Telefonotéka – Marie Špalová (2017)

Od počátku své existence (tedy od roku 2005, kdy stál u zrodu Letí absolvující herecký ročník KALD DAMU spolu s dramaturgem Danielem Přibylem a režisérem Mariánem Amslerem) se ansámbl věnuje výhradně současné dramatice a všechny texty uvádí v české nebo světové premiéře.

My se snažíme o co největší pestrost, snažíme se uvádět hry, které jsou nové, tzn. nejvíce deset let staré, které mají společenské, někdy i politické téma, které pojednávají o tom, jak se nám, resp. současnému člověku v téhle době žije. Marie Špalová

O historii, současnosti i budoucnosti Divadla Letí hovořila Marie Špalová, šéfdramaturgyně souboru, která pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem a také překládá současnou britskou dramatiku, mj. právě pro potřeby Letí:

„Nejvíce se zaměřujeme na anglofonní a německojazyčné autory, ale spolupracujeme i s řadou překladatelů, kteří pro nás hry vyhledávají i v jiných jazykových oblastech, zároveň sledujeme spřízněná zahraniční divadla, která hledají hry podobným způsobem, vzájemně se inspirujeme.“

Největší ohlas kritiků a médií získala z repertoáru Divadla Letí v poslední době inscenace Olga (Horrory z Hrádečku), která získala ocenění Inscenace roku v anketě Divadelních novin, představitelka hlavní role Pavlína Štorková zvítězila v Cenách divadelní kritiky v kategorii Ženský herecký výkon, autorka textu Anna Saavedra zaujala v téže soutěži první místo v kategorii Nejlepší poprvé uvedená česká hra roku. V Telefonotéce jsme mluvili také o tom, jak Olga vznikala:

„Samozřejmě se nabízelo nechat si napsat původní hru (protože dramatizace neděláme) o Olze Havlové, v tu chvíli nás napadla okamžitě Anna Saavedra, která jednak dokáže velmi dobře pracovat s historickými materiály, jednak se věnuje tématu žen ve společnosti; hra vznikala dlouho, zhruba tři roky, a to často i na základě diskuse, vznikala v úzké spolupráci autorky, dramaturgyně a režisérky. Téma Olgy Havlové je velmi silné, obávaly jsme se, že budeme příliš sentimentální, obávaly jsme se i reakcí pamětníků, ale nakonec se ukázalo, že se nám podařilo atmosféru i témata, kterých se ve hře dotýkáme, tak nějak pravdivě zprostředkovat.“

Dalším tématem rozhovoru byly speciální projekty, které Divadlo Letí pořádá; ať už Večeře s novou hrou, 8@8, Cena Marka Ravenhilla nebo Centrum pro současnou dramatiku.

Současnou dramatiku uvádí stále více divadel. Chtěli jsme se s nimi nějakým způsobem propojit, například na bázi rezidenčního programu, do kterého se nám postupně podařilo zapojit nejen české, ale i zahraniční autory. Marie Špalová

V současnosti působí Divadlo Letí jako jeden z rezidenčních souborů pražské Vily Štvanice, její prostor sdílí spolu se soubory Tygr v tísni a Geisslers Hofcomoedianten. O výhodách stálého prostoru mluvil druhý host rozhovoru, herec Richard Fiala, který se kromě hraní v divadle, televizi a filmu věnuje také žánru performance a dlouhodobě působí v projektu Zdravotní klaun. Spolu se svými spolužáky z ročníku Miroslava Krobota na KALD DAMU stál u zrodu souboru v roce 2005:

„Statut Letí ve Vile na Š je veliká satisfakce – po mnoha letech fluktuace souboru; spolu s Vilou nastoupila jistota, navíc umocněná tím, že Vila není primárně divadelní prostor, ale do jisté míry site specific, který nabízí možnost zrealizovat spoustu v dobrém slova smyslu pokroucených divadelních žánrů.“