Pro a proti – Rozšiřování NATO o pobaltské státy (2017)

Přidal: Premek |

Červen 10, 2017

Je rozšiřování NATO o pobaltské státy důležité i za cenu zhoršení vztahů s Moskvou? Připravila Veronika Sedláčková. Hosty byli poslanci Jaroslav Foldyna z ČSSD a Ivan Gabal z KDU-ČSL.

Natočeno 2017. Premiéra 9. 6. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: O vliv na Balkáně bojují Rusko i NATO. Kam se přikloní tamní elity? In web ČRo Plus, 9. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Krátce poté, co se NATO rozrostlo o Černou Horu, se objevily informace, že Moskva se aktivně snaží zabránit rozšíření Aliance o další balkánské státy. Podle makedonské rozvědky se prý ruští agenti snaží ovlivňovat média v zemi a rekrutovat příslušníky tamní armády. Je důležité rozšiřovat NATO o další balkánské státy?

„Absolutně. Je třeba stabilizovat Balkán a přivést ho na trasu právního státu,“ uvedl v pořadu Pro a proti místopředseda Sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL).

Podle něj přesně to NATO dělá. „Snaží se přivést bezpečnostní a obranné složky pod kontrolu parlamentu, a napomoci tak Balkánu k právnímu prostředí a prosperitě.“

„Důkaz, který může pozorovat každý je, že když porovnáme vývoj ve Slovinsku a Chorvatsku s vývojem v Srbsku, které není v NATO a ani nemíří do Evropské unie, tak vidíme rozdíl v kvalitě života lidí, ve veřejných službách zdravotnictví, školství a podobně.“

„Nabídli jsme podstatné části Balkánu evropskou a severoatlantickou budoucnost, ti lidé se pro ni rozhodli a chtějí ji. Kdy k tomu dospějí Srbové, je otázka pro jejich elity.“
Ivan Gabal

Gabal je přesvědčen, že Rusko na Balkáně hledá jen destabilizaci zemí. „Rusko nechce, aby se vyvíjely způsobem, jakým se vyvíjí Slovinsko nebo Chorvatsko, ale není schopné nabídnout nic jiného než destabilizaci.“

„Ukázalo se, že Severoatlantická aliance má velmi silný stabilizační vliv. Srbové měli cestu do Evropské unie vždy otevřenou, mají ji otevřenou, ale zavírají si ji sami,“ tvrdí poslanec.

Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Jaroslav Foldyna (ČSSD) považuje rozšiřování NATO balkánské státy za kontraproduktivní. „Vyvolává to také velké napětí mezi jednotlivými občany Balkánu.“

„Možná v budoucnu by to mělo své opodstatnění, ale v této chvíli je to kontraproduktivní.“

„Všechno má svůj čas. Myslím, že uteklo ještě velmi málo vody od té doby, kdy Severoatlantická aliance na tehdejší Jugoslávii hodila sedm tisíc tun bomb a zabila dva tisíce lidí.“
Jaroslav Foldyna

Balkán je velmi strategické území. „A ostatní se o toto území přetahují. Občané Balkánu zaplatili už velkou daň za toto přetahování,“ připomněl poslanec.

Ten odmítl srovnávat Srbsko s Chorvatskem a Slovinskem. „Ty jsou podporovány výrazně Evropskou unií a státy NATO, zatímco Srbsko bylo neustále v sankcích, jsou mu stále předkládány podmínky, které jsou obtížně akceptovatelné, jako je je uznání Kosova.“

Politik vysvětlil blíže svůj postoj k problému. „Nechci, aby to vyznělo, že chci, aby Rusko opanovalo celý Balkán. Já se ale vždy snažil najít řešení přijatelné pro obě strany pomyslného konfliktu.“

„Jugoslávie za Tita padesát let prosperovala a žila společně. To je myslím si budoucnost existence. To, že se země rozdělila, nepřineslo nikomu žádné vítězství,“ konstatoval Jaroslav Foldyna.

Radiodokument