Osudové ženy – Eliška Rejčka (2017)

Přidal: Premek |

Červen 29, 2017

17. díl z cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš.

Účinkují Viktor Dvořák, Andrea Buršová, Jan Szymik, Miloslav König, Marek Lambora a Igor Bareš. Hostem historička Eva Doležalová.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 2. 9. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Lit.: Denčevová, Ivana: Královna, která zbořila středověký mýtus poslušné manželky. Osudové ženy: Eliška Rejčka. In web ČRo 2 Praha, 30. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Eliška byla královnou českou a polskou. Nejdřív si vzala vdovce Václava II., po jeho smrti to byl Rudolf Habsburský. Už v 19 letech ale byla dvojnásobnou vdovou.

Eliška Rejčka, tehdy se ještě jmenovala Richenza, se narodila v královské rodině roku 1288 v polské Poznani. Už jako malá se stala součástí tehdejší sňatkové politiky. Milostný poměr ale měla s jedním z nejvýznamnějších mužů své doby, s Jindřichem z Lipé. Zemřela v 47 letech v roce 1335.

Zbořila středověký mýtus

Zvláštní je, že i v současnosti je Eliška Rejčka vnímána spíše jako cizinka. Podle historičky Evy Doležalové to ale byla „fatální žena“. I jako královna cizinka měla pro 14. století velký význam.

Právě ona zbořila středověký mýtus manželek, které pouze čekají na své muže a trpně přijímají svůj život. Právě ona prokázala, že žena může být podnikatelkou. Byla si taky schopná prosadit právo na své štěstí, byť byl její milostný vztah s Jindřichem z Lipé velmi nonkonformním.

Spory s Eliškou Přemyslovnou

Rodiče jí zemřeli jako malé. Poprvé ji provdali ve 12–15 letech. A aby to nebylo tak jednoduché, byla i macechou Václavových dětí. Ty byly ve zhruba stejném věku jako ona. Možná že její věk stál za hádkami s nevlastní dcerou Eliškou Přemyslovnou.

„Vzájemnou nevraživost obou táborů vyostřila i sžíravá nenávist vášnivé, mocensky a politicky nekompromisní, přímočaré královny Elišky ke královně-vdově, Elišce Rejčce. Ta svou krásou, duchaplností a uměnímilovností zcela okouzlila Jindřicha z Lipé, což Elišku Přemyslovnu jen dráždilo. “
Jiří Spěváček: Jan Lucemburský, král diplomat

Tři muži jejího života

Václav II. zemřel po jejich krátkém manželství. Na řadu tak přišel další, opět krátký, ale strategický sňatek s „králem kaše“ Rudolfem Habsburským. Na scéně se objevil další Eliščin muž, Jindřich z Lipé. Jejich silný milostný vztah trval až do smrti. Tentokrát obou. Jistým důkazem jsou také slova Petra Žitavského ve Zbraslavské kronice:

„26. srpna roku 1329, v den svatého Rufa mučedníka, zemřel v Brně urozený a statečný, Jindřich starší, řečený z Lipé. Bohatstvím a světskou slávou nejvíce nad ostatní pány povýšen. Po jeho smrti tolik plakala a žalostila královna Alžběta, zvaná Hradecká, že to budilo úžas všech, kdož viděli její nářek. A protože se nechtěla od něho odloučiti jak v životě, tak i ve smrti, ustanovila, aby bylo jeho tělo s úctou pochováno v klášteře jejího nového založení.“

Eliščino Brno

Právě v Brně společně žili. Dodnes je připomíná místní klášter, kostel a špitál. Eliška Rejčka (v textu zvaná Alžběta) také shromáždila soubor cenných liturgických knih. Její přání, aby byla po smrti pohřbena v Brně vedle svého milovaného Jindřicha z Lipé, bylo splněno.

Radiodokument