Interview Plus – Jak vypadala Šumava před vysídlením německého obyvatelstva po roce 1945? (2017)

Přidal: Premek |

Červenec 11, 2017

Jak vypadala Šumava před vysídlením německého obyvatelstva po roce 1945? Na počítačové rekonstrukci pracují jihočeští a bavorští vědci. Hostem Interview Plus je Libor Dostálek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2017. Premiéra 11. 7. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Erhart, Michael – Bumba, Jan: Jihočeští vědci oživují zaniklá místa Šumavy. Je to práce jako na kostele, říká vedoucí projektu. In web ČRo Plus, 11. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak vypadala Šumava před vysídlením německého obyvatelstva po roce 1945? Pro takovou představu je třeba zapojit fantazii, protože s československými Němci zmizelo i mnoho obcí, sídel či statků. V dohledné době ale zřejmě bude možné si zaniklá místa na Šumavě prohlédnout alespoň ve virtuální realitě. Na počítačové rekonstrukci pracují jihočeští a bavorští vědci.

„Cílem projektu je vytvořit inteaktivní mapu s fotografiemi zaniklých míst Šumavy, některé dominantní objekty v krajině by navíc mohly být vymodelovány ve 3D zobrazení. Jde hlavně o školy a kostely,“ upřesňuje Libor Dostálek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Ověřovat a ověřovat

„Když máte v albu starou fotografii, o které nic nevíte, stává se pro vás bezcenná. Naším cílem je právě tyto informace uchovat.“
Libor Dostálek

Mapa by měla zahrnovat území Šumavy a částečně i Novohradských hor. Základem je sbírka českokrumlovského Fotoateliéru Seidel, který má k dispozici více než čtyři tisíce digitalizovaných fotografií staré Šumavy. Další materiály autoři plánují získávat od veřejnosti, nejprve je ale bude třeba historicky ověřit.

„O to se přímo v terénu stará archeologický tým. Ten lokalizuje, z kterého místa byly pořízeny a zda je na nich opravdu to, co se domníváme. Takže přes léto si to archeologové ověří přímo na ruinách zaniklých obcí,“ popisuje vedoucí české části projektu.

Do projektu se zapojí také Museum Fotoatelier Seidel, které vlastní bohatý archiv historických fotografií. Jeho původní majitel Josef Seidel byl totiž vášnivým fotografem Šumavy.

Využívají ale i moderní technologie, například tzv. lidarová data získaná družicovým skenováním terénu. Archeologům to umožňuje zkoumat reliéf krajiny bez vegetace a nacházet pozůstatky zničených staveb, ke kterým pak mohou přiřazovat fotografie.

Příliš velké sousto?

Největším problémem je pro autory čas. „Projekt je na tři roky a vypadá to, že jsme si vzali poměrně velké sousto. Očekávání jsou možná větší než cíle projektu. Převést Šumavu do virtuální reality je nepředstavitelná práce, možná ale po nás přijdou lidé, kteří to dokáží,“ doufá Dostálek.

Testovací verze map by měla být spuštěna letos na podzim. Vypadat má jako klasický mapový portál, fotografie navíc bude možné filtrovat podle doby pořízení. Autoři se budou snažit stihnout i 3D modely objektů, jak ale Dostálek poznamenává, tak „je s tím práce jako na kostele.“

Radiodokument