Den s Anthropoidem 1/4 (2017)

Přidal: Premek |

Červen 7, 2017

V tyto dny před 75 lety vyhasl život protektora Heydricha a československý odboj triumfoval ve smutném, leč důležitém finále operace, jejímiž hrdiny byli Josef Gabčík, Jan Kubiš a s nimi mnoho obyčejných, nenápadných vlastenců. Po jejich stopách putují Jiří Padevět, Pavel Šmejkal a Tomáš Černý.

Natočeno 2017. Premiéra 11. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 8:55 – 9:00 h.; 9:55 – 10:00 h.; 11:45 – 12:00 h.; 14:04 – 17:00 h.).

Pozn.: 6. 6. 2017 v magazínu eRko hovořil o Dni s Anthropoidem Martin Groman.

Články k tématu Den s Anthropoidem

Lit.: Beranová, Alena: Operace Anthropoid – neskutečně silný příběh v celodenním vysílání na Dvojce. In web ČRo 2 Praha, 6. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 4. června byl hostem pořadu eRko šéfredaktor Dvojky Martin Groman. Vystupoval zde jako autor námětu a spolumoderátor odpoledního vysílání připravovaného Dne s Anthropoidem. Toto celodenní vysílání se chystá na neděli 11. června a má za úkol připomenutí 75. výročí útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Bude to den poté, co byly vyhlazeny Lidice, a týden předtím, než 18. 6. 1942 proběhl boj o kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

V neděli 11. června v Dobrém ránu s Robertem Tamchynou bude Tomáš Černý procházet s historiky Jiřím Padevětem a Pavlem Šmejkalem jednotlivé události této operace – od přípravy, výsadek, útok na říšského protektora, boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, až po následné perzekuce. Během dopoledne se v reportážích budou pánové několikrát vracet k událostem a reportážím zpět.

Od 14 hodin budou pozváni zajímaví hosté do přímého přenosu tříhodinového vysílání, které proběhne přímo v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, a které bude moderovat Martin Groman. Do vysílání si bude zvát hosty, kteří mají něco společného s Operací Anthropoid. Vysílání bude probíhat ve dvou rovinách, jedna bude v podobě povídání s pozvanými historiky Vojtěchem Šustrem, Eduardem Stehlíkem nebo spisovatelem Jiřím Šulcem, který napsal knihu Dva proti říši. Budou si povídat o celé této operaci, o jejím významu, co se všechno odehrálo, jaké nové informace se k těmto událostem zjistily. Druhá rovina přímého přenosu bude soustředěna zejména k lidským osudům, které jsou spojeny s Operací Anthropoid. Je pozvána řada osobností, ať z rozhlasového, armádního či uměleckého prostředí, které budou pietně číst jména a věk lidí, kteří byli popraveni v koncentračním táboře Mauthausen v roce 1942.

Nikomu se za dobu druhé světové války nepovedlo zasáhnout tak hluboko a vysoko v nacistické hierarchii, jako se to povedlo dvěma vojákům československé exilové armády – výsadkářům Jozefovi Gabčíkovi a Janu Kubišovi. Připomeňte si jejich příběh s Dvojkou Českého rozhlasu.

Lit.: Křížová, Dita: My se nikdy nevzdáme! Nikdy! In web ČRo Archiv rozhlasu, červen 2017 (článek + nahrávky k poslechu: hlášení o popravených za Heydrichiády, 8.6.1942 /německy/; Emanuel Moravec promlouvá v rozhlase po atentátu na Reinharda Heydricha, 1942; Emanuel Moravec vyhrožuje českému národu v rozhlasovém projevu, 1942; lášení o vypálení Lidic, 10.6.1942 /německy/). – Cit.: 18. června 1942 brzy ráno obklíčilo kostel svatých Cyrila a Metoděje v centru Prahy 800 mužů z SS a gestapa. Šli najisto. Uvnitř kostela se v tu dobu ukrývalo už dvacet dní sedm parašutistů. Původně jich mělo být osm.

Tím osmým byl člen výsadku Out distance Karel Čurda, jeden z parašutistů, kteří byli do protektorátu posláni s úkolem zabít Reinharda Heydricha, a který se sám přihlásil na gestapo. Dovedl je na stopu lidí, kteří parašutistům, tedy i jemu, pomáhali. Za tuto svou zradu bude po válce Čurda odsouzen a popraven.

16. června 1942 kolem poledne vchází Karel Čurda do Petschkova paláce, sídla gestapa, kde jsou při výsleších krutě mučeni čeští vlastenci. Pár dní před tím poslal Čurda na gestapo udavačský anonymní dopis se jmény Kubiše a Gabčíka. Na dopis však nikdo nereagoval, což Čurda psychicky nevydržel a na gestapo se vypravil osobně. Započal tím tragický osud mnoha rodin a statečných Čechů.

