Pro a proti – Odsun Němců (2017)

Přidal: Premek |

Leden 24, 2017

Pomohla česko-německá deklarace zmírnit historické křivdy? Hosty byli bývalý velvyslanec v Německu Rudolf Jindrák, který stál u zrodu dokumentu, a filozof Miloslav Bednář. Připravila Veronika Sedláčková.

Natočeno 2017. Premiéra 23. 1. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Pokládat odsun Němců za bezpráví svědčí o nevyrovnání se s vlastní minulostí, tvrdí filozof. In web ČRo Plus, 23. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 20 lety podepsali tehdejší premiéři a ministři zahraničí České republiky a Německa Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Kancléř Helmut Kohl při podpisu zmínil, že usmíření nepřijde ze dne na den. Je třeba deklaraci po letech nějak doplňovat? Nakolik pomohla vylepšit vzájemné česko-německé vztahy?

„Historické křivdy nelze odstranit, ty se prostě staly,“ uvedl v pořadu Pro a proti filozof Miloslav Bednář.

Podle něj se česko-německá deklarace vyznačovala úsilím udělat tlustou čáru. „Ano, toto se stalo, byl to určitý kompromis, důležitý byl pohled do budoucnosti.“

Německo bylo touto deklarací donuceno uznat výsledky 2. světové války ve vztahu k České republice. „V případě sudetoněmeckých organizací je to problém, protože ty pokládají výsledky, které znamenají odsun německých menšin, za bezpráví. To je v rozporu s mezinárodním právem, a neznamená to nic menšího než nevyrovnání se s vlastní minulostí,“ upozornil filozof.

Ten připomněl nesouměřitelnost situace na německé straně v době německé okupace a na československé straně po válce. „K excesům a k násilnostem zde došlo, ale ty byly postupně řešeny, v době komunistického puče bylo asi 6 tisíc případů, které se měly dále řešit, ačkoli už k tomu pak nedošlo. To je naprosto nesouměřitelné s tím, co se tady dělo za německé totalitní nadvlády,“ tvrdí Bednář.

„Dost významné síly si deklaraci představovaly jako první krok k dalším ústupkům z české strany, například v podobě odvolání nějakých československých zákonů, které umožnily odsun německé menšiny. To se ale naštěstí nepodařilo. “
Miloslav Bednář

Bývalý velvyslanec v Německu, který stál u zrodu deklarace a současný poradce premiéra Rudolf Jindrák věří, že pro česko-německé vztahy tento dokument významný je.

„Nemůžu vyloučit, že ta motivace německých vyjednávačů byly právě dostat se k dekretům prezidenta Beneše v tom kontextu, že by z české strany zaznělo jakékoli zpochybnění těchto právních norem. To nezaznělo, z deklarace to nevplývá, a znovu opakuji: deklarace je politický dokument, není to právní dokument, který by nějak rušil nějakou právní normu. “
Rudolf Jindrák

„Je ale důležitější z hlediska politického posuzování než smlouvy, které této deklaraci přecházely,“ dodal.

Dokument přispěl k uklidnění situace, přestože atmosféra těsně po jeho podpisu byla velmi vyhrocená. „Málo se o tom hovoří, ale Bavorsko se k česko-německé deklaraci nepřipojilo, sudetští Němci to samé.“

S tvrzením filozofa Bednáře bývalý diplomat souhlasí: srovnání českých a německý vin neobstojí.

„Ta německá vina je samozřejmě mnohem vyšší, takže jsme usilovali, aby v deklaraci byly opticky dvě třetiny německé viny a třeba jedna třetina té české, ačkoli víme, že je to trošku zvrhlé takhle posuzovat, ale je to důležité z psychologického hlediska,“ shrnul tehdejší snahy autorů prohlášení Rudolf Jindrák.

Radiodokument