vracela otázka – kdo by byl dnes ochotný riskovat kariéru, zaměstnání nebo vězení kvůli rukopisům básní?
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku