Mozaika – Dario Fo (2016)

Přidal: Premek |

Říjen 15, 2016

Nekrolog připravila Marina Feltlová.

Hovoří Petr Oslzlý, Marina Feltlová a další.

Natočeno 2016. Premiéra 13. 10. 2016 v rámci pořadu Mozaika (ČRo 3 Vltava, 6:30 – 9:00 / 16:00 – 17:00 h.).

Lit.: Feltlová, Marina: Odešel milovník života Dario Fo, dědic středověkých kejklířů, nobelista z roku 1997. In web ČRo 3 Vltava, 13. 10. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve věku 90. let zemřel italský dramatik, herec a divadelní režisér Dario Fo. Byl známý svými ostře satirickými a provokativními hrami, v kterých si bral na mušku pokrytectví, banalitu, konformismus a aroganci.

Napsal jich přes sedmdesát, některé se svojí manželkou Francou Rame, která s ním také v řadě inscenací hrála. V roce 1997 dostal Dario Fo Nobelovu cenu za literaturu, a to jako „dědic středověkých kejklířů, který pranýřuje moc a obnovuje hodnoty utlačovaných“.

V čem spočívá výjimečnost Foových textů? Čím si zasloužil Nobelovu cenu?

Dario Fo mistrně pracuje s jazykem a s italskými dialekty, některá slova si vymýšlí, využívá zvukomalebnosti slabik a zvuků. Ve svých hrách vycházel z principů commedie dell‘arte. Jeho inscenace byly z velké části založeny na improvizaci, pokaždé se měnily i podle reakcí publika.

Nobelova cena za literaturu, kterou získal, vyvolala kritiku, že se vlastně nejednalo o spisovatele…

„Myslím, že jeho umění autora a dramatika se nedá zcela oddělit od jeho umění hereckého,“ říká Marina Feltlová, překladatelka některých děl Daria Foa. „Můžeme si to doložit na ukázce z jedné z jeho nejslavnějších her Mistero Buffo. Vycházel v ní ze středověkých mystérií. Jejich obsah ale vždy přizpůsobil nějakým aktuálním tématům, improvizoval, hrál si s jazykem.

Hra Mystero Buffo se dočkala nastudování i na českých divadelních scénách. Proslulé bylo představení brněnského divadla Husa na provázku v 70. letech 20. století v režii Petera Scherhaufera. Později v 90. letech ji nastudoval režisér Jan Borna v provedení Vladimíra Marka.

Na hru Mystero Buffo vzpomíná i Petr Oslzlý, který se na slavné Scherhaufově inscenaci podílel jako dramaturg. K dalším známým Foovým hrám, které se dostaly na česká jeviště, patří Otevřené manželství, Platit se nebude, Archandělé nehrají biliár, Za vším vězí ďábel a další.

„Strašně miluji život. Existuje jedna stará píseň, kde se zpívá: Jsem rád, že umírám, ale je mi to líto. To je přesně o mně. Je mi to líto, protože všechno, co mě v životě potkává každou chvíli, všechna setkání, možnosti, příběhy, které vyprávím, inteligentní mladí lidé, kteří se kolem mě pohybují, to všechno mě naplňuje nadšením. Nutí mě to se zapojit. Jako by mě pobízeli: jen pokračuj, vyprávěj, rozesmívej nás. To je moje krédo. Žít.“

Také Český rozhlas vysílal několik her Daria Foa

V roce 2006, tedy ve svých 80 letech kandidoval Dario Fo na starostu Milána a skončil na druhém místě. O tři roky dříve se dostal do sporu s vládou, protože se svojí ženou Francou Rame uvedl inscenaci L’anomalo bicefalo (Dvouhlavá zrůda), jejíž hlavní postava byla inspirována premiérem Silviem Berlusconim. U příležitosti svých 90. narozenin (nar. 24. března 1936) zveřejnil Dario Fo video, které s ním natočil webový server fanpage. Mimo v jiné v něm hovoří i o konci života. Jako zapřisáhlý ateista nevěří v posmrtný život v ráji. Smrti se ale nebojí.

Marina Feltlová pořídila dva překlady děl Daria Foa: Polomyšín a Svatý komediant František

„I ve zmíněném videu, které natočil ke svým devadesátinám, Dario Fo hovoří o místě, kde vyrůstal, a cituje přísloví, které slýchával jako dítě: Jestli nevíš, odkud pocházíš, nikdy nepochopíš, kam se chceš dostat. Dario Fo vyrůstal v malém městečku u Lago Maggiore, v Porto Valtravaglia. Městečko sklářů, kde žili potomci přistěhovalců z celé Evropy, mixovaly se tam jazyky, nářečí. Učil se od místních rybářů a řemeslníků, mistrů ve vyprávění a improvizaci. To vše popisuje v knize Polomyšín, která je věnována dětství a dospívání.

Inscenace Svatého Komedianta Františka vznikla v režii Petra Palouše, v hlavní roli se představil Václav Helšus. V únoru Petr Palouš s Václavem Helšusem chystá inscenaci Mystero Buffo pro Malé divadlo.

Radiodokument