Zaostřeno na… Emila Zátopka (2016)

Přidal: Premek |

Prosinec 3, 2016

Emil Zátopek – skutečně nefalšovaný hrdina? Jeho nohy běžely v českém domě v Riu a jeho tvář se dodnes usmívá z mnoha propagačních materiálů. Historici si však myslí, že dělat ze Zátopka morální autoritu není vůbec dobrý nápad, protože v kritických situacích často selhal. Připravil Ľubomír Smatana.

Hovoří historik Petr Blažek, Dana Zátopková, František Kolář.

Natočeno 2016. Premiéra 29. 11. 2016 (ČRo Plus, 15:35 h.). K poslechu zde.

Lit.: -lsm- (= Smatana, Ľubomír): Emila Zátopka využívala propaganda bezostyšně. „Odpor neměl cenu,“ řekla jeho žena. In web ČRo Plus, listopad 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeho nohy běžely v českém domě v Riu a jeho tvář se dodnes usmívá z mnoha propagačních materiálů. Ovšem historici si myslí, že dělat ze Zátopka morální autoritu není vůbec dobrý nápad, protože mimo závodní dráhu slavný běžec mnohokrát selhal.

„Velmi vnímám to, co dokázal Emil Zátopek na stadionu v československém dresu, ale nutno říct, že mi docela vadí, jakým způsobem je dneska prezentován jako nějaká morální ikona,“ řekl historik Petr Blažek.

Narážel tak třeba na to, že se podpis Emila Zátopka objevil v Rudém právu pod prohlášením, které podpořilo trest smrti pro Miladu Horákovou. Odvolal také své postoje proti okupaci Československa v roce 1968.

„On opakovaně selhal ve svém životě. Byl využíván komunistickou propagandou v padesátých letech velmi bezostyšně,“ dodává historik Petr Blažek.

„Říkal, že mu dají buď čistý papír, nebo už napsaný. ‚Co já vím, co jim všechno podepíšu na tom. Ani nevím. Pro mě je důležité běhání a o politiku nestojím‘,“ citovala Zátopkova slova Olga Lišková, manželka dalšího běžce z Helsinek 1952 Ludvíka Lišky. Oba se se Zátopkovými přátelili i v těžkých dobách.

Sama Dana Zátopková před časem Českému rozhlasu řekla, že odpor neměl cenu. „S tím režimem, který nastoupil po 68. roce, se to všechno obrátilo. Přitom my jsme nechtěli emigrovat, chtěli jsme tady zůstat a hotovo,“ shrnula.

Emil Zátopek se nikdy veřejně ke svým názorovým otočkám nevyjádřil. Jeho přátelé – běžci, kteří skončili za komunismu ve vězení, mu ale jeho postoje nezazlívali. Naopak oceňovali, že se s nimi stýkal i po návratu z kriminálu.

„To, že je vlastně využíván, možná i zneužíván tím režimem, který tady přišel, tak on v podstatě o tom příliš nepřemýšlel. Pro něj bylo hlavní, že běhá a myslím, že by ho zaprvé oslavoval každý režim, protože to byla reklama, a on by to přijímal od každého, protože on si velice rychle zvykl na tu popularitu, kterou měl. Líbilo se mu v tom, měl to rád určitě,“ doplnil František Kolář, který ještě jako místopředseda Českého olympijského výboru Zátopka jako národní ikonu prosazoval.

Emil Zátopek i nadále patří mezi nejznámější Čechy ve světě a třeba před Olympijským muzeem ve Švýcarském Lausanne stojí jeho bronzová socha.

Radiodokument