Poklady Národního divadla 1/? (2016-2017)

Přidal: Premek |

Září 19, 2016

Připravila archivářka Národního divadla Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík.

Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 5. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu a stažení zde.

Obsah: 1. Základní kameny Národního divadla. Připravila archivářka Národního divadla Marie Hradecká. Moderuje Václav Žmolík. Premiéra 5. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.).

2. 10 nešťastných náhod, které stály za shořením Národního divadla. Připravila archivářka Národního divadla Marie Hradecká. Moderuje Václav Žmolík. Premiéra 12. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.).

3. Ladislav Pešek jako Tulák ve hře Karla Čapka Ze života hmyzu. Připravila archivářka Národního divadla Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 19. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.).

4. Architekt Josef Zítek, stavitel Národního divadla. Připravila archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 26. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

5. Autor opony Národního divadla Vojtěch Hynais to neměl jednoduché. Připravila archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 3. 10. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). Repríza 3. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:10 h). K poslechu zde.

6. Vzpomínka na Josefa Kemra. Připravila archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 10. 10. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

7. Herečka Vlasta Chramostová a její osobní archiv. Připravila archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 17. 10. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

8. Blanka Waleská a její osobní archiv. Premiéra 24. 10. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

9. Lunety Josefa Tulky a jeho tajemný osud. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 31. 10. 2016. (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

10. Lída Baarová a její účinkování v Národním divadle. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 7. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). Repríza 17. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

11. Národní divadlo v době „sametové revoluce“. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 14. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

12. Jarmila Novotná – Příběh slavné sopranistky. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 21. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

13. Atentát ve Zlaté kapličce. Premiéra 28. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

14. Fenomén předplatné. Premiéra 5. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

15.Vánoce a program Národního divadla. Premiéra 19. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

16. Host: Marie Hradecká, archivářka Národního divadla. Premiéra 27. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

17. Tajemství Rudolfa Hrušínského. Premiéra 2. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:08 h.). K poslechu zde.

18. Prezidentské salonky. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 9. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). Repríza 10. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

19. Tajemství dvou obrazů Vojtěcha Hynaise. Připravili archivářka Národního divadla Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 16. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

20. Vzpomínka na Lubu Skořepovou. Připravili archivářka Národního divadla Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 23. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

21. Písničkář, herec a režisér Karel Hašler. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 30. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

22. Tanečník a choreograf Joe Jenčík. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 6. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

23. Legendární inscenace Kočičí hra s Danou Medřickou. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 13. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). Repríza 31. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

24. Železná opona ND. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 20. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). Repríza 7. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

25. Obraz Libuše. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 27. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

26. Vzpomínka na Eduarda Hakena. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 6. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). Repríza 24. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

27. Vzpomínka na Otomara Krejču. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 13. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

28. Příspěvky na výstavbu Národního divadla. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 20. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). Repríza 21. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

29. Anenský areál. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 27. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

30. Stavovské divadlo. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 3. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

31. W. A. Mozart a Praha. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 10. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). Repríza 28. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

32. Noremní dny. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 17. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

33. Jaroslav Marvan. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 24. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). Repríza 14. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

34.Pamětní deska Zdeňka Stránského. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 22. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

35. Romeo a Julie na scéně ND. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 29. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

36. Lustr Národního divadla. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 5. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

37. Jak je to s ozdobnými hvězdami v Národním divadle. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 12. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

38. Vzpomínka na Karla Högera. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 19. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

39. Vzpomínka na E. Destinnovou. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 26.6.2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

40. Vzpomínka na Marii Podvalovou. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 4. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.).

41. Jan Pivec. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 11. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h). K poslechu zde.

42. První zájezd souboru ND. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 18. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h). K poslechu zde.

