Host do domu – Stanislav Zindulka (2017)

Přidal: Premek |

Duben 30, 2017

Herec Stanislav Zindulka má pěknou a úspěšnou kariéru. Ze všech rolí, které dostal byly nejmilejší ty, které patřily k divadlu. Je stále pracovně aktivní a diváky a posluchači oblíbený. Ti rozhlasoví ho nominovali na cenu Šaramantní osobnost. K poslechu rozhovoru Vás zve Stanislava Lekešová. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2017. Premiéra 28. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h). Repríza 28. 12. 2019 (ČRo 2 Praha, 7:04 h.) k úmrtí S. Lekešové.

K poslechu zde.

Lit.: Horálková, Elena – Lekešová, Stanislava: Stanislav Zindulka: „Říkal jsem si: kterej darebák bude tuhle roli dělat? A nakonec to vyšlo na mě!“ In web ČRo 2 Praha, 28. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za roli ve filmu Vlak dětství a naděje je Karlu Kachyňovi dodnes vděčný. „On mě to v tom seriálu naučil základní filmovou abecedu,“ je přesvědčený Stanislav Zindulka.

Na tragickej život já jsem pes. To je okřídlená věta Heleny Růžičkové v seriálu Vlak dětství a naděje, ve kterém jí zdatně sekunduje Stanislav Zindulka. O roli, spolupráci s ní a s Karlem Kachyňou moc stál. Opravdu hodně. Přestože má raději divadlo.

K tomu, aby ji dostal mu prý hodně pomohlo nastudování předlohy autorky Věry Sládkové v Českém rozhlase Brno. „Měl jsem tak před ostatními náskok, takže jsem přišel na zkoušky připravený.“ Přesto trnul, kdo roli dostane. „Říkal jsem si: kterej darebák bude tuhle roli dělat? A nakonec to vyšlo na mě!“

S Helenou Růžičkovou to podle něj byla šťastná volba. „Myslím, že podala jeden ze svých nejlepších výkonů. Ona měla bohatý citový fond, a tam to naprosto dokonale prodala. Byla vynikajícím partnerem a to je strašně důležité. Herecký partner často rozhoduje o tom, jestli se vám ta role povede.“

Je to pro mě jako pohřeb

Před filmem a rozhlasem ale vždycky dával přednost divadlu. „Protože je živé. V rozhlase nebo ve filmu je ta práce jednou provždy hotová. Je to konzerva, se kterou nehnete. Je to kabát, který je krásný, ale pořád stejný. Zato představení je každý večer jiné a před divákem se pokaždé znovu narodí. Proto asi to divadlo tak miluju.“

„Role Nebifluju. Ukládám si to logickým způsobem do paměti a vytvářím si kolem toho konkrétní obrazy, které si pamatuju. Takže to ten text vlastně přináší.“
Stanislav Zindulka

S postavami, které hraje, si povídá. „Když ji vytváříte, tak je to živý člověk, se kterým si musíte rozumět, kterému dokážete fandit, odpouštět nebo se na něj i zlobit. Já s ním vedu dialog, abych se o něm něco dozvěděl. Tak se z něj stane někdo blízký. A když přijde derniéra, tak je to trochu jako pohřeb.“

Kam se hrabe Mařenka

„Thálie je vrtkavá múza. Ale když si člověk něco opravdu zamiluje, tak si za tím jde. A já se do divadla zamiloval už v těch pěti letech a od té doby jsem všem na otázku, čím chci být, odpovídal pořád stejně: hercem.“ Na jevišti stál poprvé v 5 letech v Jilemnici. V ochotnickém nastudování Prodané nevěsty.

Na DAMU ho učila vynikající Vlasta Fabiánová. „Ona tou láskou k divadlu hořela. A láska k divadlu není do větru. Je to láska zodpovědná. Vyčerpává vás, ale když se to povede, tak vám tu energii vrací. Na jevišti z vás všechno spadne. Je to jiný a krásný svět, do kterého se neustále a rád vracím.“

Radiodokument