Pro a proti – Nacismus = komunismus? (2016)

Přidal: Premek |

Září 3, 2016

Kolik společných znaků mají nacismus a komunismus? A vycházel jeden z druhého, jak napsal nedávno zesnulý německý historik Ernst Nolte? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří politolog Pavel Barša a Rudolf Kučera.

Natočeno 2016. Premiéra 2. 9. 2016 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: -ves- (= Sedláčková, Veronika) – Trpišovská, Jana: Komunismus tu v určité podobě zůstává, neosvobodili jsme se z něj, říká politolog. In web ČRo Plus, 2. 9. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Berlíně zemřel před nedávnem slavný a kontroverzní historik Ernst Nolte. Německá akademická obec ho z velké části zavrhla poté, co ve slavném textu vydaném v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal, že bez sovětských gulagů by nebylo německých koncentračních táborů a že Hitlerova politika vznikala v obavě z bolševické nadvlády. Nakolik jeho odkaz rezonuje v současnosti?

„Myslím, že touto diskusí se už málokdo zabývá,“ říká politolog Rudolf Kučera a pokračuje: „Diskuse vznikla na základě jeho článku a knihy Evropská občanská válka 1917-1945 s podtitulem Nacionální socialismus a bolševismus, a to byla příčina té hlavní diskuse. Dnes je podle mého názoru důvod toho, jak vnímáme Nolteho, někde úplně jinde. Tyto jeho teze neobstojí a neobstály, ale to není podstata jeho přínosu.“ Doplňuje, že napsal řadu významných děl, podle kterých se dodnes učí studenti.

„Protože je to spojeno s politikou a s tím, jak se definují ideologické proudy, pravice a levice, tak je srovnání fašismu, nacismu a komunismu pořád aktuální, obzvlášť v postkomunistických zemích. Jak se Německo vyrovnávalo s nacistickou minulostí a často tam ze strany levice docházelo k démonizaci hitlerovského režimu, tak analogicky: jak se postkomunistické země vyrovnávají s komunistickou minulostí, tak pravice má zase sklon démonizovat komunistický režim a získávat tím ideologické body. “
PAVEL BARŠA

Politolog z Ústavu mezinárodních vztahů Pavel Barša dodává, že v historické vědě se jen málokdy podaří něco jistě vyvrátit, protože historické události nelze opakovat. „Teze o příčinné souvislosti, o tom že německý národní socialismus byl zapříčiněn bolševismem, už dnes málokdo obhajuje. Na začátku to byla okrajová teze, potom získala větší podporu v rámci diskuse. Dnes spíš existuje názor, že obě ta hnutí byla jakýmsi výhonkem první světové války,“ vysvětluje Barša.

„Já to takhle úplně nevidím, spíš si myslím, že v některých východoevropských a středoevropských zemích je to, co se tu dnes říká a bádá o komunismu, výsledek toho, že tu komunismus v různé podobě zůstává. My jsme se neosvobodili z komunismu, proto je tu to téma znovu nastolováno. To není démonizace, ale snaha ukázat, v čem dodnes komunismus ovlivňuje naši přítomnost. “
RUDOLF KUČERA

Polemika o Nolteho tezích byla možná největší diskusí historiků po druhé světové válce, která přispěla k vyrovnání se s holocaustem v Německu. Na Nolteho se snášela kritika i v tom smyslu, že podle některých relativizoval hrůzy holocaustu, což bylo podle Rudolfa Kučery nezasloužené. „On nikdy nepopíral hrůzy holocaustu. V čem se dnes historici oproti němu odlišují, je, že holocaust je singulární jev, jedinečná inkarnace zla. Měla svoje příčiny, těmi se historici zabývají. – Obecně řečeno, konstruování jakékoliv kauzality je v dějinách velmi pochybné,“ myslí si Kučera.

Pavel Barša by naopak odmítl celou tezi o jedinečnosti, protože každá historická událost je jedinečná. „Všechny historické události můžeme nějak srovnávat, ale z toho, že srovnáváme holocaust a vyhlazovací tábory se sovětským terorem, ještě neplyne, že relativizujeme zlo holocaustu.“ Dodává, že historické debaty jsou propojeny se společenskou situací a může se z nich vznítit morální nebo politická diskuse, jako se to stalo v případě Nolteho.

Změnil Ernst Nolte pohled na nacismus a komunismus? A skončil Nolte na okraji akademického světa? Poslechněte si celou diskusi Rudolfa Kučery a Pavla Barši.

Radiodokument