43. Rekonstrukce Národního divadla. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 25. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

44. Vzpomínka na herečku Danu Medřickou. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 2. 10. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

45. Tanečník a choreograf Saša Machov. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 9. 10. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

46. Jeviště Národního divadla. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 16. 10. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

47. Podzemí Národního divadla. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 23. 10. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

48. Vzpomínka na Eduarda Vojana. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 30. 10. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

49. Vzpomínka na Jinřicha Mošnu. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 6. 11. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

50. Vzpomínka na Hanu Kvapilovou. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 13. 11. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h.). K poslechu zde.

51. Vzpomínka na herečku Leopoldu Dostalovou. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 20. 11. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h). K poslechu zde.

52. Busty v chodbách a kuloárech ND. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 27. 11. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h). K poslechu zde.

53. Lunety od Mikoláše Alše. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 4. 12. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h). K poslechu zde.

54. Vzpomínka na dramatika a divadelního režiséra Jaroslava Kvapila. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 11. 12. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h). K poslechu zde.

55. Drama Noc pastýřů od Josefa Boučka. Připravili archivářka ND Marie Hradecká a moderátor Václav Žmolík. Premiéra 18. 12. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:05 h). K poslechu zde.

Lit.: -vžm- (= Žmolík, Václav): Přímý přenos z Národního divadla. In web ČRo 2 Praha, 5. 9. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pondělní 5. září vysílala Dvojka přímý přenos z Národního divadla v Praze, a to ve společnosti Václava Žmolíka a jeho hostů. Poslechněte si záznam speciálu k nové rubrice Poklady Národního divadla.

Hned po 13:00 byla hostem Odpoledne s Dvojkou herečka Taťjana Medvecká! Po 13:30 si moderátor povídal s uměleckým šéfem činohry Danielem Špinarem, hned na to pak s archivářkou Marií Hradeckou, která je i spoluautorkou nové rubriky Poklady Národního divadla.

Dalším hostem ještě před 14:00 byl teatrolog, historik a vedoucí katedry divadelní fakulty Univerzity Karlovy Petr Chistov. S výběrem vhodného představení v nové divadelní sezóně vám pomohl samotný ředitel Národního Jan Burian nebo šéf baletu Petr Zuska po 15:00.

Těsně před 16:00 si moderátor Václav Žmolík povídal s šéfem Laterny Magiky Zdeňkem Prokešem. Oblíbená rubrika O původu příjmení samozřejmě patřila slavným jménům spojeným se Zlatou kapličkou.

Lit.: -vžm- (= Žmolík, Václav): Mýty kolem základních kamenů Národního divadla. In web ČRo 2 Praha, 5. 9. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kolik jich doopravdy bylo? Odkud a kde jsou? Jaké pověsti je provázejí?

Říká se, že základních kamenů Národního divadla bylo 22. Jeden z těchto kamenů se začal rozpadat a nakonec se i ztratil. Víte ale, že ten úplně nejzákladnější nepochází z Řípu, ale z malého lomu Kaménka v Louňovicích u Říčan nedaleko Prahy.

Kamenů navíc bylo víc než 22. Měst a míst, která chtěla svými kameny přispět, bylo dokonce mnohem víc. Nadšení kolem stavby Zlaté kapličky bylo přece veliké. Tyto kameny tak byly zazděny do základů naší první scény. Nikdo ovšem neví, odkud je který.

K základním kamenům se vztahují i různé pověsti. Vypráví se, že při těžbě kamene z Blaníku se jeden kamenický mistr propadl kamsi hluboko do průrvy a prý se tam potkal i s blanickými rytíři. Víc si poslechněte ze záznamu.

Lit.: -vžm- (= Žmolík, Václav): Jako z Cimrmana! Za požárem Národního divadla stálo 10 neuvěřitelných náhod. In web ČRo 2 Praha, 12. 9. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nebyla voda, nebyli hasiči, nebyla stříkačka… Tomu se ani nechce věřit.

