Dobrá vůle – Nechceme jaderné úložiště! (2017)

Přidal: Premek |

Květen 22, 2017

Občané několika desítek obcí se brání stavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva. Stát totiž vytipoval sedm lokalit a zahájil geologický průzkum pro stavbu trvalého úložiště jaderného odpadu, který bude nebezpečný desítky tisíc let. Už jen jeho stavba, vybudování hlubinného dolu, kam se bude vyhořelé palivo převážet a postupně ukládat po celé další století, by měla přes čtyřicet vybraných obcí zatížit více než na dvacet let. Zhruba polovina z nich se proto sdružila ve Spolku „Nechceme úložiště“, druhá polovina buď váhá, nebo už přijímá finanční kompenzace, které jim stát za průzkum posílá. Situaci zdokumentoval Jakub Šiška. Dramaturgie a režie pořadu Lenka Svobodová. Mistr zvuku Tomáš Pernický.

Natočeno 2017. Premiéra 27. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 14. 4. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h) v cyklu Dobrá vůle Plus; 21. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Dobrá vůle.

Lit.: Šiška, Jakub: Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme! Vedle čtyř obcí má vzniknout gigantické úložiště o velikosti 450 fotbalových hřišť. In web ČRo 2 Praha, 27. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se s tím obyvatelé vypořádávají? Proč proti tomu někteří nic nenamítají? Můžou vůbec státu odmítnout? A co by se stalo pak? Poslechněte si dokument (Ne)chceme jaderné úložiště.

Sobota 22. dubna 2017. Na sedmi místech, která stát po celé ČR vytipoval pro potenciální uložení vyhořelého jaderného paliva, probíhají protesty. Společný „Den proti úložišti“ chce dát najevo, že lidé gigantickou stavbu v blízkosti svých domovů nechtějí.

Kdo to může ovlivnit?

Velmi silný hlas zaznívá například z lokality Březový potok v jihozápadních Čechách. Proti úložišti je tu všech šest dotčených obcí i blízké město Horažďovice. „V roce 2003 nám tehdejší ředitel SÚRAO sdělil, že v naší lokalitě by mohlo úložiště vzniknout. Že tu budou probíhat geologické průzkumy. A že my jako obce to nemůžeme nijak ovlivnit“ vzpomíná starosta Chanovic Petr Klásek.

SÚRAO
Správa úložišť radioaktivních odpadů. Státní úřad, který má celý proces vyhledávání místa pro stavbu úložiště na starosti.

Podle harmonogramu by se měl počet zkoumaných lokalit zúžit ze sedmi na čtyři. Konečné rozhodnutí má padnout do roku 2025 a od roku 2065 by se do stavby mělo navážet vyhořelé palivo (dosud umístěné v tzv. meziskladech v areálech jaderných elektráren Dukovany a Temelín).

Gigantická stavba, která nemá obdoby

Vyhořelé jaderné palivo bude svému okolí nebezpečné ještě stovky tisíc let. Pokusy o jeho další využití nebo zneškodnění se zatím nikde na světě neukázaly jako efektivní. Proto jedinou možností zůstává jeho trvalé uložení do země. Tomu odpovídá i rozměr stavby.

Vlastní úložiště má být v hloubce 500 m a zaujímat má plochu 300 ha (tj. 450 fotbalových hřišť). Kvůli tomu je třeba vytěžit zhruba tři miliony tun horniny (tj. víc než objem Cheopsovy pyramidy). Povrchový areál úložiště má zabírat 30 ha.

Hluk, prach, naprostá změna krajiny, ztráta podzemních vod i riziko nehody nebo útoku při transportu vyhořelého paliva. To jsou nejčastější argumenty, které při protestech zaznívají.

Obce jsou nejednotné

Ne všude jsou ale lidé jednotní. Například Václav Beneš, starosta obce Blatno v lokalitě Čertovka (na pomezí Středočeského, Karlovarského a Plzeňského kraje), by úložiště uvítal: „Myslím, že to žádné velké riziko nepředstavuje. Nechť proběhnou geologické průzkumy a pak ať odborníci rozhodnou. Nenecháme to na aktivistech, kteří by úložiště nestavěli vůbec nikde.“

Jinak je tomu ve 3 km vzdáleném Lubenci, kde lidé úložiště i průzkumné práce odmítli v referendu. Hlasování lidi rozdělilo, referendum je ale platné a současné vedení obce se jím při jednání se státem řídí. Jak by stát postupoval, kdyby nezískal porozumění pro úložiště v žádné lokalitě? Prosadil by jej silou? Nebo má v záloze jiné varianty? Poslechněte si.

Radiodokument