Osudy – Příběhy učených žen III 1/5 (2016)

Přidal: Premek |

Listopad 1, 2016

Připravila Jana Olivová. Technická spolupráce Petr Janečka.

Vypráví prof. Ivo Kraus.

Natočeno 2016. Premiéra 31. 10. – 4. 11. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Obsah: 1. Elena Lukrezia Cornaro Piscopia: první doktorka filozofie na Padovské univerzitě a další učené ženy – první doktorky práv v Evropě. – 2.Margareta Cavendishová: anglická filozofka a spisovatelka, označovaná za první anglickou „scientific lady“. – 3. Ada Lovelaceová: dcera lorda Byrona fascionovaná matematickou, matematickými stroji a technickými vědami. – 4. Marie Goeppertová-Mayerová: nositelka Nobelovy ceny za fyziku za objevy týkající se slupkového modelu atomového jádra. – 5. Adéla Kochanovská: první profesorka inženýrství v českých zemích, průkopnice rentgenografie, rentgenové strukturní analýzy a radiokrystalografie.

Lit.: Olivová, Jana: Příběhy učených žen III. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2016 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Prof. Ivo Kraus vypráví o ženách, které odvážně podporovaly rozvoj různých oborů.

Od starověku až po dnešek toužily učené ženy po vědění, usilovaly o možnost se vzdělávat a přispěly k rozvoji vědy svými významnými objevy. Profesor Ivo Kraus z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze již dlouhá léta studuje život a dílo dam, které se navzdory překážkám a předsudkům prosadily ve světě filozofie či přírodních věd, jež byly téměř výhradně doménou mužů, nebo které odvážně podporovaly rozvoj těchto oborů.

S osudy některých učených žen se na stanici ČRo Vltava se posluchači mohli seznámit již v minulých letech. V premiéře nyní uvádíme další pětici dam, o kterých, (i o společenské situaci a podmínkách, ve kterých působily), vypráví Ivo Kraus v programové řadě Osudy. Představí první doktorku filozofie na Padovské univerzitě, jíž se stala v roce 1678 Elena Lukrezia Cornaro Piscopia, která při veřejné doktorské zkoušce udivovala přítomné hloubkou znalostí i z matematiky a astronomie a dokázala vést učenou debatu i o Aristotelových spisech.

Prostor dostanou i další učené ženy – první doktorky práv v Evropě. Seznámíme se dále s Margaretou Cavendishovou – anglickou filozofkou a spisovatelkou, jež dostala přezdívku první anglická „scientific lady“ a která se v roce 1667 dokonce zúčastnila zasedání britské učené společnosti – Royal Society of London. A třebaže pro podstatu světa, hmoty a přírodních jevů nabízela vlastní – místy poněkud svérázná – vysvětlení, zaslouží si podle prof. Ivo Krause obdiv za odvahu, s jakou už v 17. století jako žena prosazovala své názory.

Pozoruhodné byly i životní peripetie Ady Lovelaceové. Dceru lorda Byrona od malička přitahovaly matematika, astronomie a technické vědy. Fascinovaly ji matematické stroje – dokonce natolik, že navrhla první postupy počítačového programování… Dnes její jméno nese univerzální programovací jazyk ADA.

Hrdinkou dalšího vyprávění bude Marie Göppertová-Mayerová: nositelka Nobelovy ceny za fyziku, kterou získala za objevy týkající se slupkového modelu atomového jádra. Prosadila se ve světě teoretické fyziky a podílela se dokonce na slavném projektu Manhattan; studovala i vlastnosti hmoty a záření za extrémně vysokých teplot.

Závěrečný díl Osudů učených žen bude patřit Adéle Kochanovské-Němejcové, první profesorce inženýrství v českých zemích, průkopnici rentgenografie, rentgenové strukturní analýzy a radiokrystalografie. Dlouhá desetiletí pracovala ve výzkumu v univerzitních laboratořích i na pracovištích tehdejší ČSAV, téměř čtvrt století působila i jako vysokoškolský pedagog; je autorkou dlouhé řady odborných prací i skript a držitelkou mnoha cen.

Radiodokument