Pro a proti – Nová studená válka? (2017)

Přidal: Premek |

Leden 16, 2017

Jak na posilování východního křídla Severoatlantické aliance v Polsku a baltských státech odpoví Rusko? Připravila Veronika Sedláčková.

Hosty byli poslanci Ondřej Benešík (KDU-ČSL) Alexandr Černý (KSČM).

Natočeno 2017. Premiéra 16. 1. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Komunista: Vstoupili jsme do další studené války. A Rusko dávno vede i válku horkou, dodává lidovec. In web ČRO Plus, 16. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před pár dny dorazila do polské Vratislavi první tisícovka amerických vojáků, kteří posílí východní křídlo Severoatlantické aliance. Jedná se o odpověď na obavy pobaltských států z ruské agrese a v reakci na ruské obsazení Krymu i konflikt na východní Ukrajině. Ocitli jsme se uprostřed další studené války?

„Vstoupili jsme do období další studené války,“ potvrdil v pořadu Pro a proti místopředseda branného výboru Sněmovny Alexandr Černý (KSČM).

Obavy budoucího amerického ministra obrany Jamese Mattise, že se Rusko snaží rozdělit NATO i Evropskou unii, komunista zpochybnil. „Mám pocit, že Severoatlantická aliance nepotřebuje, aby se ji někdo snažil rozdělit… Praxe v boji proti migrační krizi jednoznačně ukazuje, že Severoatlantická aliance už teď rozdělena je. Rozdíly v pohledu na vojenské otázky jsou značné.“

A jak podle poslance Ruská federace zareaguje na posílení aliančních sil na východu Evropy? „Pravděpodobně bude muset posílit svou vojenskou přítomnost na své západní hranici, bude muset investovat více prostředků do vyzbrojení novou sofistikovanou technikou, která se bude snažit tu absolutní převahu, kterou alianční jednotky bezesporu mají, vyrovnat,“ očekává Černý.

„Jsem hluboce přesvědčen, že jakékoli rozmisťování vojáků nebo techniky na východní hranici aliance je kontraproduktivní, protože nemůže vyvolat nic jiného než adekvátní reakci ze strany Ruska, a ta bude pravděpodobně ve vojenské oblasti… Z údajů, které sama aliance zveřejnila vyplývá, že má až čtyřnásobně velkou převahu proti ruské armádě v počtu vojáků.“
Alexandr Černý

Předseda výboru pro Evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) souhlasí, že vztahy mezi Ruskou federací a Evropskou unií, Severoatlantickou aliancí a dalšími spojenci jsou napjaté a opravdu studené.

„Severoatlantická aliance bohužel jen reaguje. Tu agresi začalo Rusko, které napadlo Gruzii, Ukrajinu, anektovalo Krym a své jednotky tam dávno rozmisťuje. Evropa jen reaguje na tyto záležitosti… A je logické, že vojáků v NATO je tolik. Když sečtete všechny armády všech členských států, tak je to tak, ale to jsou armády členských států NATO. Nevím o tom, že by česká armáda měla ambici napadnout Rusko.“
Ondřej Benešík

„Rusko už dávno vede i horkou válku. Nevede ji proti NATO, ale proti svým sousedům, okupuje cizí území na východě Ukrajiny, anektovalo Krym a v roce 2008 napadlo Gruzii,“ upozornil politik.

Ten odmítl Černého poukaz na migrační krizi jako indikátor rozpolcenosti Severoatlantické aliance. „S tou má migrační krize pramálo společného. Přesuny vojsk jsou ale naopak akcí NATO, nikoli Evropské unie.“

Pokud jde o roli Ruska a jeho ambice a schopnosti ohrozit sousední státy, „své bývalé vazaly“, v tomto případě pobaltské státy, panuje v Evropě „obrovská shoda,“ soudí poslanec.

Lidovec také připomněl, že jednotky, které míří do Pobaltí a do Polska, tam míří jako alianční jednotky rozhodnutím NATO. „O tyto jednotky požádaly členské státy NATO a demokratické vlády, protože se cítí být, a podle mého názoru oprávněně, ohroženy Ruskou federací,“ konstatoval Ondřej Benešík.

Radiodokument