Květen 1992 – Ve víru vášní (2017)

Přidal: Premek |

Květen 21, 2017

Před pětadvaceti lety, v květnu roku 1992, žilo Československo přípravami na volby a samozřejmě také stále se zhoršujícími vztahy mezi českou a slovenskou politickou reprezentací. To všechno mapuje Archiv Plus prostřednictví unikátních nahrávek.

Natočeno 2017. Premiéra 19. 5. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Květen 1992: Ve víru vášní. In web ČRo Plus, 19. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Počátek volební kampaně, vypjaté emoce a očekávání, jak volby dopadnou a jaký bude následně osud společného státu. Taková byla květnová atmosféra před 25 lety.

Předvolební debaty v Československém rozhlase byly vysílány těsně před oficiálním započetím volební kampaně. Snahou bylo v řadě diskusí vždy přibližně s 5 až 6 účastníky představit všechny kandidující politické subjekty. Ne vždy se však všichni pozvaní dostavili a i když většina z chybějících pocházela ze Slovenska, ani všechny české subjekty se ale nezúčastnily diskuzí.

Dvě hlavní otázky se týkaly budoucího osudu společného státu a názoru na probíhající ekonomickou reformu. Z jedné diskuze jsme vybrali dvě ilustrativní ukázky, jedna z nich je věnována nízkým preferencím ODÚ, jednoho z mála opravdu profederálních politických subjektů na Slovensku.

Federální bezpečnostní informační služba (FBIS) vypracovala na jaře 1992 seznam novinářů – agentů Státní bezpečnosti. Přinášíme ukázku z rozhovoru se Štefanem Bačinským, ředitelem FBIS, o širších souvislostech tohoto seznamu.

Z bilančního rozhovoru s premiérem federální vlády Mariánem Čalfou jsme vybrali dotaz na jeho ideové zakotvení. Další ukázka je věnována regionální politice a pochází z rozhovoru s poslancem Liborem Kudláčkem.

Z řady pozoruhodných předvolebních komentářů jsme vybrali několik ukázek: Ivan Hoffman uvažuje o budoucím rozdělení Československa a rozvíjí zajímavou paralelu s dlouhodobou existencí dvou německých států SRN a NDR, Jiří Ješ se věnuje fenoménu sociální demagogie, třetí ukázka se pak zabývá neschopností některých občanů vést kultivovanou diskusi.

V závěrečné – a v lecčems nadčasové – ukázce se cestovatel Jiří Hanzelka nad konkrétním případem zamýšlí, co může pro naše občany znamenat práce v zahraničí – načerno.

Radiodokument