Interview Plus – Jan Tvrdoň (2016)

Přidal: Premek |

Listopad 11, 2016

Připravil Michael Rozsypal.

Hovoří vedoucí serveru Demagog.cz Jan Tvrdoň.

Natočeno 2016. Premiéra 10. 11. 2016 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Rozsypal, Michael: Fenomén moderního pojetí propagandy: „Vyjádření Ovčáčka o neviditelnosti Schapira je neudržitelné,“ říká Jan Tvrdoň, Demagog.cz. In web ČRo Plus, listopad 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Svým způsobem je každý politik tak trochu demagog,“ odpovídá na první otázku vedoucí serveru Demagog.cz Jan Tvrdoň.

„Stále si myslím, že je nějaká hranice, kdy už společnost může mít problém s těmito vyjádřeními. Zvlášť, když jsou takto jednoduše dohledatelná.“

Jan Tvrdoň ke kauze Andrew Schapira

Jak pracuje Demagog.cz se lží? Například v rámci skončené prezidentské kampaně v USA?

„Předně, nepracujeme s pojmem lež. My netvrdíme o politicích, že jsou lháři nebo že záměrně lžou. Pracujeme s pojmem nepravda, protože v politických diskuzích obecně politik používá záměrně nějakou politickou argumentaci, a nemusí záměrně veřejnosti říkat nepravdivé věci. Může si nebýt jistý nějakým údajem, ale nemusí v tom být zlý úmysl.“

Server Politifact, který za svou činnost získal mj. Pulitzerovu cenu, prokázal, že v 1/3 ověřovaných výroků Donald Trump lhal úplně a v další pětině výroků převážně lhal. Proč podle vás lidem lži nevadí?

„Je otázka, jestli to lidem tolik nevadí. Určitě to nevadí lidem, co jej volili. Obecně v politice lidé volí ty politiky, kteří jsou jim schopni slíbit, že zlepší jejich situaci. Což je příklad Trumpa.“

Hillary Clinton taky není stoprocentně pravdomluvná. Politifact jí prokázal také spoustu nepravdivých výroků. Řekl byste, že se lež stala běžnou součástí politiky?

„Je otázka, jestli se lež stala součástí politiky, nebo prostě součástí politiky je. Dnešní doba, kdy máme lepší přístup k informacím, mají jak média, tak veřejnost možnost lépe ty výroky ověřovat a dohledávat. A je to jednodušší. Nepravdivé výroky jsou dané na světlo. Může to působit tak, že politici lžou čím dál tím víc, ale může to být dáno i tím, že máme snazší přístup k dohledání toho výroku.“

V České republice podle průzkumu agentury STEM 40 % mladých lidí nedokáže poznat dezinformační zprávu v médiích.

Když můžeme vše jednodušeji dohledat, proč to netlačí politiky k tomu, aby se vyvarovali nepravdám?

„U řady politiků tam může být kalkul. Že volič ocení mnohem víc nějaké razantnější vystupování a sebevědomí výstup a už tolik neřeší ten obsah.“

Ceremoniál na Pražském hradě: Mluvčí prezidenta Ovčáček popírá přítomnost amerického velvyslance Schapira. Funguje tady to, že jedna lež nebo nepravda přebíjí druhou?

„Stále si myslím, že je nějaká hranice, kdy už společnost může mít problém s těmito vyjádřeními. Zvlášť, když jsou takto jednoduše dohledatelná.“

A kde je ta hranice?

„Máte určitou společenskou skupinu, které tohle vadí. Je to přece zjevné… Když politik opakovaně prostřednictvím svého mluvčího tvrdí nějakou věc, kterou jsou schopna média za tuším dvě hodiny jednoduše ověřit na základě fotografie…“

Přítomnost amerického velvyslance ve Vladislavském sále potvrdil i německý velvyslanec dnes na svém twitterovém účtu.

„Zdá se, že vyjádření pana Ovčáčka o neviditelnosti pana Schapira v tom sále je neudržitelné.“

Funguje to ve veřejném prostoru tak, že čím více takovýchto podobných nepravd nebo lží se objeví, tím více společnost už nevěří nikomu?

„Může to tak být. Obecně se o tomto fenoménu mluví ve spojitosti s moderním pojetím propagandy. Už se vám nikdo nesnaží tvrdit, co je pravda a co je lež, ale snaží se veřejný prostor řekněme zasypat x-různými náhledy na nějakou věc, které mohou být úplně směšné.“

Radiodokument