Jak to vidíte? – Libor Pařízek (2012)

Přidal: Premek |

Červen 5, 2017

Zamysleli jsme se nad významem i dopadem atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nabídli jsme i záznamy ze zvukového archivu Českého rozhlasu. Hostem Libor Pařízek.

Natočeno 2012. Premiéra 25. 5. 2012 (ČRo 2 Praha, 16:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Taud, Rostislav: Vybíráme z vysílání – Největší chyby Reinharda Heydricha i výsadkářů Anthropoidu. In web ČRo 2 Praha, 4. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 75 lety, 4. června 1942, zemřel Reinhard Heydrich na následky atentátu. Od svého příchodu do Prahy se dopustil několika chyb, které ho nakonec stály život. Podívejte se v časové ose, jak rychle bylo rozhodnuto o jeho osudu.

Největší chybou Reinharda Heydricha byla bezpochyby jeho povaha. Zrůdná cílevědomost v úsilí zničit celé národy, nebojácnost a arogance. „On se neřídil předpisy, které vydal přímo Hitler pro své nejbližší spolupracovníky. Jezdil v otevřeném voze a bez doprovodu,“ říká badatel Libor Pařízek.

Podobné „nebojácné“ kousky předváděl Heydrich už dřív. „Udělal si třeba pilotní kurz a proletěl se nad frontou. Dokonce byl jednou sestřelen za ruskými liniemi. Nějak ho z toho ale dostali,“ popisuje badatel Miloslav Jenšík. „Vadilo to jeho nadřízenému v SS Himmlerovi, ale i Hitlerovi.“

Myslel, že ochranku nepotřebuje

Heydrich měl mít ochranu. Dokonce od dubna 1942, kdy byl v Panenských Břežanech, i zvýšenou. Jenže ostraha trasy, po které jezdil, končila na hranicích Prahy. Prahou jel už nezajištěn. Cítil se tu totiž bezpečně. Tady jsou naprosto charakteristická slova jeho manželky Liny.

Pokud se chcete o atentátu na Heydricha a operaci Anthropoid dozvědět víc, poslouchejte Dvojku v neděli 11. června 2017 a/nebo ten den sledujte parašutisty pomocí interaktivní mapy na webu Dvojky. Zažijete Den s Anthropoidem.

„A sice že vůbec nechápe, proč na něj Češi zaútočili. Vždyť její muž Čechům de facto dělal jenom samé dobro,“ parafrázuje Pařízek. Jasné chyby se ale v ten okamžik dopustil pravděpodobně i Heydrichův řidič a člen jeho ochranky Johannes Klein. Definitivně by to ukázala jeho výpověď. Ta se ale nikdy nenašla.

Chyba řidiče Kleina

„Předpokládá se, že nebyl vyslechnut gestapem právě proto, že se dopustil takového omylu, jako bylo zastavení. I když mu k tomu Heydrich dal pokyn. On neměl uposlechnout. On měl šlápnout na plyn a ujet. Tak je to běžně těmto lidem nařizováno,“ popisuje Pařízek. Sám Klein zemřel až dlouho po válce.

Aby se o atentátu začalo vůbec uvažovat, musel Heydrich udělat něco, za co by si ho „zasloužil“. Už v Rudolfově sále krátce po svém nástupu do Prahy prohlásil, že tenhle prostor byl vždycky německý a Čech tady koneckonců nemá co dělat. Podívejte se v časové ose, jak rychle bylo o jeho osudu rozhodnuto.

Největší chyba výsadkářů

Na největší chybě výsadkářů se shoduje většina historiků a badatelů. A to je sraz všech na jednom místě. Ještě před atentátem hrozilo, že právě kvůli scházení se s ostatními budou odhaleni. Fotografie Josefa Valčíka už tehdy visela na všech plotech. I když s chybným křestním jménem Miroslav.

„Že se pak schovali všichni na jednom místě, to bylo východisko z nouze. Oni měli kostel v Resslově ulici opustit během tří dnů, ale už se to nepodařilo, protože se Čurda přihlásil v Petschkově paláci,“ myslí si Pařízek. Jenšík ale připomíná, že se v kryptě sešli i výsadkáři, kteří svůj úkol teprve měli vykonat.

„Na vojně to chodí tak, že když je skupina poddůstojníků a objeví se mezi nimi nějaký důstojník, tak je automaticky v té chvíli velitel. A to byl nadporučík Opálka,“ vysvětluje. „Dnes by se to asi nestalo. Dnes výcvik těch lidí probíhá úplně jinak.“

Radiodokument