Osudové ženy – Olga Scheinpflugová (2017)

Přidal: Premek |

Květen 17, 2017

11. díl cyklu nazvaného „Osudové ženy“. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Magda Wdowyczynová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš.

Účinkují Veronika Gajerová, Martin Myšička a Aleš Procházka. Hostem historička umění Michaela Košťálová

Natočeno 2017. Premiéra 19. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 20. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 24. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.). K poslechu zde.

Lit.: Wdowyczynová, Magda: Nikdy neměnila názor podle doby nebo Karla Čapka. Osudové ženy: tvrdohlavá Olga Scheinpflugová. In web ČRo 2 Praha, 19. 5. 2017 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: V dětství se s útrapami vypořádávala vytvářením snových světů. V dospělosti skončila na antidepresivech. Přečkala odpor Čapkovy matky, přežila nátlak nacistů. S nadanou herečkou, spisovatelkou a dramatičkou, kterou si lidé bohužel pamatují jen jako ženu Karla Čapka, se život nemazlil.

Za každých okolností si zachovávala čest a hrdost. V mravních otázkách nikdy nedělala kompromisy. „Olga Scheipflugová si šla za svým. Neměnila názor podle toho, jak jí to určovala doba nebo jak by to chtěl i Karel Čapek. Prostě byla tvrdohlavá. Nezůstala ve stínu Karla Čapka. Byli rovnocennými partnery,“ říká historička umění Michaela Košťálová.

„Kdo ti řekl, blázne, že tvá cesta nemá mít co nejvíc oklik a ošemetných srázů?! Snad se nikdy nedočkáš cíle v tomto krvavém údolí. Ale jdi, jdi a plahoč se, jako bys jej měl neustále před očima. Jen tak nemůžeš zeslábnout a klesnout!“
Olga Scheinpflugová

Kruté dětství

Přitom měla velmi pohnutý život. První tragédie ji potkala už v osmi letech (1910), když jí zemřela jí matka. „Od té doby se datují i její kardiologické obtíže, které ji dohnaly na konci života,“ připomíná Košťálová. Dalším zlomem byla první světová válka, se kterou se vyrovnávala svérázně.

Začla si vytvářet snové světy. A to jak v básních, tak na pomyslném jevišti. Už tehdy začala hrát divadlo, i když jen v duchu. Později brala hodiny herectví u tehdejší hvězdy Marie Hübnerové. V necelých 18 letech (1920) získala první angažmá v pražském Švandově divadle.

Čapkova matka jí nechtěla

Tehdy taky potkala svého osudového muže, o 12 let staršího Karla Čapka. Žila s ním pak dalších 19 let. Rozuměli si (Olga Čapka inspirovala, třeba v roce 1936 vymyslela základ hry Matka, kterou manželovi úplně přenechala), ale ani v partnerském životě to neměla jednoduché.

Čapek měl vetché zdraví. Po prodělané dětské spále se u něj projevil „revmatismus obratlových kloubů“. Lékaři mu žádné manželství nedoporučovali. A jeho matka brojila i přímo proti Olze. „Čapek svou matku opravdu poslouchal. S Olgou tak léta žil jen jako partner, a ne manžel,“ vysvětluje historička.

Život na antidepresivech

„Ale když si přečtete jejich dopisy, je z nich opravdu cítit, jak byl do Olgy zamilovaný.“ Vzali se až po 15letém vztahu (1935). Bohužel jen na tři roky. Karel v prosinci 1938 zemřel a Olga se po jeho smrti manžela nervově zhroutila. Nějaký čas pobývala v sanatoriu u Dobříše.

„Měla s sebou Čapkovy fotografie, které jí lékař nakonec vzal. Otupoval ji injekcemi s antidepresivy, přidaly se i potíže se srdcem. Celé to trvalo dva roky.“ A pak přišla okupace. Jako vdova po politicky aktivním Čapkovi byla ostře sledována (nejen) nacisty.

Osudová Matka

V roce 1944 jí zakázali hrát. Na prknech Národního divadla ale nakonec přece jen hrála na 130 rolí (1929−1968). Třeba v inscenacích Zločin a trest, Smutek sluší Elektře, Macbeth, Tři sestry, Višňový sad. Své postavy hrála civilně, patos jí byl cizí.

Velký úspěch slavila i v rozhlase (jako Maddy Rooneyová z hry Všichni, kdož padají Samuela Becketta). Její úplně poslední byla hra Matka. Přímo na jevišti dostala srdeční záchvat a o pár dní dubnového roku 1968 zemřela. Bylo jí 66 let.

Radiodokument