Požár Národního divadla 12. srpna 1881 způsobila a samotnému rozhoření napomohla série nešťastných náhod, které jsou jako opsané z nějaké hry Járy Cimrmana. Představte si:

1. Oheň pravděpodobně vznikl z neuhašených letovacích kamínek, které na střeše divadla nechali to odpoledne sami hasiči.

2. Dvě hlášení o události telegrafovaná na hasičskou stanici se navzájem vyrušila.

3. Kolemjdoucí vtrhli do budovy hasit, ale nadělali jenom víc škody.

4. Hasiči dopoledne testovali novou parní stříkačku od jedné britské firmy. Protože ji ještě neměli převzatou a nemohli ji najít. Neměli ani dostatek uhlí a hadice nedosáhly k pokleslé hladině Vltavy.

5. Pražští hasiči byli v tu dobu na pohřbu svého kolegy, který spáchal sebevraždu z nešťastné lásky k tanečnici ze Zlaté kapličky. První k požáru tak dorazili mimopražští.

6. Hasiči pak při výjezdu nemohli sehnat koně. Lidé jim je nechtěli půjčit.

7. V Národním divadle se stále pokračovalo ve výzdobě. Železnou oponu tak nešlo spustit, aby se zabránilo průniku požáru do hlediště.

8. Stavebním materiálem horní lodžie Národního divadla byl asfalt. Oheň se tak neuvěřitelně rychle šířil.

9. Architekt vodovodního potrubí Národního divadla ve zbrklé snaze hasit vypustil všechnu vodu nad jevištěm.

10. Ve vodárně na Karlově byl kvůli poruše nízký tlak. V hydrantech Národního divadla tak nebyl dostatek vody a nestačily se natlakovat. Nebylo doslova čím hasit.

Podrobnosti i konkrétní jména hasičů (i možných viníků) si poslechněte ze záznamu.

Lit.: Žmolík, Václav: Archiv Národního divadla vydal svědectví o Ladislavu Peškovi. In web ČRo, 19. 9. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nahlédněte“ do textu, z kterého se Pešek učil svou nejslavnější roli.

Ladislav Pešek se narodil jako Ladislav Pech. Oba jeho rodiče a sestra byli herci. Aby těch Pechů nebylo moc, změnil si jméno na Pešek.

Ladislava Peška do angažmá Národního divadla vzali už v roce 1929. V jeho 23 letech. Za bezmála půlstoletí tam vytvořil přes 300 rolí. Jednou z nejslavnějších byla postava Tuláka v komedii bratří Čapků ze Života hmyzu (1965, režie Miroslav Macháček).

V archivu ND se dodnes dochoval text, ze kterého se Pešek roli učil. Je opatřený mnoha jeho vlastnoručními poznámkami. Co všechno se z něj dá vyčíst? Třeba to, že slavný herec byl velmi pracovitý a pečlivý.

Lit.: Žmolík, Václav: Další tajemství Národního divadla: Autor výzdoby zmizel beze stopy. In web ČRo, 31. 10. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Josefa Tulku (na snímku) v soutěži o výzdobu ND porazil Mikoláš Aleš s cyklem Cesta bohatýra (najdete ho na 1. balkoně ve slavnostním foyer). Třetí skončil František Ženíšek. Všichni tři měli své návrhy zrealizovat. Podmínkou byla studijní cesta do Itálie…

Umělec srovnatelný s Mikolášem Alšem nebo Františkem Ženíškem. Díky dokonalosti jeho metody byly odmítnuty i návrhy Maxe Švabinského. Stopu možná zanechal i v italském klášteře Montecassino.

Výtvarník Josef Tulka (* 1846, Nová Paka) obsadil v roce 1879 druhé místo v soutěži na výzdobu Národního divadla a byl pověřený vytvořením lunet nade dveřmi do lodžie v průčelí budovy divadla. Lunety vytvořil náročnou technikou al fresco, kterou se naučil během studijní cesty po Itálii.

