Osudy – Josef Koutecký 1/5 (2016)

Přidal: Premek |

Říjen 6, 2016

Rozhlasové vyprávění lékaře, vědce, obdivovatele Prahy a umění o zakládání a budování oboru dětské onkologie. Připravila Jana Olivová.

Natočeno 2016. Premiéra 17. – 21. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 26. – 30. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.) v cyklu Kontexty; 1. – 5. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.) v cyklu Kontexty.

Pořad byl natočen ve spolupráci s Učenou společností, jíž je prof. Koutecký zakládajícím členem.

Lit.: Němec, Tomáš: Vltavské Osudy prof. MUDr. Josefa Kouteckého a já. In web Tomův deník, 21. 10. 2016 (ohlas). – Cit.: Dnes jsem poslouchal na Vltavě poslední díl Osudů dětského onkologa profesora Josefa Kouteckého. Už jsem slyšel hodně rozhovorů, kde vzpomíná na svůj život. Vždycky v něm zdůrazňoval, že v životě by se neobešel bez podpory své manželky, která se o něj zcela starala a on se tak mohl věnovat své práci a svým zálibám. Teprve v tomto vyprávění však řekl, že byl ženatý dvakrát. Že první manželství bylo omyl, i když s první manželkou měl dvě děti. Nejenom v těchto Osudech, ale i ve dřívějších rozhovorech říkal, že po vysoké škole na počátku své lékařské kariéry dostal umístěnku do Janských lázní, kde krátce pracoval v léčebně pro děti s obrnou a dětskou mozkovou obrnou. Toto období vždy nazývá ztrátou času ve své kariéře dětského chirurga a onkologa.

Jenže právě v době kdy byl on lékařem v Janských lázních, byl jsem tam já jako dítě – pacient.. Protože jsem byl ještě předškolní dítě, moc si z toho nepamatuju. Podle vyprávění mých rodičů byl právě dr. Koutecký mým ošetřujícím lékařem. Měli jsme doma malou fotku, na které jsem já na sáňkách na zasněžené pláni a za mnou stojí moji rodiče a dr. Koutecký se svou tehdejší manželkou. V době svého dětství jsem neměl potuchy o dalším osudu dr. Kouteckého, jenom se v naší rodině tradovalo, že díky jeho skvělé péči u mě zůstaly následky dětské mozkové obrny poměrně slabé.

Když jsem téměř po dvaceti letech studoval na Přírodovědecké fakultě, učila mně mikrobiologii dr. Eva Koutecká. Nějak mi připomněla paní na fotografii z mého dětství. Vyhledal jsem doma onu fotografii a ukázal jí dr. Koutecké. Udiveně se na ni podívala a řekla. No jo, to je můj nebožtík! A tu jsem se já zeptal překvapeně, jestli pan doktor zemřel. Ale ne, řekla dr. Koutecká, jenom jsme se rozvedli, to se tak říká o bývalém manželovi.

Později, když se v první polovině devadesátých let stal profesor Koutecký veřejně známou osobností, pochopil jsem, pro se asi s paní Evou rozvedli. Ona byla poměrně dost zapálená vědkyně a pedagožka. Nejspíš i v mládí dala přednost profesní kariéře před perfektně fungující rodinou podle přání manžela. Avšak jak MUDr. Josef Koutecký, tak i jeho první manželka RNDr. Eva Koutecká jsou spojeni s pozitivními úseky mého života.

Budu se muset podívat, jestli tu malinkou černobílou fotografii ještě někde najdu.

Radiodokument