Příběhy slavných – Hana Mašková 1/5 (2017)

Přidal: Premek |

Červenec 4, 2017

Ivan Němec. Jiří Štaidl byl pro ni víc než všechny krasobruslařské medaile dohromady. Režie Bela Schenková.

Účinkují Petr Vršek a Patricie Solaříková.

Natočeno 2017. Premiéra 3. – 7. 7. 2017 v cyklu Příběhy slavných č. 107 (ČRo Dvojka, 9:40 h.).

Lit.: Němec, Ivan – Luptáková, Věra: Krasobruslařské medaile vyměnila za lásku Jiřího Štaidla. Příběhy slavných: Hana Mašková. In web ČRo 7. 7. 2017 (anotace). – Cit.: Krasobruslařce nebylo v době největších úspěchů ještě ani 20. První medaile z mistrovství Evropy i světa nebo ze zimních olympijských her v Grenoblu (1968) jsou dnes už 50 let staré. Za její předčasnou smrt (jen ve 22) mohla tragická autonehoda. Už tehdy chtěla z ledu definitivně zmizet, vdát se za Jiřího Štaidla a normálně žít. Stejně jako Hanka ale za 1,5 roku zahynul i Štaidl. Smutek po její smrti řešil alkoholem a taky jízdou rychlými auty.

Hanka Mašková se narodila v roce 1949. Maminka vařila ve školní družině, táta byl číšníkem. Prvním manželem matky byl nechvalně známý duševně nemocný vrah Jan Kubata. V roce 1946 obě jejich děti ubil kladivem a pak se sám oběsil. Taky proto ji maminka tak hlídala. Bála se i o ni.

S krasobruslením vlastně začala z trucu. Jako čtyřletá odmítala chodit do školky a tak ji vozili na štvanický stadion, kde měli program pro předškoláky. Když bylo Hance šest, všiml si ji někdejší mistr republiky Karel Glogar. Sám už byl penzistou, ale taky žádaným trenérem a hledačem talentů, který objevil i Áju Vrzáňovou. Hanka svůj první závod vyhrála, když jí bylo teprve 10.

Na ledě byla denně 3 až 4 hodiny, k tomu škola, balet, klavír a němčina. Jakmile výkonnostně povyrostla, musela vyměnit trenéra. Jaroslav Sadílek Hanku přivedl ke skokům, které patřily k těm nejvyšším na světě. Kdo ví, jak by její kariéra vypadala, kdyby se Sáďou zůstala déle. Z politických důvodů mu totiž brzy zakázali trénovat.

Už třetí trenér Vladimír Koudelka zase preferoval povinné cviky, které musely být dokonalé. Chtělo to dřinu, a to jí opravdu nebavilo. Ale výsledky se dostavily už na prvním mistrovství Evropy (Budapešť 1963), kde byla 15. Propuklo nadšení, všichni jí začali předpovídat skvělou kariéru. Z žákyně teprve 8. třídy se stala mistryně republiky (1964), nepropadla ani na světovém šampionátu.

Mezinárodním „medailovým letopočtem“ byl pro Hanku Maškovou rok 1967. Z mistrovství Evropy dovezla stříbro a ze světa bronz. Jako novému čs. sportovnímu objevu se otevíraly všechny dveře, noviny o ní psaly téměř denně, taky dostávala stovky dopisů. Na takové množství obdivovatelů ji ale nikdo nepřipravil. A pak, ve Švédsku 1968, konečně porazila i svou rivalku Němku Gábinu Seyfertovou a měla zlatou. Bylo jí pouhých 19 let.

V roce 1969 čekalo na Hanku mistrovství světa v Coloradu Springs, které ale musela kvůli zranění vzdát. Stále víc si uvědomovala, že už nechce jen bruslit, navíc pro ní přítel hudebník Jiří Štaidl znamenal víc. Dokonce hodila své brusle do coloradského jezera a odešla z reprezentace s tím, že se bude živit už jen v lední revui Holiday on Ice.

V roce 1972 se svěřila novinářům, že ještě dvě sezóny a zmizí z ledu definitivně. Plánovali svatbu a Hanka toužila po tom, že bude dva dny a dvě noci pouze spát. Milovala rychlá auta, byl večer 31 března 1972 a spolu s další bruslařkou se musely dopravit z jednoho francouzského města do druhého. Pak přišel déšť, mlha a kamion…

Radiodokument