Pro a proti – Daňová soustava a Den daňové svobody (2017)

Přidal: Premek |

Květen 29, 2017

Češi dnes přestanou vydělávat na stát. Den daňové svobody, který spočítal Liberální institut, přichází letos rekordně brzo. V Pro a proti se zeptáme dvou ekonomů, jestli a jak by se měla daňová soustava měnit s ohledem na ekonomický a demografický vývoj. Debatu moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří Jakub Jedlinský z Liberálního institutu a Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní.

Natočeno 2017. Premiéra 29. 5. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Daně jsou násilný akt ze strany státu, tvrdí ekonom Liberálního institutu. In web ČRo Plus, 29. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pondělí 29. května přestávají ekonomicky aktivní obyvatelé Česka posílat peníze do státní pokladny a začínají posilovat vlastní účty, protože je tzv. den daňové svobody. Oproti loňsku se posunul v kalendáři o čtyři dny dopředu, poprvé od roku 2000 připadl na květen. Slábne ale skutečně naše daňová zátěž?

„Menší daně teď neplatíme,“ ujistil v pořadu Pro a proti makroekonom Liberálního institutu Jakub Jedlinský.

Podle něj posun dne daňové svobody směrem k počátku roku může sice znamenat, že budeme platit menší daně, ale stejně tak i to, že budeme vydělávat více peněz, protože roste HDP.

„Buďme odvážnější a ptejme se, jestli není na čase daně úplně zrušit. Je otázkou, jestli má existovat stát a vykonávat nějaké funkce. Většina lidí se asi shodne, že ano, ale musíme si uvědomit, že daně jsou násilný akt ze strany státu, kdy on rozhoduje za nás, a my nemáme právo se daním vzepřít.“
Jakub Jedlinský

Ekonom zpochybnil zásluhy současné vlády na posunu daňové kvóty. „Domníváme se, že k růstu HDP dochází spíše navzdory působení vlády.“

„Důležitější otázka je spíše ta, jakou míru individuální svobody chceme lidem dopřát a jak svobodně mohou s penězi nakládat,“ upozornil Jedlinský.

Ten je přesvědčen, že existují i jiné způsoby financování státních výdajů než daně, pokud se na tom občané shodnou. „Dokážu si představit, že by každý občan určil vládě její rozpočet prostřednictvím internetového referenda, pak se vybere střední hodnota, takže každý volič posune výslednou částku malinko nahoru nebo dolů.“

„Takže vláda si neurčuje sama, jakou část lidem vezme, ale je limitována tím, na čem se jako občané shodneme. Tím pádem by vláda musela více dbát na to, jak vynakládá veřejné prostředky,“ navrhl Jedlinský.

Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní považuje den daňové svobody za obyčejný marketing.

„Den daňové svobody je registrovaná obchodní známka, nějak se vypočítává a celý problém je v tom výpočtu. V posledních letech se nic nestalo, až na to, že ekonomika roste.“

„Nikde jinde takový model neexistuje… Nedovedu si představit, že by každý občan v referendu hlasoval o tom, jestli podniky mají platit daň z příjmu nebo ne. To je naprosto nerealizovatelné. Stejně by se občané řídili nějakými doporučeními politiků, takže by to byla jen taková show navíc.“
Jaroslav Vostatek

Expert dodal, že výše daňového zatížení se nezměnila. „A pokud ekonomika roste, tak daňová kvóta klesá sama od sebe, takže to není ničí zásluha.“

„Uvědomme si, že těmi rozhodujícími veřejnými výdaji jsou důchody a veřejná zdravotní péče. Ty fungují téměř ve všech vyspělých státech a u nás fungují poměrně efektivně.“

Spoléhat v určování výše daňové zátěže na občany je ale podle ekonoma neracionální. „Normální občan se daňovým systémem zabývá jednou do roka, možná dvakrát, třikrát, když potřebuje něco optimalizovat, ale to jsou výjimky… Nechávat lidi o daních rozhodovat je maximálně možné asi tak, jak se děje ve Švýcarsku.“

„Je čas na racionalizaci daňového systému, s tím může být spojena i jistá redukce daní. Prostor tady je, protože naše daně jsou zbytečně komplikované,“ shrnul Jaroslav Vostatek.

Radiodokument