Příběhy slavných – Jiří Hanzelka 1/5 (2016)

Přidal: Premek |

Prosinec 12, 2016

Eva Lenartová. Jaký doopravdy byl cestovatel slavné dvojice Zikmund-Hanzelka? Režie Simona Nyitrayová.

Účinkují František Strnad, Vladimír Polák, Anna Cónová a Miroslav Rataj.

Nastudovala Ostrava v roce 2016. Premiéra 12.-16. 12. 2016 v cyklu Příběhy slavných č. 79 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Pozn.: Jiří Hanzelka se narodil 24. prosince 1920 ve Štramberku, na kopci Kotouč. Poprvé cestoval ve třech letech, když se rodina stěhovala do Kopřivnice, pak do Bratislavy. Nakonec se usadili v Praze. S Miroslavem Zikmundem se potkali na Vysoké školy obchodní v roce 1938. Po škole se rozhodli objet pět světadílů. Nesmrtelná značka H+Z se zrodila 22. dubna 1947. Z marocké Casablanky projeli ministerským autem Tatra 87 severní Afrikou až do Egypta. Jako první projeli celou Núbijskou pouští do Súdánu a pak východní Afrikou až do Kapského Města. Byli první, a taky poslední, kdo projel tehdejšími zeměmi koloniální Afriky. Na cestu si vydělávali vlastně během ní. Jako obchodní zástupci Tatry, třeba v africké Nairobi získali kontrakt na několik tisíc aut. Za 3,5 roku projeli 27 zemí, najeli 37 270 km. Odeslali stovky reportáží (700 jich odvysílala televize), natočili dva celovečerní filmy a napsali trilogii Afrika snů a skutečností. Skončili ale v Mexiku, do USA už nedostali víza.

Mezitím se totiž Československo změnilo. Už na českých konzulátech potkávali velvyslance konformní k novému režimu. Doma lidé uzavírali sázky, jestli se vůbec vrátí, nebo raději emigrují. Vrátili. A byli slavní. V 50. letech se Hanzelka oženil, narodily se mu dvě děti a se Zikmundem začal plánovat druhou cestu. Úřady ale nebyly vstřícné. Taky jejich tatrovka se přestala vyrábět, takže připravovali dvě Tatry 805. Po 12 letech (22. dubna 1959) nakonec odjeli. Tentokrát na 5,5 let. Během cesty vyšli vstříc silnému tlaku KSČ a v roce 1962 v Tokiu na půdě ambasády podali přihlášky do strany.

Jenže jejich čtvrtá Zpráva o SSSR se znelíbila Kremlu. V roce 1969 je ze strany vyloučili, stali se nežádoucími (a to se o Hanzelkovi uvažovalo jako o nástupci Antonína Novotného). Poslední kniha, která mohla vyjít, byla Světadíl pod Himalájem. Kniha Cejlon, ráj bez andělů už skončila v šuplíku. Jiří Hanzelka se ocitl na seznamu 12 lidí, kteří měli být zlikvidováni. Stát se to mělo ve Stockholmu, kde dostal funkci obchodního atašé. Hanzelka se ale koncem ledna 1969 vrátil do ČR. Celých 13 let si ho nikdo netroufl zaměstnat (v prosinci 1976 byl mezi hrstkou intelektuálů, která sepsala Chartu 77).

Nakonec získal jen místo sadaře seminářské zahrady. Naposledy mu povolili vycestovat v červenci 1989. Do rozpadajícího Sovětského svazu (a na pozvání místní Akademie věd). Po listopadu se po dlouhých 20 letech mohl zase vrátit do veřejného života. V 70 letech se stal poradcem vlády. Vyšla taky do té doby zakázaná kniha o Cejlonu. Po dvojici H+Z pojmenovali planetku, dostali mnoho cen. Jiří Hanzelka si ale taky z cest přivezl řadu tropických chorob, které mu postupně devastovaly tělo. Zemřel 15. února 2003. (anotace ČRo)

Radiodokument