Mezi udanými byla i rodina Svatošova, jejichž byt Čurda navštívil pár minut před výpovědí v Petschkově paláci, a kteří parašutistům poskytovali pomoc. Oba manželé budou popraveni v Kobyliské střelnici v září 1942.

Výslechu Čurdy se ujal šéf pražského gestapa Heinz Pannwitz, který byl pověřen vyšetřováním atentátu. Ovšem ani po 14 dnech po něm neměl žádné stopy, takže Čurda pro něho znamenal doslova „terno“. Karel Čurda nakonec jmenoval desítky rodin a jednotlivců, mezi nimi i rodinu Moravcovu.

…budou zastřeleni s celou svou rodinou

Marie Moravcová byla pro parašutisty náhradní mámou, schovávala je ve svém žižkovském bytě, dávala jim jídlo. Spolu s Janem Zelenkou – Hajským vytvořila parašutistům potřebné zázemí úkrytů.

17. června 1942 zaklepalo na byt Moravcových gestapo, Marie Moravcová neváhala a skousla ampulku s kyanidem. Zatčeni však byli její manžel a syn Vlastimil, který po krutém mučení prozradil, že se parašutisté ukrývají v kostele svatých Cyrila a Metoděje.

Sebevraždu rovněž spáchal při svém zatčení Jan Zelenka – Hajský, jeho žena Františka byla popravena spolu s dalšími rodinami 24. října 1942 v Mauthausenu, syn Milič spáchal rovněž sebevraždu. Zatčeny byly desítky rodin, pokud byl zadržen jedinec, popravena s ním byla celá rodina.

Vzdejte se, nic se vám nestane

18. června 1942 se osud naplnil i pro parašutisty schované v kostele. Několik dní zde z veřejného rozhlasu na ulici poslouchali jména popravených. 10. června slyšeli o vypálení Lidic. Po celé zemi probíhaly manifestace, v rozhlase mluvil jak apoštol národní zrady Emanuel Moravec, tak psychicky zlomený prezident Emil Hácha. Parašutisté stále čekali a nebylo výjimkou, že se během této doby vypravovali jako běžní občané do města. Po Čurdově udání však doba nejistoty a čekání skončila.

Osudný den hlídali na kúru kostela Jan Kubiš, Adolf Opálka a Josef Bublík. Když viděli, že kostel obklíčilo gestapo, začali se připravovat na boj. Tři muži proti stovkám. Zhruba čtyřicet minut budou statečně vzdorovat, každý z nich si nechal poslední kulku pro sebe. Jediný Opálka byl po vysilujícím boji ještě schopen pistoli proti sobě obrátit, Kubiš i Bublík zemřeli při převozu do nemocnice.

Němci podle množství šatů v kostele brzy zjistili, že se tam musí skrývat více lidí a objevili tak kryptu, kde se schovávali Jozef Gabčík, Josef Valčík, Jaroslav Švarc a Jan Hrubý. Jejich boj bude trvat přes čtyři hodiny. Němci je chtějí dostat živé, to se jim však nepodaří. Ani Karel Čurda je nenaláká ven z úkrytu. Na jeho sliby parašutisté volají „Nikdy se nevzdáme!“. Když je krypta zaplavena vodou, kterou tam několik desítek minut přivádějí hadicemi hasiči, ozvou se čtyři výstřely. Je po všem.

Nacistické divadlo do posledních okamžiků

Parašutisté jsou mrtví, další hrdiny čeká poprava v Mathausenu nebo v Kobylisích. 24. října 1942 je v Mathausenu popraveno 262 lidí, každé dvě minuty je přiveden do popravčí místnosti jeden člověk. Je postaven k měřícímu zařízení, přičemž se všichni okolo tváří, že jde o běžnou lékařskou prohlídku. Esesmani na sobě mají bílé pláště, jen podlaha je temně rudá. V momentě, kdy dřevěný ukazatel dosedne na hlavu odsouzeného, v jeho spodní části je k otvoru přiložena pistole a zazní výstřel. Bezvládné tělo je okamžitě odvlečeno do chladírny a přiveden je další člověk na „měření“.

Karel Čurda se po atentátu stane spolupracovníkem gestapa, pro které je stále důležitou spojkou. Přejmenuje se na Karla Jerhota a je mu dokonce dána odměna pěti milionů korun. Každý týden si může vybírat částku 30 tisíc korun za doprovodu Heinze Diaba z gestapa. Ten si však většinu peněz ihned vezme k sobě a odevzdá ji zpět do pokladny gestapa.

Za pět let bude Karl Jerhot mrtvý. Stejně jako mnozí jiní udavači a kati. Ani tisíciletá „Třetí říše“ nebude existovat. Další českoslovenští hrdinové a vlastenci budou bojovat s jiným režimem. Rok 1948 není daleko.

Radiodokument