Jiří Horčička – spor o legendu (2017)

Přidal: Premek |

Březen 18, 2017

Jan Herget. Dokudrama o významném rozhlasovém režisérovi odehrávající se na hranici skutečnosti a fikce. Pamětníci, postavy z jeho her a konečně i on sám jsou aktéry nevšedního soudního sporu o to, jak významnou stopu Jiří Horčička zanechal v historii Českého rozhlasu.

Ze záznamu hovoří a zpívají Viktor Preiss, Eduard Cupák, Karel Höger, Luděk Munzar, Jan Vedral, Laďka Kozderková, Jitka Borkovcová a další.

Natočeno 2017. Premiéra 26. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h). K poslechu zde.

Po dokumentu následovalo Noční Mikrofórum, moderuje Magdalena Šorelová. Host: Jitka Borkovcová, lektorka, zvukový mistr.

Lit.: Herget, Jan: Jiří Horčička – spor o legendu. In web ČRo 2 Praha, březen 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Legendární rozhlasový režisér se narodil i zemřel 27. března (1927─2007). Nejde ale o klasický vzpomínkový dokument, ale o přesvědčivou iluzi zvláštního rozhlasového soudu.

Přímo v nahrávacím studiu vyšetřující posuzuje, jak významnou stopu Jiří Horčička zanechal v historii Českého rozhlasu. Z protokolu přelíčení vybíráme několik citací:

Vyšetřovaný Jiří Horčička popisuje přelomové dílo své kariéry – Čapkovu Válku s mloky:
„Pro mě to znamenalo historický zlom nejenom v mé režisérské práci, ale i v mém nazírání na rozhlas. Do rozhlasové režisérské práce musela vstoupit rozhlasová technika, ale nikoliv jen jako pasívní záznamové zařízení, ona sama musela být produktivní. V roce 58 jsme neměli příliš vyspělou techniku. Měli jsme nějaké filtrové korekce, které omezovaly výšky nebo hloubky, echo a to bylo všechno. A s tímto vybavením, jsme si měli vymyslet hudbu mloků, řeč mloků, zvláštní zkraty a zvláštní střihy.“

O vysokých nárocích Jiřího Horčičky na své spolupracovníky vypovídá zvukařka Jitka Borkovcová:
„Nároky, které měl, byly vždycky opodstatněné. Ale pro mě bylo nejpodstatnější, že důvěřoval svým spolupracovníkům. Lidově řečeno nekecal nám do toho, jak budeme stavět mikrofony a tak dále. A když jsme natočili záběry, tak ho zajímalo, jestli se to nám v režii líbilo. Když na nás bylo znát, že se nám něco nelíbilo, tak chtěl vědět proč a buď řekl: blbost, anebo: fakt.“

Herec Viktor Preiss uvedl na pravou míru mýtus, že Jiří Horčička na herce často křičel:
„Ten křik nebyl zlobný, to bylo v zápalu věci. On režíroval hlasitě, ale mělo to jednu výhodu, že strhával. Svou energií určoval napětí a všichni se mu to snažili splnit. Při tom použil strhující metodu velké dikce a velkého režijního projevu. Každou inscenaci měl velice dobře promyšlenou. Připadalo mi, že to byla vysutá dráha, po které se jelo a nějaké velké úhyby do stran, takzvané zmýlené cesty, při práci s Horčičkou rozhodně nebyly.“

Z výpovědi scénáristy, dramaturga a specialisty na rozhlasovou tvorbu Jana Vedrala citujeme pasáž týkající se komplikovaného období normalizace, kdy byl Jiří Horčička v nemilosti:
„Byl pověřován opravdu velmi problematickými, dokonce svým způsobem kompromitujícími režijními úkoly, jako byly třeba poemy konjunkturálního básníka Václava Honse, které točil.Režisér by jistě měl právo odložit některé texty, které Horčička realizoval, protože to byly nekvalitní, ideologizující texty. On je natočil a ještě se je pokoušel natočit co nejlépe a co nejzajímavěji. Je to kompromis? Je to kompromis. Zůstat u té profese bylo podmíněno takovými ústupky. Odpovědnost za to médium byla v jeho případě maximální a rozhodně nešlo o sebezvýhodňování.“

Pohled do soukromí Jiřího Horčičky poskytla soudu jeho druhá manželka Jarmila Šusterová:
„Neuměl moc odpočívat. Když pracoval na nějaké nové hře, tak u nás v kuchyňském koutu proseděl mlčky mnoho hodin. Díval se z okna na Prahu a usilovně přemýšlel o hudbě, o hereckém obsazení, o zvukových efektech. Ta profese mu dávala hrozně moc a on jí tím pádem dával také spoustu svého času a svých nálad.“

Další svědectví poskytli třeba komisař Maigret nebo ztracený hlas Laďky Kozderkové. Soud také nechal provést několik důkazů v podobě ukázek z her Válka s mloky, Linka Důvěry, Vojna a Mír nebo Let do nebezpečí.

Chcete vědět, jaký verdikt nakonec tento zvláštní rozhlasový soud vynesl? Jak zhodnotil přínos Jiřího Horčičky pro Český rozhlas?

Radiodokument