Příběhy slavných – Louis Armstrong 1/5 (2017)

Ivan Němec. Marihuanu kouřil celý život, nikdy to ale netajil. Režie Bela Schenková.

Účinkují Klára Suchá a Martin Stránský.

Natočeno 2017. Premiéra 26.-30. 6. 2017 v cyklu Příběhy slavných č. 106 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit.: Němec, Ivan – Luptáková, Věra: Marihuanu kouřil celý život, nikdy to ale netajil. In web ČRo 30. 6. 2017 (anotace). – Cit.: Louisem Armstrongem nazpívaná píseň Hello Dolly obletěla celý svět. Úplně poprvé ji diváci uslyšeli v březnu 1965 v k prasknutí namačkané Lucerně. Tehdy mu už bylo asi 65 let. Datum svého narození neznal, protože nikdy nedostal rodný list.

Pocházel z hodně divoké čtvrti New Orleans, kde rvačky a střelba na ulici patřily ke každodenním událostem. Rodiče ho opustili, a když se roznemohla i babička, putoval nejdřív do policejní cely a pak do útulku pro barevné mladistvé. Pár dní ve vězení strávil už i jako slavný jazzman (1931). Za držení marihuany. Kouřil ji celý život a nijak se tím netajil. Taky žádal prezidenta o její legalizaci.

V polepšovně se dostal do školní kapely. Celý svůj krátký život toužil hrát na trubku, posadili ho ale k tamburíně a k bicím. Nakonec se „dobubnoval“ až k vysněnému kornetu. Když mohl z ústavu domů, začal hrát po nocích v hospodách, odpoledne házel a tahal uhlí.

Další sen v podobě vlastní jazzové kapely si splnil už v 17. Kluci jazzovali na ulici a Armstronga si všiml Joe „King“ Oliver, skvělý jazzový hráč a skladatel. Sám mu pak začal dávat hodiny a dal mu i starý otřískaný kornet, který pak nepustil z ruky řadu let.

Jazzman Oliver ho nejednou vytáhl z bryndy. Třeba když potřeboval peníze na doktory. I první stálé místo dostal Armstrong v roce 1918 v kapele právě po Oliverovi, který šel za lepším do Chicaga. A za čtyři roky šel zase za ním i Armstrong. Mezitím se při hraní na parníku na Mississippi konečně naučil noty. Tu správnou kapelu ale pro sebe našel až v New Yorku.

Přezdívku Satchmo dostal ve 30. letech, kdy se poprvé vydal do Velké Británie. Vznikla prý spojením slov satchel (brašna) a mouth (ústa), doslova by to pak bylo „ústa jako brašna“, častěji ale uslyšíte „velká huba“.

S první ženou, o tři roky starší prostitukou Daisy, vydržel do roku 1922. Z velké lásky se stala žárlivá a hádavá žena. Kvůli hádkám taky několikrát skončil ve vězení. S druhou manželkou, pianistkou Lil Harden, se poznal v Oliverově kapele.

Tlačila ho, aby si našel prestižnější kapelu, „která bude hrát v saku“. Byla jeho manažerkou, ale pak chtěla o všem sama rozhodovat. Třetí manželství bylo znovu pouze tříleté. Naposledy se oženil v roce 1942. S tanečnicí Lucille, která se o něj starala až do smrti.

Armstrong byl taky první, kdo kolem roku 1925 začal s improvizovaným jazzovým zpěvem, tzv. scatem (používají se slabiky nebo slova beze smyslu). Tehdy měl zpívat písničku o novém druhu tance Heebie Jeebies, z rukou mu ale vypadl text. Nahrávalo se, tak si nějak poradit musel.

Na vrcholu slávy měl už třetího (pokaždé bílého) manažera, který mu neustále opakoval: Zpívej, hraj a usmívej se. Tak to dělal, navíc v elegantním obleku s bílým šátkem v ruce. Hru na trubku sice neopustil, ale stále víc zpíval.

Po roce 1968 dostal dokonce od lékaře důrazné doporučení, aby přestal hrát úplně. Začátkem 70. let dostal vážný infarkt, na věčnost (a ve spánku) pak odešel o pár měsíců později, v červenci 1971. 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)