Unikl smrti

Při práci na lunetách zažil Tulka dokonce i požár Národního. Musel tenkrát sešplhat dolů z lodžie po hromosvodu. Jeho život je ale od roku 1882 zahalen tajemstvím. Sousedka ho prý tehdy viděla pálit všechny skici a kresby, které měl doma. Potom odjel. Poslední lístek domů poslal z Terstu a pak zmizel.

Zmizel v klášteře?

V Čechách o něm už nikdo neslyšel. Až na jedno svědectví: děkan Hruška v roce 1927 objevil v italském benediktinském klášteře Montecassino malované pohledy z Prahy s podpisem Josefa Tulky. Ten měl být údajně v klášteře i pochován. Jenže během druhé světové války byl klášter zničen.

Zvláštní osud lunet

Do dneška se tedy nedochovaly žádné důkazy. Oni o něm ani o tom, že vyzdobil Montecassino. Zvláštní osud čekal ale i jeho lunety. V 50. letech je chtěli restaurátoři nahradit novými podle návrhu Maxe Švabinského. Zjistili ale, že jejich stav je mnohem lepší, než předpokládali, a tak je jen očistili.

Lit.: Žmolík, Václav: Silvestr v Národním divadle v roce 1916? Pes měl větší úspěch než Jaroslav Vojta. In web ČRo 2 Praha, 23. 12. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přečtěte si a poslechněte, jak se proměňovaly tituly uváděné ve Zlaté kapličce na Vánoce a na Silvestra v posledních sto letech.

Když zalistujete svázanými divadelními programy (konvoluty), zjistíte, že na Štědrý den Národní divadlo nikdy nehrávalo, zatímco 23. prosince anebo na Silvestra se hrávalo i 3x denně. Prostě nebyla televize.

Třeba na Silvestra válečného roku 1916 se dávala od 22:15 tehdy oblíbená veselohra Náš pan farář o „vroucím poměru faráře ke zvířeti, ke psu Vojákovi“. Velkou roli Faráře v ní vytvořil známý herec Jaroslav Vojta, ale překvapí vás, co se o hře dočtete v dobovém tisku:

„Vynikající roli hrál pes Voják – ten opravdu zaslouží eminenc, čili pochvalu, neboť slušná část potlesku večera platila jemu.“ Co se hrálo v letech 1926, 1936 anebo 1956 (a s jakým ohlasem), to si poslechněte ze záznamu.

Lit.: Žmolík, Václav: Karel Hašler dostal na hodinu výpověď z Národního divadla. Po 12letém angažmá! A víte proč? In web ČRo 2 Praha, 30. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Karel Hašler měl hrát malou roličku ve hře David a Goliáš, ale přišla hodinová výpověď. Mohl za to Rudolf Deyl starší. A pak taky ta nepříjemnost…

V prosinci 1915 hrál Hašler spolu s Rudolfem Deylem starším hru Ďáblice. V Josefově, kde vystupovali, ale taky bujaře popíjeli. „Bylo pondělí. Odjeli do Brna a tam pak v oslavách pokračovali. O den později se vrátili do Prahy. Hašler šel hned spát. Ale vzbudil se až ve středu,“ říká archivářka Národního divadla Marie Hradecká.

Skálopevně přesvědčený

Hašler byl skálopevně přesvědčený, že je teprve úterý a klidně odešel do divadla. Měl tam tehdy malou roličku ve hře David a Goliáš. Když dorazil, dostal od věhlasného režiséra a později i šéfa činoherního souboru Jaroslava Kvapila hodinovou výpověď. Nepomohly ani přímluvy vlivných kolegů.

