Host do domu – Věra Čáslavská (2015)

Přidal: Premek |

Srpen 31, 2016

Host: legendární gymnastka Věra Čáslavská. Ničeho nelituju. Všechno bylo a je tak, jak to mělo být. Nesmí se plakat nad rozlitým mlékem. Naučila jsem se to i své děti, řekla v rozhovoru. Moderuje Martina Kociánová.

Natočeno 2015. Premiéra 30. 3. 2015 (ČRo 2 Praha, 11:00 h).

Pozn.: Ve věku 74 let zemřela národem milovaná gymnastka Věra Čáslavská (3.5.1942–30.8.2016). Připomeňte si její poslední rozhovor z března 2015. (anotace, srpen 2016)

Lit.: Kociánová, Marta: Věra Čáslavská: Ničeho nelituji. Vše bylo tak, jak mělo. In web ČRo 2 Praha, 30. 3. 2015 (článek + nahrávka k poslechu, aktualizováno srpen 2016). – Cit.: Zažila úspěchy i pády. Olympijské medaile a život na výsluní vystřídala dlouhá léta v ústraní. Osobní život Věry Čáslavské poznamenala láska a rodinná tragédie. Nakonec vstala z popela jako bájný Fénix a ke konci života už brala všechno s úsměvem a moudrým nadhledem.

Když byla na vrcholu, zajímal se o ni nejen sportovní svět, ale měla například natočit pro Japonce reklamu nebo pro Hollywood celovečerní film. „Měla jsem za to dostat milion dolarů. Ale nepustili mě ven. Politika komunistů byla krátkozraká. Musela jsem to spolknout.“

Ničeho nelituji

Kdyby jí prý tyto promarněné životní šance mrzely, musela by být pořád nešťastná. „Nesmí se plakat nad rozlitým mlékem. Naučila jsem to i své děti. To bych se musela rmoutit i nad tím, že jsem sportovala v době, kdy se za velký výkon dostával karafiát. Ničeho ale nelituju. Všechno bylo a je tak, jak to mělo být.“

Já už se poučila…

Legendární gymnastka Věra Čáslavská si dodnes konfrontuje současnost s minulostí, ale nahlíží na to po svém. „Z minulosti se žít nedá. Jen poučit. Na mnoho věcí si dávám pozor. Jsem obezřetnější, neskáču do věcí po hlavě a učím se odmítat.“

Když se noří do minulosti, říká si tiše, že to nejhorší má za sebou. „Prošla jsem peklem, ale kdo z vás kdy neměl těžké období? Jsem z nejhoršího venku a dnes to hodnotím pozitivně. Slušně mě to zocelilo.“ Před rokem pak řekla: „Jsem spokojená a na nic nereptám, protože by mi to stejně nebylo na nic.“

O dřině

Začínala s gymnastikou v 15ti letech a poctivě dřela. Proč? „Taky o tom přemýšlím. Asi je to dané.“ Mezinárodní úspěch se dostavil a s ním i medaile a jiná ocenění. Přesto si Věra Čáslavská myslí, že dokonalost neexistuje.

„Touha po dokonalosti ano. Člověk musí mít talent, odhodlání, nesmí se vzdávat a v gymnastice taky ovládat fyzikální zákony.“ Je toho hodně, ale prvořadý je talent, láska ke sportu a chuť zdokonalovat se za pochodu.

Třetí kniha?

V jednom rozhovoru kdysi řekla, že jejím největším životním vítězstvím jsou dvě děti a sametová revoluce. Dnes by dodala, že taky to, že se po době temna dostala zpět mezi lidi. „Začala jsem zase mít ráda sama sebe a lidi kolem.“

Napsala knihy Cesta na Olymp a Život na Olympu. Teď chystá třetí. „Mám pět stránek hesel, kterých bych se chtěla dotknout.“ Kromě toho dělá besedy v domovech důchodců a taky pro mládež. „Nejraději mám puberťáky. Hodně se z nich nabíjím. Všude jsou báječní lidé.“

Vzpomínka kolegy Tomáše Černého na Věru Čáslavskou:

Věra Čáslavská se díky výkonu v Mexiku ’68 zapsala i do historie rozhlasu. V noci 25. rijna mělo skončit vysílání ve 2,00. Ale jak plyne z tehdejšího vysílacího plánu, vysílače neumlkly (oproti 21. srpnu!) a Karel Malina reportoval az do brzkého rána. Tehdejší programový inspektor na stanici Československo to dokumentoval jen stručným škrabopisem úplně dole: „Pokračování přímého přenosu z Mexika.“

Radiodokument