Páteční večer – Zpravodajec a mukl František Pitor (2017)

Přidal: Premek |

Duben 18, 2017

Nesoustavná biografie bojovníka proti nacismu i komunismu a dlouholetého politického vězně sestavená z archivních i osobních dokumentů a vzpomínek přátel, příbuzných i spolupracovníků. Připravil a uvádí Pavel Hlavatý. Použitá hudba Alfred Schnittke. Zvuková spolupráce Jitka Kundrumová. Dramaturgie Martin Velíšek.

Texty čte Petra Jindrová, Jaromír Meduna a David Schneider.

Natočeno 2017. Premiéra 21. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).

Pozn.: V pořadu jsou použity nahrávky z archivu Českého rozhlasu a galerie Paměti národa.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Zpravodajec a mukl František Pitor. O životě neúnavného bojovníka za svobodu v konfrontaci s nacismem i komunismem. In web ČRo 3 Vltava, 21. duben 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pořadu jsou použity nahrávky z archivu Českého rozhlasu a galerie Paměti národa. Na Františka Pitora pak vzpomíná řada přátel, příbuzných, spolupracovníků i známých a citovány jsou rovněž dobové dokumenty.

Období jeho válečného zpravodajského působení v Německu – pracoval zde pro Američany – je opředeno řadou tajemství, ale jeho činnost po roce 1948 už je zdokumentována lépe. V roce 1950 byl jako člen protikomunistické odbojové skupiny odsouzen totalitním režimem na 25 let, jeho manželka pak na jedenáct. Doma přitom zůstal jejich několikaměsíční syn…

Zatímco jeho žena Libuše se vrací domů v roce 1955, kdy proběhla amnestie pro matky, František Pitor byl propuštěn až po květnové amnestii v roce 1960. Ačkoliv hmotně začíná od nuly – veškerý majetek mu byl rozhodnutím soudu z roku 1950 zabaven – nenechal se zlomit a pokračuje v protikomunistické činnosti. Je stále sledován Státní bezpečností a podílí se – mimo jiné – na práci K 231 v roce 1968.

Za normalizace, kdy vládne jeho spoluvězeň z padesátých let Husák, se znovu dostává do vězení – za rozmnožování a distribuci textu Charty 77 a dalších „ideologicky závadných“ textů dostává v roce 1977 tři roky.

Ani tento trest ho nezlomil a po návratu z vězení pokračuje v osmdesátých letech v protikomunistické činnosti. Podílí se například na rozmnožování a distribuci exilové i samizdatové literatury, přičemž u té exilové se výrazně podílel i na jejím pašování.

V jeho bytě se koncem osmdesátých let nachází jedno kontaktních míst Demokratického tiskového střediska (šlo o nezávislou informační agenturu), odkud byly poskytovány informace zahraničním rozhlasovým stanicím.

Radiodokument