(Skoro) zapomenutý autor

Karel Hašler byl 12 let hercem Národního divadla. Napsal taky desítky písniček. Zlidověly natolik, že už si jejich autora málokdo uvědomuje. Znáte třeba slova Hašlerovy neznámější Ta naše písnička česká? „Tak jako na louce kytička, vyrostla ta naše písnička. A až se ta písnička ztratí, pak už nic nebudem mít!“

Lit.: Žmolík, Václav: Eduard Haken na konci války bránil Národní divadlo se zbraní v ruce. Jeho mladší kolega to zaplatil životem. In web ČRo 2 Praha, 5. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeho jméno dnes připomíná téměř zapomenutá pamětní deska. Kde ji najdete? A co všechno dělali zaměstnanci divadla pro odboj?

„6. května 1945. Noc byla těžká. Ozbrojené hlídky jsou na střeše, balkonech i u oken budovy Národního divadla. Na ulicích se stavěli v noci a ještě dnes dopoledne barikády. Němci nás ostřelují snad ze Slovanského ostrova, snad z Petřína,“ stojí v deníku vedoucího technické správy ND Jaroslava Votta.

„7. května 1945. Situace se přiostřuje. V jídelně závodní kuchyně zřizujeme ošetřovnu. Přivádějí nám sem i raněné z ulice. Okna ucpali jsme slamníky. Těžce je raněn Jaroslav Kabeš (*1889), orchestrální hráč na violu. A mladičkého Zdeňka Stránského zasáhl do prsou nacistický odstřelovač snad ze Žofína. Na následky zranění umírá.“

Kdo byl Zdeněk Stránský?

Kdo byl oním „mladičkým Zdeňkem“, připomíná dnes pamětní deska na balkoně divadla. Připomíná 24letého nadějného herce, syna tehdejšího správního ředitele Národního divadla Rudolfa Stránského. Právě s ním byl ten den na hlídce na obranu divadla.

Zdeněk Stránský (na snímku) působil nejdříve v Honzlově souboru v divadle Větrník, pak v D99 u Topičů a později v divadélku ve Smetanově muzeu. Byl i básníkem, překladatelem a autorem rozhlasových i divadelních her.

„Od pamětníků víme, že hlídek na terase se Zdeněk Stránský účastnil od počátku povstání. Spolu s Eduardem Hakenem, ředitelem Národního divadla Ladislavem Šípem, archivářem Antonem, vrátným Landou a dalšími členy převážně technického personálu jeviště,“ říká archivářka Národního divadla Marie Hradecká.

Ani letití zaměstnanci o ní většinou nevědí. Najdete ji na bočním balkonu Národního divadla směrem k nábřeží. Balkon dnes navazuje na prodejnu, dříve se na něj vstupovalo z kuřárny.

Fingovaná rekonstrukce Národního

Na začátku května 1945 se už několik měsíců v Národním nehrálo. V hledišti stálo lešení 28 m vysoké a 14 m dlouhé. Na něm akademický sochař a restaurátor Bohumil Přeučil opravoval opadávající štukaturu.

To lešení bylo do divadla instalováno už v polovině února kvůli údajnému havarijnímu stavu stropu. Ve skutečnosti to bylo proto, aby Národní divadlo nemuselo 20. dubna 1945 (k výročí narozenin Adolfa Hitlera) a 15. března 1945 (tj. k 6. výročí protektorátu) hrát pro Němce.

Kvůli neustálému prodlužování oprav byl ředitel divadla Šíp i šéf technické správy Vott často vyslýcháni. Ale protektorátní úředníci vždycky nakonec uznali, že je potřeba dokončit restaurátorské práce.

Herci a personál do zbraně

A tak zaměstnanci pořád dokola potají odlamovali výzdobu a akademický sochař trpělivě opravoval škody. Během Květnového povstání byly ale práce zastaveny. Každý se chopil zbraně. Ještě před povstáním totiž v Národním pracovaly odbojové skupiny. Revoluční garda držela v divadle službu už od počátku května.

Po osvobození Prahy se rychle odstraňuje lešení a už v neděli 13. května 1945 večer se hraje Smetanova Prodaná nevěsta. Národní divadlo ji věnovalo všem bojovníkům na barikádách za osvobození Prahy.

Radiodokument