Osudové ženy – Marie Kolowrat-Krakovská (2017)

Přidal: Premek |

Květen 4, 2017

9. díl cyklu nazvaného „Osudové ženy“. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš.

Účinkují Jaroslav Satoranský, Marek Holý a Dana Černá. Hovoří historik Zdeněk Hazdra.

Natočeno 2017. Premiéra 5. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 18. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 6. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 1. 9. 2019 (ČRo Plus, 13:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Denčevová, Ivana: Příběh jako ze starých pověstí českých: z dcery řezníka hraběnkou. Osudové ženy: Marie Kolowratová-Krakowská. In web ČRo 2 Praha, 5. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na hraběcí rodinu svého manžela byla velmi hrdá, stejně vychovávala i děti. Její život byl plný přemetů, řadu let žila v manželském odloučení. Pak ale všichni i s dětmi museli do exilu, a zase nový začátek.

Vztah pražské řeznické dcery Marie Klimtové (*1907) s hrabětem Jindřichem Kolowratem se vymykal jak z rodových tradic, tak ze společeneských zvyklostí. Ještě v době, kdy byl hrabě ženatý se svou první ženou, spolu měli čtyři děti. To páté se narodilo „už řádně“ po jejich svatbě v roce 1938.

Možná právě proto, že první manželství s ruskou princeznou Sofií Nikolajevnou Turbeckou bylo bezdětné, může více či méně „naplánované“ setkání Marie a Jindřicha připomínat pověst o Oldřichovi a Boženě.

Z Kosmovy Kroniky české

„Knížeti Oldřichovi se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky. Kníže poslav ihned pro ni, pojal ji v manželství, staré však manželství nerozvázal, protože toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže…“

Život byl plný pokory a obětování

Proč byla zrovna ona osudovou ženou? Její život byl plný pokory a obětování pro rodinu. „Nebýt toho, že Jindřich Kolowrat potkal Marii Klimtovou, tato linie rodu by se určitě nevyvinula do dnešní podoby,“ vysvětluje historik Zdeněk Hazdra. Jindřich Kolowrat pocházel ze starobylého šlechtického rodu, s aristokraty se ale nestýkal.

Byl známý jako úspěšný podnikatel, který bral ohledy na zaměstnance. Když vypukla druhá světová válka odvezl rodinu na venkov a sám se zapojil do odboje (od prezidenta Edvarda Beneše byl oceněný i Čs. válečným křížem). Po válce vstoupil do diplomatických služeb a stal se vyslancem v Ankaře.

Manžela vždy následovala

„Jeho rodina ale v té době žila ve Velké Británii, kde děti studovaly. Otec byl totiž přesvědčený o významu klasického anglosaského vzdělání,“ vysvětluje historik Hazdra. Marie Kolowrat-Krakowská tak opět žila v odloučení. Změnit to měli události února 1948. Hrabě Kolowrat měl na ně jasný názor.

„Vývoj politických poměrů musí u každého slušného člověka vyvolat pocit hnusu a odporu a československý národ bude vržen do morální a hmotné bídy“. Marie velmi nerada, se steskem po rodné zemi a rodině, manžela následovala do exilu. Ostatně, tak to přece dělala vždy.

Domů se nikdy nevrátila

V USA kvůli finančním problémům nejdřív žili na farmě. Později podnikali s fitness vybavením. Začali znovu. Marie Kolowratová-Krakowská se do Československa už nikdy nevrátila. Zemřela v USA v roce 1992. Její ostatky ale byly uloženy v její rodné zemi.

Radiodokument