Dnešní Plus – Gáspár Miklós Tamás (2017)

Přidal: Premek |

Březen 6, 2017

V souvislosti s úspěchy krajní pravice v Evropě se objevují varování před opakováním 30. let, kdy se moci chopili nacisté. Podle maďarského filozofa G. M. Tamáse ale už teď v některých zemích panuje atmosféra, která v něčem připomíná fašismus. Připravil Lukáš Matoška.

Natočeno 2017. Premiéra 6. 3. 2017 (ČRo Plus, 7:15 h). K poslechu zde.

Lit.: Matoška, Lukáš – Marková, Zuzana: V některých zemích panuje atmosféra připomínající fašismus, myslí si filozof Tamás. In web ČRo Plus, 6. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Důležité prvky fašismu mohou přežívat i za patrně demokratických nebo liberálních podmínek parlamentních systémů,“ říká maďarský filozof a bývalý disident Gáspár Miklós.

V souvislosti s úspěchy krajní pravice v Evropě se objevují varování před opakováním třicátých let, kdy se moci chopili nacisté. Podle maďarského filozofa Gáspára Miklóse Tamáse ale už teď v některých zemích panuje atmosféra, která v něčem připomíná fašismus.

V několika evropských volbách letos mohou uspět strany, o kterých se často mluví jako o krajně pravicových. Například v Nizozemsku by ještě v březnu mohla vyhrát Strana pro svobodu Geerta Wilderse a ve Francii by pak o měsíc později v prvním kole prezidentských voleb mohla zabodovat předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová.

„V Maďarsku čelí Romové zákonné, ekonomické a politické diskriminaci. Brání se jim v tom, aby se mohli podílet na programech sociální podpory. (…) Jejich situace je jasným příkladem toho, co znamená druhořadé občanství nebo chybějící zákonná ochrana. A tohle se rozšířilo i na další skupiny lidí: bezdomovce, migranty nebo i homosexuály.“
G. M. Tamás

„Důležité prvky fašismu mohou přežívat i za patrně demokratických nebo liberálních podmínek parlamentních systémů, tedy bez totalitárních diktatur, bez masového vyhlazování a podobně,“ říká maďarský filozof a bývalý disident Gáspár Miklós Tamás.

Aby označil současné vylučování některých skupin, přichází Tamás s termínem postfašismus. Nemá přitom na mysli konkrétní politické hnutí. Chce spíš vyjádřit určitou společenskou tendenci, kvůli které se z mnoha obyvatel stávají občané druhého řádu.

Bez plných občanských práv prý už teď žije spousta osob. Těchto lidí na okraji společnosti podle Tamáse povážlivě přibývá. Za příčinu považuje právě postfašistickou politiku, kterou prý neprosazuje jen krajní pravice, ale většinou i standardní politické strany nebo zavedené instituce. Typicky se to podle maďarského filozofa ukazuje na přístupu k uprchlíkům.

Zmiňuje ale i další příklady – Maďarská vláda v posledních letech prosadila celou řadu významných změn. Navzdory kritice ze strany lidskoprávních organizací například umožnila kriminalizaci bezdomovectví. Spravedlnost od soudů proto Tamás nečeká a jisté podle něj nejsou ani další pilíře demokracie. „Právní rámec se změnil v mnoha zemích, díkybohu ale ne ve všech. Svoboda tisku je dnes vážně omezená třeba v Maďarsku, v Rusku nebo v Turecku,“ uvádí.

Tamás naráží mimo jiné na sporný zákon, kterým maďarská vláda před několika lety posílila svou kontrolu nad médii. I podkopávání nezávislého zpravodajství podle maďarského filozofa posiluje postfašismus, který se pak netýká jen lidí na okraji společnosti, ale podstatně většího počtu obyvatel.

Tohle všechno se dnes podle bývalého disidenta Tamáse děje i v zemích, kde jsou stále svobodné volby a přinejmenším navenek všechno vypadá jako demokracie.

Radiodokument